Stále více lidí si myslí, že vláda pracuje špatně

Nedlouho po svém nástupu se premiér těšil důvěře vskutku mimořádné, přízeň veřejnosti získal během srpnových povodní. V září 2002 premiérovi důvěřovaly tři čtvrtiny obyvatel. Důvěra premiérovi, vynesená do nebývalé výše mimořádnými okolnostmi, ale po jejich odeznění začala slábnout. Pokles podílu důvěřujících mohl být urychlen také neúspěchem vládních kandidátů v prezidentských volbách, případně neschopností premiéra pacifikovat vzdornou skupinu v sociální demokracii.

Informace z výzkumu STEM Trendy 9/2003

STÁLE VÍCE LIDÍ SI MYSLÍ, ŽE VLÁDA PRACUJE ŠPATNĚ

Citovaný výzkum STEM byl proveden ve dnech 1.-9. září 2003 na reprezentativním souboru 1413 obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru.

Společnost STEM v pravidelných výzkumech zjišťuje názory veřejnosti na politické události, hodnocení politických osobností a institucí. Aktuální výzkum poskytuje nové informace
o spokojenosti občanů s prací české vlády a důvěře v jejího premiéra.

Nedlouho po svém nástupu se premiér těšil důvěře vskutku mimořádné, přízeň veřejnosti získal během srpnových povodní. V září 2002 premiérovi důvěřovaly tři čtvrtiny obyvatel. (Připomeňme, že v březnu 2002, kdy tehdejší premiér M. Zeman završoval své funkční období, mu důvěřovalo 29 % občanů.) Důvěra premiérovi, vynesená do nebývalé výše mimořádnými okolnostmi, ale po jejich odeznění začala slábnout. Pokles podílu důvěřujících mohl být urychlen také neúspěchem vládních kandidátů v prezidentských volbách, případně neschopností premiéra pacifikovat vzdornou skupinu v sociální demokracii.

Výsledky výzkumů ukazují strmý pokles podílu důvěřujících premiérovi, trvající až do jara 2003, kdy V. Špidlovi důvěřovala necelá třetina dotázaných. Na této hladině se pak úroveň důvěry veřejnosti v premiéra ustálila, jak prokazuje aktuální výzkum ze září 2003. Zdá se tedy, že vyhlášení programu reformy financí, které vyvolalo prudký nesouhlas opoziční ODS a KSČM a veřejné protesty odborů, nemělo vliv na důvěru veřejnosti premiérovi.

V období poklesu důvěryhodnosti, od září 2002 do dubna 2003, V. Špidla ztrácel příznivce ve všech sociodemografických skupinách a u občanů všech politických orientací, sympatizanty ČSSD nevyjímaje. Stabilizace, která je patrná ve výsledcích zářijového výzkumu, se projevuje mírným zpevněním v okruhu stranických stoupenců.

Hodnocení premiéra se výrazně liší podle politické orientace respondentů. Premiér Špidla požívá největší důvěry v okruhu sympatizantů ČSSD (68 % důvěřujících), vyhraněnými odpůrci zůstávají stoupenci stran opozice (17 % důvěřujících mezi příznivci ODS, 22 % důvěřujících mezi sympatizanty KSČM). Politická orientace je jediným faktorem, který výrazně diferencuje názory respondentů na premiéra V. Špidlu. Podíl důvěřujících mezi různými sociodemografickými skupinami je zhruba shodný.

Vývoj důvěry v premiéra je rámcově shodný s trendem hodnocení vlády jako celku. Po ustavení kabinetu byli vláda i její předseda hodnoceni mimořádně dobře. V září 2002 bylo s prací vlády spokojeno 72 % občanů, premiérovi důvěřovalo 75 % občanů. Vláda i její předseda však v dalších měsících rychle ztráceli přízeň veřejnosti a pokles spokojenosti s prací vlády dosud trvá; podle výsledků výzkumu ze září 2003 je s prací vlády spokojeno
27 % občanů. Vláda tedy zažívá hluboký pokles podpory veřejnosti, ostatně jako zažily vlády předchozí. (Ve druhé polovině 90. let podíl občanů spokojených s prací tehdejší vlády
V. Klause klesnul na 17 % a podobnému propadu čelila vláda M. Zemana na přelomu let 1999-2000, kdy jí důvěřovalo rovněž jen 17 % občanů.) Nevíme, zda současný trend poklesu spokojenosti s prací vlády V. Špidly bude pokračovat, ale srovnání s vládami předchozími ukazuje, že nynějších 27 % spokojených není kriticky nízká hladina.

Ačkoliv jsou trendy vývoje spokojenosti se současnou vládou a důvěryhodnosti jejího premiéra rámcově shodné, aktuální výzkum ze září 2003 naznačuje možnost odloučení vývojových tendencí – zatímco spokojenost s vládou dále klesá, pokles důvěry v premiéra se zastavil. Zda jde o záležitost přechodnou, či zda veřejnost vnímá osobu V. Špidly a instituci vlády odděleně a jinak, se ukáže v průběhu příštích měsíců.