STEM – volební preference NA KONCI ČERVNA 2017

Na přelomu června a července by se do sněmovny dostalo šest politických stran. Emotivní dopady vládní krize, která probíhala před prázdninami, oslabil. Hnutí ANO si drží vysoké preference, ČSSD mírně posílila. Zůstává však stále na třetím místě žebříčku za KSČM, která také mírně posílila. U ostatních stran jsou posuny jen nepatrné. Před prázdninami tak dochází k jistému zklidnění na politické scéně. Nejasná zůstává situace ohledně koalice Lidovci a starostové. Povědomí o této koalici je nadále slabé. Hnutí ANO by dnes mohlo složit dvoučlennou vládní koalici ve více variantách.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 21. června – 3. července 2017 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1038 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 172 tazatelů STEM (PAPI) a 121 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za konec června 2017; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

Poznámka: V dotazníku uvedlo 0,4% dotázaných kombinaci TOP 09 + STAN, 0,4% uvedlo koalici Lidovci a starostové.. Tento podíl jsme vždy mezi oba subjekty rozdělili rovným dílem a označili znakem+.

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, a také zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Model na přelomu června a července je postaven na předpokladu volební účasti okolo 58 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – konec června 2017 (v %)

Poznámka: V modelu uvedlo 1,4 % dotázaných kombinaci TOP 09 + STAN. Koalici Lidovci a starostové uvedlo 0,5%. Tyto podíly jsme vždy mezi oba subjekty rozdělili rovným dílem a označili jako TOP 09+, STAN+ a KDU-ČSL+.

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 11/15 01/16 02/16 03/16 05/16 06/16 09/16 10/16 12/16 01/17 03/17 04/17 06/17 06-2/17
ČSSD 20,5 21,2 21,7 19,7 18,5 20,1 18,4 20,7 14,4 16,3 14,6 15,5 16,6 11,4 13,3
ANO 18,7 26,7 26,8 29,2 28,2 27,1 29,2 24,6 29,7 29,7 29,9 27,0 28,3 32,8 32,9
KSČM 14,9 12,8 14,1 13,6 14,0 14,5 13,6 14,3 14,6 13,8 12,6 13,9 12,2 12,7 14,3
ODS 7,7 8,6 8,7 7,7 6,8 7,8 7,1 7,0 9,0 7,5 9,8 7,3 7,4 9,6 9,1
KDU-ČSL+ 6,8 6,3 6,2 6,4 6,9 7,1 6,5 6,7 6,7 6,9 7,8 7,6 7,1 7,4 6,7
TOP 09+ 12,0 9,6 6,6 6,5 6,3 7,6 5,8 8,4 5,1 5,2 4,6 6,7 6,4 5,5 6,2
STAN+ 2,0 4,1 2,9 2,2 2,2 0,9 1,9
SPD 2,6 4,4 3,6 4,5 3,4 4,5 2,5 5,2 4,7 4,9 4,0 4,2 4,4 4,5
Piráti 2,7 3,4 2,5 1,9 2,8 2,6 4,7 3,0 4,7 3,3 4,1 5,5 4,6 3,8 3,1
Úsvit 6,9 1,3 2,3 3,7 2,8 2,4 1,6 3,0 1,8 2,1 1,4 4,2 2,6 3,1 2,2
SZ 3,2 3,2 1,4 2,5 2,5 2,0 2,5 2,5 1,7 1,9 2,1 2,6 3,9 2,3 2,0

Hypotetické počty mandátů na konci června 2017

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne

až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet. Hnutí ANO by například dostalo o 9 mandátů více, TOP 09 o 5 méně, než by odpovídalo proporčnímu zastoupení. Do červnového modelu vstupuje KDU-ČSL ještě jako samostatná strana, veřejnost totiž koalici se Starosty uvádí jen zcela okrajově.

Vývoj stranických preferencí STEM – březen 2015 – konec června 2017 ( %).

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. Na konci června by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo šest stran. Nejblíže překonání pětiprocentní hranice je SPD, s odstupem Piráti.
  2. Vedoucí hnutí ANO potvrdilo svoji dominantní pozici a v přepočtu by získalo 89 mandátů.
  3. KSČM je na druhém místě a mírně posílila.
  4. ČSSD zastavila svůj propad a zaznamenala dílčí posílení. I tak zaostává za hnutím ANO o téměř 20 procentních bodů. Stejně tak kvalita podpory je u ní slabší než u hnutí ANO.
  5. Na pravici by získala ODS 20 mandátů a TOP 09 10 mandátů. TOP 09 sdružuje občany s výrazným zájmem o politiku, kteří však ke své straně mají vazbu poměrně volnou.
  6. KDU-ČSL nadále stojí před úkolem objasnit veřejnosti obecnou politickou vizi a konkrétní cíle koalice se Starosty. Ve výzkumu se na preference ptáme otevřenou otázkou. Odkaz na koalici Lidovců se Starosty zatím naši respondenti neudávají. Sílu koalice tak před začátkem ostré volební kampaně nelze přesněji odhadnout.
  7. Z hlediska metodiky začneme koalici KDU-ČSL a STAN zkoumat jako jeden celek s pomocí uzavřené otázky poté, kdy budou odevzdány kandidátní listiny (15. srpna 2017). Předpokládá to, že změníme metodiku a zařadíme do našeho dotazování namísto otevřené otázky naopak uzavřenou otázku s pomocí karty.
  8. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 56 %, záporně 20 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 24 % dotázaných.