Společensko-ekonomické hodnoty: jakému hospodářství dáváme přednost ?

Společensko-ekonomické hodnoty: jakému hospodářství dáváme přednost ?

Jaroslav Huk

Tisková konference STEM, 26. 3. 2001


Již od počátku existence samostatného českého státu se STEM neomezil pouze na sledování ekonomických názorů obyvatelstva a stanovisek k některým krokům vlády či opatřením parlamentu, ale také hledal, na čem jsou tyto názory založeny. Jaká je tedy základní hodnotová orientace lidí u nás ? Je pro ně významnější pocit osobní svobody, anebo princip rovnosti ? Považují za hlavní úkol politiků dbát v první řadě na životní úroveň občanů, anebo starat se o uchování morálních hodnot a rozvoj harmonických mezilidských vztahů ? Podle čeho hodnotí režim – podle stavu peněženky, nebo podle šancí, které nám dává demokratický řád ? A jaký je názor lidí na vliv soukromého vlastnictví na lidské vztahy ?

Podíváme-li se na grafy, které znázorňují vývoj postojů dospělé české populace k těmto základním otázkám, je nejnápadnějším rysem všech charakteristik vysoká stabilita. Názorová východiska české veřejnosti se v průběhu druhé poloviny devadesátých let minulého století prakticky nezměnila. Stabilní jsou i východiska stoupenců hlavních politických stran.

Těžiště základních hodnotových postojů české veřejnosti je stabilně od středu vychýleno mírně k liberálnímu pólu (více lidí dává přednost pocitu osobní svobody než rovnosti ve společnosti) a k pragmatickému, materiálnímu přístupu k životu (v politice je podle mínění většiny občanů důležitější životní úroveň než důraz na duchovní hodnoty a morální vztahy a právě tak většina osob hodnotí i současný režim – spíše podle stavu životní úrovně než na základě hodnocení demokracie).

Pramen: STEM, Trendy 1994-2001, v roce 1994 jen z lidí, kteří neuvedli „nevím“, nebo „ani jedna z možností, tedy ani, svoboda, ani rovnost“

Pramen: STEM, Trendy 1994-2001,

v roce 1994 jen z lidí, kteří neuvedli „nevím“, nebo „ani jedna z možností, tedy ani, svoboda, ani rovnost“

Pramen: STEM, Trendy 2/2001

Otázka priority svobody a rovnosti je principem, který výrazně štěpí politickou scénu. Občané levicové politické orientace, tedy především stoupenci KSČM, zdůrazňují ústřední postavení rovnosti, co nejmenších rozdílů mezi různými vrstvami ve společnosti, naproti tomu lidé, kteří se řadí k politické pravici, akcentují význam osobní svobody, možnosti svobodného rozvoje každého jednotlivce bez cizího omezování. Za povšimnutí stojí široké rozkročení stran tvořících čtyřkoalici – od středové KDU-ČSL až po razantně svobodomyslně orientované stoupence Unie svobody.

Větší důraz na životní úroveň a ekonomickou prosperitu než na svět duchovních hodnot je na rozdíl od předchozí otázky shodný téměř všem skupinám na politické škále od levice po pravici, stoupencům všech politických stran. Nápadnou a zřetelnou výjimku tvoří příznivci KDU-ČSL, které spojují jiné než politické aspekty, totiž právě víra ve vyšší hodnoty a důraz na duchovní rozměr života člověka a mezilidské vztahy. I to je důkaz, že KDU-ČSL je na české politické scéně nezaměnitelným a svébytným prvkem.

Pramen: STEM, Trendy 2/1999, 2/2000, 2/2001

Pramen: STEM, Trendy 2/2001

Většímu důrazu na životní úroveň (v porovnání s duchovními hodnotami) odpovídá i to, že dvoutřetinový podíl občanů posuzuje kvalitu současného režimu spíše podle své životní úrovně než podle toho, jak svobodně se mohou projevovat a rozvíjet, jak mohou uplatnit své schopnosti. Poněkud kontroverzní je však skutečnost, že stejný, zhruba dvoutřetinový podíl lidí považuje soukromé vlastnictví za zdroj problémů a rušivý faktor do mezilidských vztahů. Jak se shoduje tento negativní přístup k soukromému vlastnictví s deklarovanou převážně liberální orientací české populace ?

