Stanislav Gross neobstál a dramaticky se propadl. Nejpříznivěji hodnotí občané nadále Pavla Dostála.

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2005

 

POPULARITA POLITIKŮ:

STANISLAV GROSS NEOBSTÁL A DRAMATICKY SE PROPADL. NEJPŘÍZNIVĚJI HODNOTÍ OBČANÉ NADÁLE

PAVLA DOSTÁLA.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. – 7. března 2005. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl rozsáhlý soubor 1684 respondentů.

Výsledky výzkumu provedeného na počátku března ukazují, že krize koaliční vlády značně zamíchala  pořadím v „žebříčku popularity“. Nejvýraznější propad se týkal premiéra Grosse, který skončil až na samém konci. Značnou ztrátu bodů zaznamenala i ministryně P. Buzková,  která se nyní dělí o pátou příčku s I. Langrem a C. Svobodou. Za první místo P. Dostála, jehož pozicí nejpříznivěji hodnoceného politika současná politická krize neotřásla, se zařadil P. Bém, který v hodnocení předběhl M.Topolánka. Čtvrté místo patří B. Sobotkovi a páté I. Langrovi.

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 3/2005, 1684 respondentů

Události, které nastartovaly nejasnosti kolem financování bytu premiéra, způsobily, že na odvrácené straně žebříčku popularity se umístili dva z předsedů současných koaličních stran. Vedle S. Grosse přibylo významně nepříznivých hodnocení taktéž M. Kalouskovi. Nejvíce antipatií (podíl odpovědí „zcela nepříznivý“) občané v březnu 2005 pociťovali vůči S. Grossovi (50 %), M. Emmerové (44 %), M. Grebeníčkovi (43 %), Z. Škromachovi (39 %) a  M. Kalouskovi (29 %). Graf ukazuje hodnocení pětice politiků, kteří mají nejvyšší podíl nepříznivých (zcela + spíše) hodnocení.

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „zcela nepříznivý“ a „spíše nepříznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 3/2005, 1684 respondentů

Stanislav Gross, který po volbách v roce 2002 stál v čele žebříčku popularity (s nyní neuvěřitelným podílem příznivých hodnocení kolem 80 %), postupně ztrácel body. K nejvýraznějšímu poklesu přitom došlo v druhé půli minulého roku v souvislosti s vládní krizí. Počátkem letošního roku se zdálo, že by se jeho pozice mohla zlepšovat,  ale skandál vše zvrátil. Současný pokles o 29 procentních bodů nelze vnímat jinak, než jako katastrofický.

Citelný pokles popularity zasáhl i P. Buzkovou (o 14 procentních bodů) a dva z čelních představitelů koaliční KDU-ČSL M. Kalouska (o 11 procentních bodů) a J. Kasala (o 6 procentních bodů). Trend zhoršujícího se hodnocení pokračuje u M. Emmerové. Předsedu nejmenší koaliční strany P. Němce vládní krize v očích veřejnosti nepoškodila, ale zároveň si stejně jako M. Topolánek a M. Grebeníček ani nijak nepolepšil.

 

Pramen: STEM, Trendy 1/2005, 1706 respondentů a 3/2005, 1684 respondentů


Nabízí se porovnání s vývojem hodnocení politiků v době krize menšinové vlády ODS, která následně vyústila v předčasné volby v létě roku 1998.

Pramen: STEM, Trendy 1997 – 1998

Data naznačují, že veřejnost nelibě reaguje na politické konflikty a že u veřejnosti často ztrácejí oba účastníci sporu (podle lidové moudrosti „když se dva perou, třetí se směje“). Na společenskou a politickou krizi v závěru roku 1997 reagovala veřejnost poklesem příznivých hodnocení pro tehdejšího předsedu ODS V. Klause i pro předsedu KDU-ČSL J. Luxe. Naopak podíl příznivých hodnocení se na krátko zvýšil předsedovi nově vznikající Unie Svobody J. Rumlovi, přechodně se zvýšila i popularita M. Zemana.

Pramen: STEM, Trendy 2004 – 2005


Při podrobnějším pohledu na data se již tradičně ukazuje, že popularita předsedů nejsilnějších stran je velmi vysoká uvnitř jejich vlastních elektorátů[1], ale slabší mezi sympatizanty ostatních stran. Zvláště zřetelné je to u předsedy KSČM M. Grebeníčka a předsedy ODS M. Topolánka, naopak u S. Grosse bývaly relativně vysoké i podíly příznivých hodnocení stoupenci jiných stran. Ve srovnání s lednem 2005 se ukazuje, že premiér sice podstatně ztratil i mezi vlastními příznivci (25 procentních bodů mezi sympatizanty ČSSD), ale ještě více u stoupenců ostatních stran, především pak u příznivců KDU-ČSL (39 procentních bodů).

Pramen: STEM, Trendy 3/2005, 1684 respondentů



[1] V případě předsedy US-DEU P. Němce podíl jeho příznivých hodnocení u stoupenců vlastní strany neuvádíme, neboť jejich počet ve výběrovém souboru neumožňuje spolehlivou statistickou analýzu.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text