Závěrečná výzkumná zpráva je aktuálně dostupná v plném znění na webu edu.cz. Zpráva obsahuje souhrn zjištění projektu a doporučení k úpravám stávajícího systému. Zároveň je vedle výzkumné zprávy k dispozici i přehled zahraniční praxe ve vybraných zemích.
Projekt měl tři hlavní části, které využívaly různé metody a zdroje dat.
V první části práce výzkumníci (PAQ Research) pracovali s analýzou dat statistických výkazů a dat OP VVV (rozdělení úvazků, zastoupení pozic vzhledem k charakteristikám škol).
V druhé části (STEM) byla mapována zahraniční zkušenost a možnosti inspirace (organizace jednotlivých pozic nebo hodnocení efektivity). Výsledky druhé části vychází z rešerše systémů v pěti relevantních evropských zemích prostřednictvím sekundárních zdrojů a online komunikace s experty (Rakousko, Nizozemsko, Velká Británie, Finsko a Polsko).
Třetí část obsahovala kvalitativní a kvantitativní výzkumné šetření. Cílem kvalitativního výzkumu (STEM) bylo postihnout využití specializovaných pozic ve školách, konkrétní zajištění pozic, rozsah a objem jejich práce, získat popisy typických činností a sledovat překryvy pozic či rozdělení práce. K tomuto účelu sloužily strukturované online pracovní deníky (spolu se vstupním dotazníkem k praxi respondentů, úvodnímu zhodnocení pozic) a následné rozhovory s vybranými pedagogy, kteří se do vyplňování deníků zapojili. Dále bylo cílem kvalitativního výzkumu zjistit mezi řediteli zapojených škol jejich hodnocení současné praxe ohledně specializovaných činností a fungování školních poradenských pracovišť, poznatky k systému jejich zajištění, a nakonec jejich potřeby, možná řešení, úpravy do budoucna.
V kvantitativním dotazníkovém šetření (PAQ Research) byli na základě náhodného stratifikovaného výzkumu osloveni ředitelé a ředitelky mateřských, základních a středních škol s cílem zjistit potřeby škol a postoje k návrhům jejich řešení, např. pomáhají specializační pozice podpořit práci učitelů? Jak je práce školního poradenského pracoviště (ŠPP) v praxi rozdělena mezi pracovníky školy? Jak je zajišťována nepedagogická práce na školách?
Součástí projektu byla ekonomická analýza přínosů a nákladů posílení zkoumaných pozic. Analýza předpokládala zvýšení příjmů veřejných rozpočtů při lepších vzdělávacích výsledcích a ptala se, o kolik by se výsledky musely zlepšit, aby se pod různými scénáři vyplatilo dodatečné pozice ve školství financovat.
Vybraná výzkumná zjištění:
Specializované činnosti učitelů
- Velikost školy se promítá u základních i středních škol do obsazenosti jednotlivých činností, kvalifikace zaměstnanců, ale i do jejich konkrétní činnosti. Příkladem je zastoupení metodika prevence a výchovného poradce: obě legislativou pro školy závazné pozice jsou obsazeny pracovníkem s příslušnou kvalifikací v základních školách do 100 žáků jen ve 36 %, oproti 91 % v základních školách nad 500 žáků.
- Specializované činnosti v malých školách do 100 žáků často vykonává člen vedení školy (např. 59 % ze všech výchovných poradců). Přibližně třetina ZŠ do 100 žáků nemá činnost výchovného poradce ani metodika prevence obsazenou pedagogem s příslušnou kvalifikací. Obecně platí, že na 77 % základních škol vykonává vedení školy (ředitel nebo zástupce) specializovanou činnost.
- Pokud není školní poradenské pracoviště (ŠPP) dobře personálně zajištěno (např. více pedagogy vykonávajícími specializované činnosti či dalšími podpůrnými pozicemi – např. spec. pedagogy), je škála povinností výchovných poradců nebo metodiků prevence relativně široká a může docházet k jejich přetěžování.
- Ředitelé ZŠ a SŠ spíše nepodporují slučování hlavních specializovaných činností (výjimkou je např. koordinátor ŠVP a EVVO), nebo se k němu staví neutrálně.