Pohled na koláčový graf prozrazuje, že „rovnostářská“ část populace má o věci vcelku jasno – soukromé vlastnictví hodnotí jako nepříznivý faktor – je skupina lidí, podle nichž je osobní svoboda důležitější než rovnost, rozpolcena. Významná, dokonce nadpoloviční část této skupiny se sice hlásí k osobní svobodě, ale zároveň má nepříliš příznivý vztah k tomu, co je s naplněním osobní svobody a možností jednotlivce uplatnit se podle svých schopností jednoznačně spojeno – k soukromému vlastnictví. Z toho je vidět, jak „převážně liberální orientace české populace“ je nejistá a diskutabilní.

Pramen: STEM, Trendy 1995-2001

Pramen: STEM, Trendy 2/2001

Pramen:  STEM, Trendy 2/2001

Jak se promítá základní hodnotová orientace lidí do jejich názorů na to, jakým způsobem by měla být řízena a organizována česká ekonomika, jaký typ hospodářství by byl pro naši zemi nejvhodnější ? Pohled na následující graf ukazuje, že ani tyto názory v české populaci jako celku nepodléhaly v posledních pěti letech příliš dramatickým změnám. Za posledních pět let došlo vlastně jen k jednomu zřetelnému posunu. Po nástupu levicové vlády, která zejména v prvním roce svého působení zklamala naděje mnoha občanů, se poněkud snížil podíl stoupenců „sociálnědemokratického“, tedy sociálně tržního modelu, a naopak byl v očích veřejnosti částečně rehabilitován „trh bez přívlastků“. Jinak se téměř konstantní podíl populace (asi desetina) nadále hlásí k socialistickému modelu a nejsilněji podporovanou možností je „trh se silnou kontrolou státu“ (zhruba třetina lidí). Je však třeba zdůraznit, že formulace „tržní ekonomiky, v níž má stát velmi silné kontrolní funkce“ je velmi široká a může uspokojit jak ty, kteří požadují pouze pevný zákonný rámec pro fungování trhu, tak i ty, kteří obhajují rozsáhlé pravomoci státu a jeho zasahování všude tam, kde to ze svého mocenského postavení uzná za vhodné.

Pramen: STEM, Trendy 1996-2001

O postavení politických stran – nebo spíše o tom, s jakou ekonomickou politikou si je lidé spojují – vypovídá další graf. Ukazuje, že nejsilnější politické strany tvoří téměř dokonale odstupňované spektrum – od pravice (ODS, US), k níž se hlásí především lidé, podle nichž je nejvhodnějším typem ekonomiky pro naši zemi volný trh, až po levici, reprezentovanou v nejčistší podobě stoupenci KSČM. Za povšimnutí však rozhodně stojí, že i z nich jen třetina obhajuje „ekonomiku moderního socialistického typu“, poněkud více obhajuje představu sociálně tržní ekonomiky a čtvrtina trh, který bude významně regulovat či kontrolovat stát.

Výrazné jsou i odlišnosti mezi stranami, které se spojily Svatováclavskou smlouvou v jednotnou volební Čtyřkoalici. Zatímco stoupenci Unie svobody se v hospodářských otázkách značně blíží ODS, stoupenci kmenového jádra KDU-ČSL vycházejí z podobných zásad jako ČSSD.

Pramen: STEM, Trendy 3/2001

A na závěr se vrátíme ještě jednou k tématu, které bylo naznačeno již v části věnované postojům k soukromému vlastnictví: k tomu, jak pevné je liberální smýšlení lidí, kteří se hlásí k „čistému trhu“. Tři poslední grafy prozrazují, jak to s jejich smýšlením opravdu je. Dvě pětiny z nich se nebrání znárodnění soukromého majetku, tři pětiny z nich se nehodlají vzdát státní kontroly v klíčových bankách a skoro polovina stoupenců čistého trhu nepovažuje liberalizaci cen energií za nezbytný předpoklad řešení energetické situace. Není to dostatečný důkaz toho, jak hluboko jsou v naší zemi zakořeněny představy o všemocném státu, o jeho ochranné ruce, bez níž se ekonomika nemůže obejít ? Není to důkaz, jak obtížně se prosazují u nás liberální zásady ? A nezapomínejme: není to ani zdaleka problém jen náš. Je to problém všech zemí ve středoevropském prostoru s jeho silnou sociální tradicí, je to problém, s nímž se bude muset vypořádat Evropská unie, chce-li obhájit svou pozici ve světové ekonomice.

Pramen: STEM, Trendy 4/2000

Pramen: STEM, Trendy 4/2000

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text