STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – BŘEZEN 2016

Březnové preference se oproti únoru příliš nezměnily, vládní koalice by v modelu získala 141 mandátů. ANO vede s náskokem žebříček preferencí nad druhou ČSSD a třetí KSČM. Do poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran. KDU-ČSL, ODS i TOP 09 by v modelu získaly mezi šesti až sedmi procenty. Celkově se zdá, že zavedené demokratické strany příliš nepřitahují nové voliče. Je možné, že váhající voliči hledají mezi malými stranami a někteří zvažují i protestní volbu.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 16. – 23. března 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1050 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 163 tazatelů STEM (PAPI) a 121 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za březen 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Březnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 58 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – březen 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 9/14 11/14 1/15 3/15 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16 03/16
ČSSD 20,5 21,3 20,0 21,7 18,7 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7 18,5
ANO 18,7 30,3 32,0 30,7 30,3 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2 28,2
KSČM 14,9 13,5 13,8 13,3 14,6 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6 14,0
TOP 09 12,0 7,6 6,9 7,7 10,5 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5 6,3
ODS 7,7 6,3 7,1 5,6 6,3 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7 6,8
KDU-ČSL 6,8 5,4 6,0 7,0 7,7 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4 6,9
Úsvit 6,9 3,9 2,4 4,4 2,8 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7 2,8
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6 4,5
SZ 3,2 2,0 3,0 1,7 1,8 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5 2,5
Piráti 2,7 3,1 4,1 3,1 3,5 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9 2,8

Hypotetické počty mandátů v březnu 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – březen 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V březnu 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Koalice by získala 141 mandátů, o jeden více než minulý měsíc.
  2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Odstup mezi ANO a druhou ČSSD ve volebním modelu činí necelých 10 bodů.
  3. Srovnáme-li stranické preference a volební model u dvou nejsilnějších stran, potvrzuje se, že ve srovnání s hnutím ANO má ČSSD více nejistých voličů a váhavých příznivců.
  4. KSČM má stabilní postavení. Její stoupenci obdobně jako v únoru potvrzují „skalní“ charakter podpory, který byl pro komunisty v minulosti typický.
  5. Také KDU-ČSL se může opřít o pevné jádro voličů – vazba příznivců ke straně i ochota jít volit je u ní silná.
  6. Podpora pravicových stran ODS a TOP 09 mírně oslabuje.
  7. Současná rozjitřená politická situace posiluje výrazně profilované malé strany: Svobodné, DSSS, Piráty a zejména SPD. Formace Tomio Okamury se podle volebního modelu nalézá nedaleko pětiprocentního prahu.
  8. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 58 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 56 %, záporně 19 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 25 % dotázaných.