Z hlediska spokojenosti s výsledky říjnových voleb do Poslanecké sněmovny jsou občané rozděleni zhruba na třetiny. Spokojenost s výsledky voleb však mírně mezi občany převažuje (38 %), zatímco nespokojenost vyjadřuje 32 %. Poslední třetina se k výsledkům voleb staví neutrálně (30 %). Hodnocení výsledků voleb je samozřejmě výrazně podmíněno politickými preferencemi.
Voliči vítězného hnutí ANO hodnotí výsledky voleb velmi pozitivně. Až 90 % z nich vyjadřuje, že je s výsledky voleb spokojeno, zbylých 10 % hodnotí výsledky neutrálně. Pozitivní hodnocení výsledků voleb taktéž převažuje u voličů Motoristů (55 %) a SPD (57 %), i když není tak výrazné jako u voličů hnutí ANO. Mezi voliče, kteří hodnotí výsledky voleb pesimističtěji, lze zahrnout voliče koalice STAČILO!
Výrazná nespokojenost s výsledky voleb se soustřeďuje u voličů stran dosavadního vládního bloku (SPOLU, STAN) a Pirátů, kteří v nadpoloviční většině případů hodnotí výsledky voleb negativně. Nejvíce nespokojení jsou voliči koalice SPOLU, kteří až v 75 % případů hodnotí výsledky voleb negativně a pouze 7 % jejich voličů je s výsledky voleb spokojeno. V míře nespokojenosti následují voliči STAN (69 %). Méně negativně hodnotí výsledky voleb Piráti (56 %), přičemž až 13 % jejich voličů je s výsledky voleb spokojeno. Nižší míru nespokojenosti u Pirátů, lze přičíst výraznému nárůstu počtu zvolených poslanců oproti předchozímu volebnímu období. U nevoličů převažuje podle očekávání neutrální postoj (55 %), což lze přisuzovat jejich nižšímu zájmu o politické dění. Oproti tomu 23 % nevoličů je s výsledky voleb spokojeno a 22 % vyjadřuje nespokojenost.
„Do jaké míry jste spokojen(a) s tím, jak dopadly volby do Sněmovny?“
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, povolební průzkum, říjen 2025, N = 1502, CAWI
* S ohledem na nízký počet respondentů jsou výsledky za tuto koalici orientační.
Ohledně očekávání povolebního vývoje pozorujeme v české veřejnosti obdobný vzorec, kdy jsou občané opět rozděleni zhruba na třetiny. Největší část občanů (36 %) se k otázce povolebního vývoje staví neutrálně a předpokládá, že situace se výrazně nezmění ani k lepšímu, ani k horšímu. Oproti tomu rovných 30 % občanů se obává zhoršení situace v České republice v souvislosti s nástupem nové vlády, ovšem 35 % občanů zastává opačný názor a věří, že nová vláda dokáže situaci v České republice zlepšit. Celkově tedy ve společnosti převládá opatrná nálada ve vztahu k budoucímu vývoji České republiky a kategorická vyjádření jsou spíše ojedinělá.
Největší optimismus ve vztahu ke zlepšení situace v České republice s nástupem nové vlády opět převládá u voličů vítězného hnutí ANO, kteří až z 80 % očekávají v povolebním vývoji zlepšení, pouze 20 % předpokládá, že situace bude výrazně neměnná. Podobně pozitivně naladěni jsou i voliči SPD a STAČILO!, ovšem ne tak výrazně jako voliči vítězného hnutí ANO. Voliči SPD mají v 63 % případů pozitivní očekávání z povolebního vývoje a pouze 7 % z nich očekává zhoršení. I přesto, že koalice STAČILO! nezískala poslanecké mandáty, tak jejich voliči taktéž v nadpoloviční většině (56 %) očekávají, že v povolebním vývoji dojde v České republice ke zlepšení situace. Voliči Motoristů jsou, i přes velmi pozitivní hodnocení výsledků voleb, v hodnocení povolebního vývoje výrazně zdrženlivější. Až 36 % předpokládá, že s nástupem nové vlády se situace zlepší, ovšem nadpoloviční většina (51 %) se k budoucímu vývoji staví neutrálně a 14 % předpokládá zhoršení situace.
U voličů minulých vládních stran (SPOLU, STAN) a Pirátů lze pozorovat kontrastní pohled na povolební vývoj a výrazně pesimističtější očekávání od nástupu nové vlády. Nejpesimističtěji se k povolebnímu vývoji staví voliči koalice SPOLU, kteří až z 75 % očekávají zhoršení situace v České republice. Podobně negativně naladěni jsou i voliči STAN, kteří opět zhruba ve třech čtvrtinách případů (71 %) očekávají zhoršení a pouhých 7 % očekává zlepšení situace. Piráti jsou v negativních očekáváních mírnější (55 %), více než třetina (37 %) předpokládá, že se situace moc nezmění.
„Myslíte si, že celková situace v naší zemi s nástupem nové vlády zlepší, zhorší nebo se moc nezmění?“
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, povolební průzkum, říjen 2025, N = 1502, CAWI *
S ohledem na nízký počet respondentů jsou výsledky za tuto koalici orientační
Mezi voliči převládá optimismus a věří, že politici jimi volené politické strany, hnutí či koalice se budou maximálně snažit plnit předvolební sliby. Tento postoj zastává až 77 % voličů, ovšem pouze 22 % z nich je o tom silně přesvědčeno. Pochybnosti ohledně splnění předvolebních slibů má jedna čtvrtina voličů (24 %). Očekávání naplnění předvolebních slibů je většinové ve všech skupinách voličů.
Víra v naplnění volebních slibů je nejsilnější u voličů ANO, přičemž až 90 % z nich svým zvoleným zástupcům důvěřuje. Druhou nejoptimističtější základnu voličů z hlediska naplnění předvolebních slibů má hnutí SPD (84 %). Voliči Motoristů jsou umírněnější, ale i přesto 73 % z nich věří svým zvoleným zástupcům v naplnění předvolebních slibů.
Umírněnější z hlediska důvěry v naplnění svých závazků jsou voliči minulého vládního bloku (SPOLU, STAN) a Pirátů. Nejsilnější důvěru z toho bloku politických uskupení mají voliči Pirátů (71 %). Zhruba dvě třetiny voličů STAN (68 %) důvěřují, že sliby budou naplněny, ovšem již 32 % voličů v naplnění závazků nevěří. Nejpesimističtější v této oblasti jsou voliči koalice SPOLU. Již více než jedna třetina (34 %) voličů SPOLU nevěří v naplnění předvolebních závazků, ovšem stále dvě třetiny (66 %) jejich voličů věří, že se zvolení zástupci budou maximálně snažit své předvolební závazky naplnit.
„Věříte tomu, že politici strany, hnutí či koalice, kterou jste volil(a), se budou maximálně snažit plnit předvolební sliby?“
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, povolební průzkum, říjen 2025, N = 1502, CAWI
Pouze ti, co se účastnili voleb do Poslanecké sněmovny (N = 1041)
Datový soubor pro výše uvedenou analýzu vznikl v rámci povolebního šetření STEM pro CNN Prima NEWS. To proběhlo ve dnech 4.-8. října 2025 metodou CAWI na vzorku N = 1 502.
Průzkum je založen na kvótním výběru dotazovaných, kteří reprezentují českou dospělou populaci (kvótní kritéria: pohlaví, věk, vzdělání, kraj a velikost místa bydliště). Reprezentativitu souboru dále posilujeme dovažováním odchylek od hlavních kvótních znaků a také vážením pro minulé volební chování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2025 a na sociálně pracovní postavení.