Samostatné pozice školního poradenství
- Přítomnost pozic, jako je školní psycholog nebo speciální pedagog, nejvíce ovlivňuje velikost školy. Asistenti pedagoga jsou častěji na menších a (z pohledu složení žáků) více znevýhodněných školách. Podpůrné pozice jako psycholog, speciální pedagog, ale například i sociální pedagog chybí na cca 75 % větších základních a středních škol a až na 90 % menších základních škol. Odbornější podpůrné pozice (spec. ped., psycholog atd.) nejsou výrazně častěji zastoupeny na znevýhodněných školách (s žáky pocházejících ze znevýhodněného prostředí).
- Důvodem neobsazení podpůrných pedagogických pozic (např. speciálních pedagogů, školních psychologů) je podle ředitelů nedostatek uchazečů. U školních psychologů a speciálních pedagogů je další překážkou nestálost úvazků (často je nutné navázání na výkon učitelského povolání – tedy PPČ) a nestálý způsob financování. U psychologů je problém s nedostatkem uchazečů tak velký, že ani vyšší financování by podle ředitelů nemuselo pomoci s obsazováním pozic.
- Ředitelé základních škol za klíčovou pozici pro naplnění kvalitního vzdělávacího a výchovného procesu považují nejčastěji podpůrnou pozici speciálního pedagoga (celkem 98 %, za velmi důležité pak 65 %) a školního psychologa (celkem 93 %, resp. 62 %). Ředitelé středních škol prioritizují školního psychologa a kariérového poradce.
- Pozice školního psychologa nebo speciálního pedagoga se snaží obsadit většina škol, která tyto pozice nemá (75 % chce obsadit speciálního pedagoga nebo psychologa). S pozicí sociálního pedagoga mají ředitelé méně zkušeností. Ti, kteří ho mají, považují tuto pozici za důležitou.
- Prolínání (překryv) činností pracovníků ŠPP není podle ředitelů zásadní. Z rozhovorů s řediteli spíše vyplývá, že posuzují úkoly zaměstnanců školního poradenského pracoviště na základě vnímaných vzdělávacích a výchovných problémů. Předpokladem řešení těchto problémů je týmová spolupráce a domluva mezi zaměstnanci. Tato zjištění mohou značit nevyjasněnost ukotvení (s ohledem na spektrum činností, které musí zastávat) sledovaných činností a pozic. To mj. může souviset s absencí jejich metodického vedení a propsání závazných standardů těchto činností a pozic do každodenní práce škol.
- Primární aktivita asistentů pedagoga je podle rozhovorů navázaná na konkrétního žáka a na výpomoc třídnímu učiteli s nenadálou agendou. Zjištění je do jisté míry v kontrastu se záměrem navrhované parametrizace AP rozšířit působnost asistenta pedagoga na více žáků (celou třídu), nikoliv na jednotlivé žáky. Zároveň však ředitelé i asistenti pedagoga opakovaně zdůrazňovali nestabilitu pracovní pozice AP vzhledem k vazbě na konkrétní dítě s SVP.
Nepedagogická práce
- Velká část škol uvádí, že má nepedagogickou práci zajištěnou adekvátně. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že pouze ze státního rozpočtu se platí převážně administrativa, sklad, personalistika, úklid a knihovna. Kombinace s dalšími prostředky nebo financování mimo státní rozpočet je časté u kontroly a bezpečnosti, právních služeb, účetnictví nebo správy ICT.
- Externí zajištění vyžadují školy u nepedagogických činností, které jsou v posledních letech intenzivněji vyžadovány jako například správa ICT nebo ostraha a bezpečnost. Výrazná shoda napříč MŠ, SŠ a SŠ (50 %) je u zajištění právních služeb.
- Školy se samy věnují široké paletě činností, které by mohl administrovat a hradit zřizovatel. Z vlastních zdrojů a personálních kapacit se školy starají o administrativu, sklady nebo úklid. Na těchto činnostech se zřizovatel podílí finančně a personálně jen cca z 10–20 % (např. úklid spravuje pro dotázané ZŠ jen 5 % zřizovatelů, oproti 23 % u středních škol).
- Třetina škol prostředky z normativů na nepedagogické pracovníky nevyužívá na maximum. Nevyčerpané prostředky nejčastěji využívají ředitelé jako nadtarifní složku jiným pedagogickým i nepedagogickým zaměstnancům.
Celá výzkumná zpráva ke stažení zde
