Naše zjištění
16. 5. 2023

STEM a PAQ Research: Výsledky analýzy příčin vyššího podílu romských žáků ve speciálním školství

Analytický ústav STEM a výzkumná organizace PAQ Research pro MŠMT v rámci programu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2 mezi lety 2021-2022 společně provedli výzkum nesoucí název Analýza příčin vyššího podílu romských žáků vzdělávajících se dle RVP ZV UV ve třídách zřízených podle § 16 odst. 9, školského zákona a návrh souboru opatření pro oblast vzdělávání a další relevantní oblasti.

Analytický ústav STEM a výzkumná organizace PAQ Research pro MŠMT v rámci programu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2 mezi lety 2021-2022 společně provedli výzkum nesoucí název Analýza příčin vyššího podílu romských žáků vzdělávajících se dle RVP ZV UV ve třídách zřízených podle § 16 odst. 9, školského zákona a návrh souboru opatření pro oblast vzdělávání a další relevantní oblasti. Závěrečná výzkumná je aktuálně dostupná v plném znění na webu edu.cz. Obsahuje klíčová doporučení, opatření pro tuto oblast a pro jednotlivé aktéry a části systému podílející se na kontinuitě této praxe. Mimo to zahrnuje i dva další materiály Podněty k rozvoji psychodiagnostické praxe při stanovování podpůrných opatření a Právní aspekty sběru a uchovávání etnických dat, jejichž závěry jsou zohledněny v rámci navržených doporučení.

Šetření složené z kvantitativní (PAQ Research) a kvalitativní části (STEM) se soustředí na vysvětlení příčin pokračující nedůvodné segregace romských žáků ve speciálním školství. Jejich diagnóza je totiž nezřídka odrazem sociokulturního znevýhodnění. Do škol mohou přicházet bez znalostí a dovedností, které jsou většinovou společností vnímány jako běžné. K tomuto typu segregace tak podle výpovědí aktérů nadále dochází proto, že velká část běžných škol s jejich hendikepem (sociokulturním znevýhodněním) nechce nebo neumí pracovat.

Obecně lze rovněž konstatovat, že je pokračování tohoto stavu umožněno tam, kde toto nastavení vyhovuje kritickému množství lokálních aktérů, tedy především vedením běžných a speciálních škol a rodičům, což je skutečnost, kterou potvrzují i další studie. Také pracovníci poraden, jejichž role je v tomto procesu podstatná, avšak dosud nedostatečně prozkoumaná, mohou pro tyto žáky preferovat vzdělávání ve speciálních školách, kde je dostupná speciálně pedagogická péče. A to i s vědomím, že nízké skóre dětí v testech provedených v rámci diagnózy je spíše důsledkem sociální deprivace, nikoliv vrozeného postižení.

Legislativní změny přijaté také jako reakce na rozsudek D. H. a ostatní versus Česká republika, které měly přispět k začlenění dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, tak byly v případě romských dětí ze sociálně slabého prostředí úspěšné jen částečně. Zatímco děti z majority i s různými typy diagnóz jsou s pomocí podpůrných opatření častěji začleněny do běžných tříd, romské děti jsou ve zkoumaných regionech stále nepoměrně častěji vzdělávány ve speciálních školách a speciálních třídách.

Následující shrnutí přináší vybraná hlavní zjištění z kvantitativní a kvalitativní části výzkumu. Jejich úplný výčet včetně metodologie výzkumu naleznete v závěrečné výzkumné zprávě. Tématu se věnuje také nová epizoda podcastu Zákulisí sociologie, kde výsledky společně komentují: Klára Zajíčková, Martin Buchtík, Karina Hoření a Karel Gargulák.

Kvantitativní část (PAQ Research):

Kvantitativní část výzkumu pracovala primárně se šetřeními MŠMT o počtu romských žáků, dále s daty z výkazů o základní škole, PPP a SPC a dále daty z tematického šetření ČŠI věnovaného školským poradenským zařízením. Sledované období ve všech šetřeních jsou školní roky 2017/2018-2021/2022. Finální vzorek čítal 4100-4200 základních škol podle roku šetření.

