STEM – volební preference – listopad 2018

Listopadový výzkum STEM probíhal více než týden po zveřejnění reportáže o synovi
A. Babiše a ve dnech před i po hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Data ukazují, že nedávné události aktivizovaly a posílily tábor příznivců hnutí ANO. Své postavení posílili rovněž Piráti a v preferencích i volebním modelu zaujali druhé místo, i když jejich podpora je dosud nepevná. ODS následuje v těsném odstupu na místě třetím. Do sněmovny by se v listopadu nejspíš dostalo jen sedm stran, STAN a TOP 09 zůstali těsně pod pětiprocentním prahem. Přepočet na mandáty ještě zdůraznil současnou dominanci ANO. Motivace k volební účasti oslabila.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. – 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 167 tazatelů STEM (PAPI) a 81 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za listopad 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Listopadový model zračí váhání voličů, je proto postaven na předpokladu volební účasti nižší než 55 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – listopad 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – září 2016 – listopad 2018 (%)

Hypotetické počty mandátů v listopadu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 13 mandátů více, KDU-ČSL o 5 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení. V tomto přepočtu vycházíme z předpokladu, že by TOP 09 a STAN zůstali pod pětiprocentní hranicí.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V listopadu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. Starostové, TOP 09 a KDU-ČSL se pohybují těsně kolem pětiprocentního prahu. Jelikož se nacházejí v pásmu statistické chyby, není jisté, zda by se do parlamentu dostali.
  2. Za této situace by v přepočtu na mandáty výrazně získalo hnutí ANO. Oproti minulému měsíci hnutí ANO posílilo v modelu o dva procentní body a zdá se, že nedávné rozbroje na naší politické scéně posílily volební odhodlání příznivců ANO, zároveň znejistily volební motivaci příznivců ostatních stran. V listopadu by ANO snadno složilo jakoukoli dvojčlennou koalici.
  3. Druhá v pořadí je Pirátská strana. ODS na třetím místě získávala v první půlce roku přízeň voličů, nyní se ale tento trend zastavil.
  4. Levici se nadále nedaří. Pokles preferencí u KSČM je povlovný, ale systematický. Oproti říjnu ČSSD trochu získala ve stranických preferencích, její podpora je ale mělká a váhavá.
  5. SPD zaznamenala ztrátu a letošní rok se jí příliš nedaří. Ztrátu zaznamenala i KDU-ČSL a zůstává okolo pětiprocentního prahu volitelnosti.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 55 %, záporně 28 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných. Volební motivace je v dlouhodobém srovnání spíše slabší.