V dubnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran. KDU-ČSL na sedmém místě se ocitá těsně na volebním prahu pěti procent. ANO potvrdilo své silné postavení. Piráti ztratili část své vlažné přízně a jsou za ODS, která obsadila místo druhé. Na místo čtvrté se dostává SPD a zdá se, že u ní před evropskými volbami sílí protestní odhodlání. V závěsu jsou komunisté, následováni sociální demokracií. STAN a TOP 09 zůstali pod pětiprocentním prahem. Přepočet na mandáty ještě zdůraznil současnou dominanci ANO. Motivace k volební účasti není příliš silná.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. – 17. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1074 respondentů. Na výzkumu pracovalo 160 tazatelů STEM (PAPI) a 81 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“
(údaje za duben 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)
pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!
VOLEBNÍ MODEL
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.
Dubnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu volební účasti okolo 55 %.
Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – duben 2019 (v %)
Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran
Strana | VOLBY 2013 | 02/16 | 05/16 | 12/16 | 03/17 | 06/17 | VOLBY 2017 | 11/17 | 02/18 | 04/18 | 06/18 | 10/18 | 11/18 | 01/19 | 04/19 |
ANO | 18,7 | 29,2 | 27,1 | 29,7 | 27,0 | 32,8 | 29,6 | 30,9 | 32,5 | 32,9 | 32,0 | 33,4 | 35,7 | 31,9 | 34,0 |
ODS | 7,7 | 7,7 | 7,8 | 7,5 | 7,3 | 9,6 | 11,3 | 12,0 | 11,0 | 13,7 | 15,5 | 12,9 | 12,4 | 11,0 | 13,2 |
Piráti | 2,7 | 1,9 | 2,6 | 3,3 | 5,5 | 3,8 | 10,8 | 10,4 | 13,3 | 13,5 | 10,2 | 12,6 | 13,1 | 15,7 | 11,1 |
SPD | 3,6 | 3,4 | 4,7 | 4,0 | 4,4 | 10,6 | 10,0 | 9,5 | 9,0 | 8,6 | 9,6 | 6,9 | 7,7 | 9,8 | |
KSČM | 14,9 | 13,6 | 14,5 | 13,8 | 13,9 | 12,7 | 7,8 | 8,3 | 8,7 | 8,5 | 9,1 | 7,4 | 7,6 | 8,5 | 9,5 |
ČSSD | 20,5 | 19,7 | 20,1 | 16,3 | 15,5 | 11,4 | 7,3 | 8,2 | 7,1 | 7,0 | 7,9 | 6,7 | 6,6 | 8,3 | 7,8 |
KDU-ČSL | 6,8 | 6,4 | 7,1 | 6,9 | 7,6 | 7,4 | 5,8 | 6,1 | 5,2 | 5,4 | 6,3 | 6,4 | 5,1 | 6,0 | 4,9 |
STAN | 4,1 | 2,2 | 0,9 | 5,2 | 3,9 | 4,0 | 3,9 | 2,7 | 5,3 | 4,6 | 4,0 | 3,3 | |||
TOP 09 | 12,0 | 6,5 | 7,6 | 5,2 | 6,7 | 5,5 | 5,3 | 4,6 | 4,6 | 3,9 | 4,9 | 2,1 | 4,9 | 3,6 | 3,7 |
SZ | 3,2 | 2,5 | 2,0 | 1,9 | 2,6 | 2,3 | 1,5 | 1,5 | 1,1 | 0,8 | 0,6 | 1,1 | 0,8 | 1,0 | 1,0 |
Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran
Znění otázek:
„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)
„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“
(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)
„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“
(Podíl „ANO“)
Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – duben 2019 (%)
Hypotetické počty mandátů v dubnu 2019
Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 9 mandátů více, všichni ostatní dostávají méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
- V dubnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo šest stran. Lidovci jsou jen těsně pod pětiprocentním prahem a při statistické chybě plus minus dva procentní body by se v reálné kampani do sněmovny mohli dostat. V rámci odchylky se pohybují i TOP 09 a STAN.
- Hnutí ANO suverénně vede žebříček preferencí a v posledním půl roce stabilizuje svůj elektorát. Současné rozložení politických sil výrazně pomáhá hnutí ANO i při technickém přepočtu na mandáty.
- Na druhé místo v pořadí se dostává ODS – zastavuje klesající trend své podpory. Pirátská strana se v modelu umisťuje na místě třetím, i když ve stranických preferencích je na tom o něco lépe než ODS. To naznačuje, že mnozí příznivci Pirátů vyjadřují straně jen vlažnou podporu, kterou nemusí stvrdit volební účastí.
- Určitým překvapením je posílení pozice SPD, která se dostává před ČSSD. Je možné, že před volbami do Evropského parlamentu se posiluje protestní náboj Okamurových stoupenců.
- Na levici se zřetelně lépe daří KSČM, ČSSD mírně oslabila.
- Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 25 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných. Volební motivace je v dlouhodobém srovnání spíše slabší.
