Spokojenost s politickou situací se jen pomalu zvyšuje

Letošní lednový výzkum tedy potvrdil velmi pozvolný trend zvyšování spokojenosti, který začal od počátku roku 2000. Se současnou politikou je dnes spokojena téměř třetina dotázaných občanů. Vyšší podíl lidí spokojených s politickou situací byl pouze v období před krizovým rokem 1997. S politickou situací jsou výrazně častěji spokojeni stoupenci vládní ČSSD a jejího opozičního partnera ODS.

Informace z výzkumu Trendy 1/2002

Spokojenost s politickou situací se jen pomalu zvyšuje

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 7.-13. ledna 2002. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1652 občanů.

V hodnocení politické situace nedošlo za uplynulý rok k žádnému dramatickému zvratu. Letošní lednový výzkum tedy potvrdil velmi pozvolný trend zvyšování spokojenosti. Se současnou politikou je dnes spokojena téměř třetina dotázaných občanů. Vyšší podíl lidí spokojených s politickou situací byl pouze v období před krizovým rokem 1997 (viz první graf). V první polovině roku 1997 se míra spokojenosti s politikou hluboce propadla. Záplavy v srpnu 1997 politické spory přehlušily, v následujícím období se ale pocity rozčarování z politiky opět prosadily. Až do konce roku 1999 se tedy do spokojenosti s politickou situací promítaly náklady odložených řešení z roku 1997. Teprve rok 2000 přinesl pomalé zvyšování optimismu veřejnosti.

S politickou situací jsou výrazně častěji spokojeni stoupenci vládní ČSSD a jejího opozičního partnera ODS (viz druhý graf). Pro příznivce ODS je charakteristická dlouhodobá spokojenost s politikou. Naopak postoje stoupenců ČSSD se výrazně proměnily až po vzniku sociálně demokratické vlády, jde tedy o krátkodobou či střednědobou spokojenost. Tradičně pevní jsou ve svém názoru příznivci KSČM, kteří stabilně na politickém dění neshledávají vůbec nic dobrého.

S tím, jak lidé počátkem roku klidněji a příznivěji hodnotili politickou situaci, mírně ztráceli o samotné dění na politické scéně zájem. Velký nebo střední zájem o politiku v lednovém výzkumu dala najevo jen necelá polovina veřejnosti (viz třetí graf). Ještě nižší podíl lidí připustil, že se v současném politickém dění vyzná (40%). Porozumění politice je poměrně stabilní ukazatel, k významnějšímu poklesu došlo pouze po volbách v roce 1998, po podpisu opoziční smlouvy (v té době také poklesl zájem o politiku). Větší přehled v politice tradičně přiznávají lidé, kteří jsou s politickým děním spokojení.

Zmíněná závislost mezi zájmem o politiku a spokojeností s politikou platila i v minulosti. Před krizovým rokem 1997 byli lidé s politikou poměrně spokojeni a jejich zájem o politické dění spíše klesal. S nárůstem kritického hodnocení politické situace se zájem veřejnosti výrazně aktivizoval. Nedávné uklidnění opět přineslo slabší míru zájmu o politiku. Dá se však očekávat, že po nedávných událostech v Čtyřkoalici a především s přibližujícím se termínem voleb do Poslanecké sněmovny se bude zájem veřejnosti o politiku zvyšovat, podobně jako tomu bylo před volbami v roce 1998.