Výběr z hlavních zjištění kvantitativní části šetření:

  • V posledních pěti letech nedošlo ke snížení podílu romských žáků ve speciálních třídách, ani k jejich desegregaci v rámci běžných tříd a škol.
  • Segregované běžné školy najdeme typicky v oblastech s výrazným zastoupení romské populace (Ústecký, Moravskoslezský kraj). Segregované školy zřízené podle § 16 odst. 9 jsou ve většině krajů včetně oblastí bez výrazného zastoupení romského obyvatelstva.
  • Zavedení nové legislativy v roce 2016 výrazně nesnížilo počet romských žáků ve speciálních třídách. V populaci dětí v ZŠ věku je stabilně okolo 3 % romských žáků, ale ve speciálních třídách běžných škol představují 22 % žáků a ve speciálních třídách škol zřízených podle § 16 odst. 9 pak 15 % žáků. To je násobně víc, než je jejich zastoupení ve školách celkem.
  • Romští žáci jsou do speciálních tříd přeřazováni již během prvních let povinné školní docházky.
  • Ve speciálních třídách (běžných ZŠ i ZŠ podle § 16 odst. 9) jsou romští žáci převážně vzděláváni podle rámcového vzdělávacího programu RVP ZV se sníženými nároky na výstupy ze vzdělávání z důvodu mentálního postižení (tedy RVP ZV UV viz MŠMT 2016).
  • U školských poradenských zařízení (ŠPZ) vidíme velké rozdíly v diagnostické praxi a návazných doporučeních ohledně přeřazení žáků do speciální třídy. Rozdíly jsou často i mezi různými ŠPZ ve stejném regionu. Nemohou být způsobeny rozdílnostmi v míře speciálních vzdělávacích potřeb či hendikepů, jsou tak dány lokální praxí.
  • V posledních letech narostlo využívání diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb z důvodu odlišného kulturního prostředí a jiných životních podmínek, ale výrazně nepokleslo využívání diagnostiky lehkého mentálního postižení, které je stále výrazně častěji používáno v oblastech s vysokým zastoupením romských žáků.

Kvalitativní část (STEM):

Kvalitativní část výzkumu na základě metodologicky odůvodněného výběru případů zahrnuje šetření v šesti školách ve třech lokalitách, především mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi škol, rodiči a žáky (pro ty byla částečně využita forma workshopu). Další část výzkumu byla realizována ve školských poradenských zařízeních (PPP, SPC). Hlavní výzkumnou byly individuální i skupinové kvalitativní rozhovory, doplněné pozorováním. Celkem bylo uskutečněno 12 výjezdů do terénu a hovořili jsme s dvaapadesáti respondenty.

Výběr z hlavních zjištění kvalitativní části šetření:

  • Dle výpovědí aktérů velká část běžných škol neumí nebo nechce s jejich hendikepem pracovat. V případě romských dětí je hendikepem sociokulturní znevýhodnění, kdy děti přicházejí do škol bez znalostí a dovedností, které jsou ve většinové společnosti považovány za „normální”, a mají také často omezené jazykové schopnosti.
  • Po celou dobu školní docházky tyto děti také limituje nedostatečná kapacita rodičů k podpoře jejich vzdělávání, která je jak finanční, tak kulturní. Také podle výpovědí aktérů může i diagnóza LMP často odrážet spíše působení komplexu sociokulturních odlišností, omezeně podnětného prostředí a dlouhodobé sociální deprivace, než individuální mentální deficit v původním smyslu této diagnostické jednotky
  • Z výsledků však rovněž vyplývá, že některé běžné školy s romskými (i dalšími znevýhodněnými) žáky pracovat umí. Příklady dobré praxe, které jsme v projektu popsali, spojuje důraz na intenzivní komunikaci a spolupráci s romskými rodiči (získání důvěry ve vzdělávání), speciálně pedagogická péče, individuální přístup k žákům a důsledné naplňování podpůrných opatření (především využití asistentů pedagoga).
  • Pozitivem je, že integraci romských žáků je možné v jednotlivých školách prosadit v řádu několika let. Negativem ale je, že stejně tak rychle se mohou změny zvrátit po změně vedení.
  • Segregační tendence nacházejí podporu i v diagnostické praxi některých školských poradenských zařízení (pedagogicko-psychologické poradny i speciálně pedagogická centra). I u jejich zaměstnanců se nezřídka setkáváme s přesvědčením o prospěšnosti speciálního školství pro romské děti, nebo s tím, že nevěří, že běžné školy v lokalitě zvládnou poskytovat romským dětem potřebnou péči a podporu.

Celá výzkumná zpráva ke stažení zde.

Sdílet

Vzdělávání
segregace, školství