STEM – volební preference – červen 2018

Červnový výzkum STEM ukázal, že do parlamentu by se dostalo jen sedm stran, těsně pod pěti procentním prahem by zůstala TOP 09 a hlouběji STAN. Zdá se, že protestní nálada, která charakterizovala loňské poslanecké volby, uvadá. Posílila ODS, své postavení upevnila ČSSD, ztratili Piráti a SPD. Hnutí ANO je nadále nejmocnějším činitelem na naší politické scéně a podle modelu by mělo více šancí stvořit ze současného výsledku dvojstrannou koalici. Ve vztahu k politickým stranám je na prahu okurkové sezóny veřejnost váhavá a dost nejistá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 27. června 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1007 respondentů. Na výzkumu pracovalo 161 tazatelů STEM (PAPI) a 92 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za červen 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference neVYJADŘUJÍ volební výsledEk!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Červnový model je vzhledem k váhavosti velké části voličů postaven na předpokladu volební účasti okolo 55 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – červen 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18 04/18 06/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5 32,9 32,0
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0 13,7 15,5
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3 13,5 10,2
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7 8,5 9,1
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5 9,0 8,6
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1 7,0 7,9
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2 5,4 6,3
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6 3,9 4,9
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0 3,9 2,7
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1 0,8 0,6

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – únor 2016 – červen 2018 (%)

Hypotetické počty mandátů v červnu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 12 mandátů více, KDU-ČSL o 6 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V červnu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. Starostové by nepřekonali pětiprocentní hranici a těsně pod ní by v modelu STEM zůstala i TOP 09.
  2. Celkově se dá říci, že se trochu navrací přízeň klasickým zavedeným stranám, a že strany protestního typu mírně ztrácejí. Někdejší vyhrocená situace uvadá, politická scéna působí dost unaveně a rezignovaně.
  3. Hnutí ANO posílilo po volbách, nyní se jeho pozice v široké veřejnosti oslabuje. Má ale skupinu odhodlaných a aktivních příznivců, takže do modelového volebního výsledku by se oslabení ANO u široké veřejnosti zatím nepromítlo.
  4. Nadále se daří ODS. Ta již řadu měsíců posiluje a v modelu má o dvanáct mandátů více než získala ve volbách.
  5. Piráti zůstávají po ANO a ODS třetí stranou v pořadí preferencí. Oproti minulému měsíci však v modelu ztratili tři procentní body. Udržují si své věrné protestní voliče, kteří se však o politiku příliš nezajímají.
  6. ČSSD již neoslabuje a vykazuje v posledních měsících mírné zlepšení. Její nová vládní role ukáže, zda bude mít pozitivní vliv na její obraz ve veřejnosti
  7. Postavení KSČM je celkem stabilní, avšak v současnosti již nemá lepší pozici než ČSSD.
  8. SPD nadále mírně ztrácí. Ve volebním modelu by SPD nyní získala o čtyři mandáty méně než ve volbách.
  9. KDU-ČSL posílila a pohybuje se jistěji nad pětiprocentním prahem. Po období váhavosti se opět vrací mezi „skalní“ strany se silným voličským jádrem.
  10. Skutečnost, že v červnu propadli STAN a TOP 09 pod pětiprocentní hranici, se silně projevila v přepočtu mandátů. Vzhledem k velkým rozdílům procent mezi jednotlivými stranami šel zisk mandátů téměř výhradně za hnutím ANO.
  11. Hnutí ANO by se na základě současných výsledků naskytlo několik možností, jak vytvořit dvoustrannou volební koalici. Nejsilnější by bylo spojení hnutí ANO a ODS – získalo by ústavní většinu 120 mandátů. Dále by byla možná dvoustranná koalice s Piráty, která by dala dohromady 105 mandátů. Početně by šlo realizovat i koalici s SPD – ta by měla těsnou většinu 101 mandátu.
  12. Duhovou koalici proti hnutí ANO by nešlo složit bez účasti SPD.
  13. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 58 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 20 % dotázaných. Pro mnoho lidí je současná situace nejasná a nepřehledná.