Stále více lidí si myslí, že vláda pracuje špatně

Informace z výzkumu STEM Trendy 9/2003

 

STÁLE VÍCE LIDÍ SI MYSLÍ, ŽE VLÁDA PRACUJE ŠPATNĚ

Citovaný výzkum STEM byl proveden ve dnech 1.-9. září 2003 na reprezentativním souboru 1413 obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru.

Společnost STEM v pravidelných výzkumech zjišťuje názory veřejnosti na politické události, hodnocení politických osobností a institucí. Aktuální výzkum poskytuje nové informace
o spokojenosti občanů s prací české vlády a důvěře v jejího premiéra
.

Nedlouho po svém nástupu se premiér těšil důvěře vskutku mimořádné, přízeň veřejnosti získal během srpnových povodní. V září 2002 premiérovi důvěřovaly tři čtvrtiny obyvatel. (Připomeňme, že v březnu 2002, kdy tehdejší premiér M. Zeman završoval své funkční období, mu důvěřovalo 29 % občanů.) Důvěra premiérovi, vynesená do nebývalé výše mimořádnými okolnostmi, ale po jejich odeznění začala slábnout. Pokles podílu důvěřujících mohl být urychlen také neúspěchem vládních kandidátů v prezidentských volbách, případně neschopností premiéra pacifikovat vzdornou skupinu v sociální demokracii.

Výsledky výzkumů ukazují strmý pokles podílu důvěřujících premiérovi, trvající až do jara 2003, kdy V. Špidlovi důvěřovala necelá třetina dotázaných. Na této hladině se pak úroveň důvěry veřejnosti v premiéra ustálila, jak prokazuje aktuální výzkum ze září 2003. Zdá se tedy, že vyhlášení programu reformy financí, které vyvolalo prudký nesouhlas opoziční ODS a KSČM a veřejné protesty odborů, nemělo vliv na důvěru veřejnosti premiérovi.

V období poklesu důvěryhodnosti, od září 2002 do dubna 2003, V. Špidla ztrácel příznivce ve všech sociodemografických skupinách a u občanů všech politických orientací, sympatizanty ČSSD nevyjímaje. Stabilizace, která je patrná ve výsledcích zářijového výzkumu, se projevuje mírným zpevněním v okruhu stranických stoupenců.

Hodnocení premiéra se výrazně liší podle politické orientace respondentů. Premiér Špidla požívá největší důvěry v okruhu sympatizantů ČSSD (68 % důvěřujících), vyhraněnými odpůrci zůstávají stoupenci stran opozice (17 % důvěřujících mezi příznivci ODS, 22 % důvěřujících mezi sympatizanty KSČM). Politická orientace je jediným faktorem, který výrazně diferencuje názory respondentů na premiéra V. Špidlu. Podíl důvěřujících mezi různými sociodemografickými skupinami je zhruba shodný.

Vývoj důvěry v premiéra je rámcově shodný s trendem hodnocení vlády jako celku. Po ustavení kabinetu byli vláda i její předseda hodnoceni mimořádně dobře. V září 2002 bylo s prací vlády spokojeno 72 % občanů, premiérovi důvěřovalo 75 % občanů. Vláda i její předseda však v dalších měsících rychle ztráceli přízeň veřejnosti a pokles spokojenosti s prací vlády dosud trvá; podle výsledků výzkumu ze září 2003 je s prací vlády spokojeno
27 % občanů. Vláda tedy zažívá hluboký pokles podpory veřejnosti, ostatně jako zažily vlády předchozí. (Ve druhé polovině 90. let podíl občanů spokojených s prací tehdejší vlády
V. Klause klesnul na 17 % a podobnému propadu čelila vláda M. Zemana na přelomu let 1999-2000, kdy jí důvěřovalo rovněž jen 17 % občanů.) Nevíme, zda současný trend poklesu spokojenosti s prací vlády V. Špidly bude pokračovat, ale srovnání s vládami předchozími ukazuje, že nynějších 27 % spokojených není kriticky nízká hladina.

Ačkoliv jsou trendy vývoje spokojenosti se současnou vládou a důvěryhodnosti jejího premiéra rámcově shodné, aktuální výzkum ze září 2003 naznačuje možnost odloučení vývojových tendencí – zatímco spokojenost s vládou dále klesá, pokles důvěry v premiéra se zastavil. Zda jde o záležitost přechodnou, či zda veřejnost vnímá osobu V. Špidly a instituci vlády odděleně a jinak, se ukáže v průběhu příštích měsíců.

Pramen: STEM, Trendy 2002/9 – 2003/9

Pramen: STEM, série Trendy 2002-2003

Pramen: STEM, Trendy 2003/9

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text