INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/2008
LEDEN 2008:
ZAČÁTKEM ROKU MÍRNĚ VZROSTLA SPOKOJENOST OBČANŮ S AKTUÁLNÍ POLITICKOU SITUACÍ, ČINNOSTÍ VLÁDY I PARLAMENTU
Se současnou politickou situací je na začátku letošního roku – rok a půl po volbách do PSP ČR – spokojeno jen 22 % našich občanů, což představuje mírné zlepšení proti prosinci 2007. S prací vlády je spokojena necelá třetina (29 %) a s prací parlamentu čtvrtina občanů (25 %). Hodnocení hlavy státu je tradičně výrazně pozitivnější. S jeho prací jsou spokojeny dvě třetiny občanů ČR (66 %).
Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 2. – 8. ledna 2008. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1362 respondentů.
Výzkumy STEM dlouhodobě ukazují, že spokojenost občanů s naší politickou situací nedosahuje příliš vysoké úrovně. Zhruba rok poté, kdy v ČR zasedla vláda s důvěrou parlamentu, je se současnou politickou situací spokojeno pouze 22 % veřejnosti, zatímco 78 % vyjadřuje nespokojenost.
Pramen: STEM, Trendy 1/2008, 1362 respondentů
Spokojenost s politickou situací u nás je významně podmíněna věkem, vzděláním a profesí občanů. Spokojeni jsou častěji mladí lidé ve věku 18 až 29 let (31 %), lidé se středoškolským (28 %) a vysokoškolským vzděláním (31 %). Spokojenost vyjadřují častěji také studenti, odborní pracovníci, živnostníci a podnikatelé. Logicky jsou rovněž spokojenější lidé, jejichž materiální standard je na dobré úrovni (43 %).
Mezi občany, u nichž současná politická situace častěji vyvolává nespokojenost, patří střední a starší věkové kategorie (nad 45 let); nespokojenost je výrazná zejména mezi lidmi nad 60 let(84 %). Větší míra nespokojenosti je patrná také mezi lidmi se základním vzděláním a především vyučenými, kde podíl nespokojených představuje 84 %. Rovněž lidé s nízkým životním standardem velmi často vyjadřují nespokojenost nad současným vývojem politické situace (až 93 %).
Míra spokojenosti souvisí do značné míry s politickou orientací a stranickými preferencemi lidí (viz graf na str. 3). Dlouhodobě platí, že spokojenější jsou pravicově orientovaní občané, především příznivci ODS (52 %) a také KDU-ČSL (33 %), zatímco lidé, kteří se hlásí k levicové orientaci, patří tradičně mezi nespokojené. Rovněž občané, kteří sami sebe zařadili do středu politického spektra, jsou s politickou situací spíše nespokojeni (53 %). Silnou nespokojenost vyjadřují především příznivci KSČM (96 %), ČSSD (91 %), ale také ti, kteří nesympatizují se žádnou stranou současného politického spektra (96 %).
Vnímání práce nejvyšších ústavních institucí se dlouhodobě nemění: jednoznačně nejlépe je hodnocena hlava státu a práce parlamentu je posuzována o něco hůře než činnost vlády. Práci prezidenta republiky hodnotí dobře na začátku roku 2008 dvě třetiny (66 %) občanů, s prací vlády je spokojena necelá třetina (29 %) a s činností parlamentu čtvrtina (25 %) občanů.
Pramen: STEM, Trendy 1/2008, 1362 respondentů
Také hodnocení institucí je podmíněno věkem, vzděláním a materiálním zajištěním respondentů. Sledované ústavní instituce hodnotí lépe mladší lidé do 29 let, občané s vyšší úrovní vzdělání (lidé s maturitou a především pak lidé s vysokoškolským diplomem) a rovněž ta část veřejnosti, která se považuje za dobře materiálně zajištěnou. Kritičtí jsou zejména důchodci, nezaměstnaní a lidé bez středoškolského vzdělání.
Výrazná souvislost je opakovaně zjišťována mezi hodnocením jednotlivých institucí a stranickými preferencemi i politickou orientací. Stejně jako v předchozích letech jim dávají lepší hodnocení příznivci koaličních stran. Týká se to zejména stoupenců ODS, kteří kladně vnímají jak činnost prezidenta (93 % pozitivních hodnocení), tak i práci vlády (63 %) a nadprůměrně často i činnost parlamentu (52 %). Příznivější hodnocení vlády zaznělo v lednu 2008 i od příznivců Strany zelených (kladně ji hodnotí 41 %), zatímco stoupenci KDU-ČSL častěji vyjadřovali spokojenost s prací prezidenta (77 %). Pozitivní hodnocení práce ústavních činitelů je typické pro občany pravicově orientované, a naopak mezi levicově orientovanými lidmi je největší zastoupení jejich kritiků. Tradičně nejhorší hodnocení vybraných ústavních institucí se objevuje mezi přívrženci KSČM a od konce minulého roku také mezi příznivci ČSSD. Kritický pohled na práci prezidenta i parlamentu mají rovněž lidé, kteří by nevolili žádnou politickou stranu z těch, jež se jim v současnosti nabízejí.
