INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 12/2007
PROSINEC 2007:
KONEC ROKU JE VE ZNAMENÍ ZŘETELNÉHO NÁRŮSTU NESPOKOJENOSTI S AKTUÁLNÍ POLITICKOU SITUACÍ, ČINNOSTÍ VLÁDY, PARLAMENTU, ALE I PREZIDENTA REPUBLIKY
Se současnou politickou situací je téměř rok a půl po volbách do PSP ČR spokojeno jen 16 % našich občanů. I když v první polovině letošního roku nespokojených lidí postupně ubývalo, po prázdninách se tento trend pozastavil a nyní je patrné, že nespokojenost opět roste. S prací vlády je v současné době spokojena jen čtvrtina lidí (25 %) a s prací parlamentu 22 %. Hodnocení hlavy státu, je tradičně výrazně pozitivnější. S jeho prací jsou spokojeny dvě třetiny občanů ČR (65 %).
Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 3. – 10. prosince 2007. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1326 respondentů.
Výzkumy STEM dlouhodobě ukazují, že spokojenost občanů s naší politickou situací nedosahuje příliš vysoké úrovně. Necelý rok poté, kdy v ČR zasedla vláda s důvěrou parlamentu, je se současnou politickou situací spokojeno pouze 16 % veřejnosti.
Pramen: STEM, Trendy 12/2007, 1326 respondentů
Spokojenost s politickou situací u nás je významně podmíněna věkem, nejvyšším dokončeným vzděláním, politickou orientací, stranickými preferencemi (viz graf na str. 3) a majetkovou situací občanů. Stále platí, že vyšší míru spokojenosti s děním na politické scéně vyjadřují lidé mladí (do 29 let – 24 %), občané s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním (20 %). Spokojenější s dnešní politickou situací jsou také lidé, jejichž materiální standard je na vysoké úrovni (necelá třetina z nich).
Ve vnímání práce nejvyšších ústavních institucí se projevují tradiční polistopadové rozdíly: výrazně nejlépe je hodnocena hlava státu a práce parlamentu je vnímána o něco hůře než činnost vlády. Práci prezidenta republiky hodnotí dobře počátkem listopadu dvě třetiny (65 %) občanů, s prací vlády je spokojena čtvrtina (25 %) a s činností parlamentu zhruba pětina (22 %) občanů.
Pramen: STEM, Trendy 12/2007, 1326 respondentů
Také hodnocení institucí je podmíněno věkem, vzděláním a materiálním zajištění respondentů. Vybrané ústavní instituce hodnotí lépe mladší lidé do 29 let, občané s vyšší úrovní vzdělání (lidé s maturitou a především pak lidé s vysokoškolským diplomem) a ta část veřejnosti, která se řadí mezi dobře hmotně zajištěné.
Výrazná souvislost je opakovaně zjišťována mezi hodnocením jednotlivých institucí a stranickými preferencemi, politickou orientací a také se spokojeností se současnou situací na naší politické scéně. Stejně jako v předchozích měsících a letech dávají lepší hodnocení příznivci vládní strany, popř. koaličních stran. Týká se to zejména příznivců ODS, kteří kladně vnímají jak činnost prezidenta (89 % pozitivních hodnocení), tak i práci vlády (56 %) a nadprůměrně často i činnost parlamentu (43 %). Příznivější hodnocení působení vlády i parlamentu zaznívá častěji také od přívrženců dalších vládních stran – KDU-ČSL a Strany zelených. Ukazuje se však, že podporu sympatizantů menších koaličních stran vláda v posledních měsících spíše ztrácí. K tradičně nejhoršímu hodnocení politické situace a vybraných ústavních institucí přívrženci KSČM se v posledním období přiblížili také příznivci ČSSD. Analýza ukazuje, že se stavem politiky a prací vlády a parlamentu není spokojen každý druhý příznivec ODS, zhruba tři ze čtyř příznivců menších koaličních stran a devět z deseti sympatizantů opozice.
Zatímco hodnocení práce prezidenta republiky příznivci koaličních stran je stabilní, za drobnými výkyvy v posouzení jeho práce stojí sympatizanti ČSSD a KSČM, kteří jej za jeho aktivity počátkem prosince hodnotí znatelně hůře než počátkem listopadu. Zhoršené vnímání práce dalších institucí a politické situace jde v posledních měsících na vrub nespokojenosti příznivců všech parlamentních stran, nejvíce procentních bodů ztratily parlament a vláda v očích ODS a SZ.
Pramen: STEM, Trendy 12/2007, 1326 respondentů
Pohled na dlouhodobý vývoj ukazuje (viz graf na str. 4), že ani spokojenost se současnou politickou situací ani hodnocení práce vlády a parlamentu zdaleka nedosahuje úrovně před volbami v létě 2006, kdy byly tyto ukazatele jedny z nejvyšších. I když lidí deklarujících nespokojenost se stávající politickou situací u nás od posledních voleb až do léta měsíc od měsíce mírně ubývalo, od poloviny letošního roku je patrný opačný trend a zřetelně narůstá nespokojenost.
Hodnocení práce hlavy státu je dlouhodobě poměrně stabilní a na vývojových trendech hodnocení ostatních ústavních institucí poměrně nezávislé.
