Naše zjištění
16. 2. 2023

Souhrnný pohled na rok 2022: na prahu nového krizového období

Při pohledu zpátky na rok 2022 letošní lednová data ukazují, že se naše společnost nachází v krizovém období, které je v řadě ohledů výraznější než většina dosavadních polistopadových krizí. Dominantní je pocit nejistoty, obav a strachu. Ten si lidé spojují především s neutěšeným stavem společnosti a s nárůstem materiálních potíží. Zatím se tato situace příliš nepromítá do celkové vysoké životní spokojenosti našich obyvatel.

Při pohledu zpátky na rok 2022 letošní lednová data ukazují, že se naše společnost nachází v krizovém období, které je v řadě ohledů výraznější než většina dosavadních polistopadových krizí. Dominantní je pocit nejistoty, obav a strachu. Ten si lidé spojují především s neutěšeným stavem společnosti a s nárůstem materiálních potíží. Zatím se tato situace příliš nepromítá do celkové vysoké životní spokojenosti našich obyvatel. Obavy vyslovují především samoživitelky, senioři a rodiny s dětmi. Lidé však nerezignují a uchovávají si naději do budoucna.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. ledna až 15. ledna 2023. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1089 respondentů v kombinaci online a osobní dotazování (CAWI+CAPI).

Na začátku roku lidé bilancují a hodnotí uplynulý rok. STEM se proto ve svém lednovém výzkumu pravidelně lidí ptá, jak jsou spokojeni se svým životem a jak hodnotí uplynulý rok z osobního hlediska i z hlediska vývoje společnosti.

Podle lednového výzkumu jsou se svým životem spokojeny více než čtyři pětiny (81 %) společnosti. Tento údaj se oproti minulým letům příliš nezměnil, a to i přesto, že do života lidí po epidemii COVID-19 zasáhla ruská agrese na Ukrajině a s ní související energetická krize a rostoucí nejistota ve společnosti. Pro srovnání, v lednu 2020, tedy pár týdnů před prvním výskytem onemocnění COVID-19 u nás, vyjádřilo spokojenost se svým životem 85 % obyvatel, v roce 2022, před útokem Ruska na Ukrajinu, to bylo 82 %.

Do jaké míry jste spokojen(a) se svým životem?“ (%)

Pramen: STEM, Trendy 2023/1, 1089 respondentů

Znovu se potvrzuje, že společenské dění prochází filtrem subjektivní interpretace, do níž se promítá zhodnocení vlastních možností i srovnání se situací lidí v blízkém sociálním okolí. Spokojenost se životem lidé nejčastěji vyjadřují opatrně (docela spokojen). Podíváme-li se na dlouhodobé časové srovnání, vidíme pozvolný zlepšující se trend. V posledních šesti letech se životní spokojenost drží na úrovni okolo osmdesáti procent (viz časová řada dále v textu).

Trochu jiný pohled poskytnou odpovědi na otázku, zda lidé pokládali uplynulý rok 2022 pro sebe osobně za úspěšný. Kladně jej hodnotilo 57 %, o rok dříve to bylo 60 %. Před pandemií v roce 2019 to však bylo 73 %. Zde již není trend vývoje v čase tak vyrovnaný jako u životní spokojenosti. Zatímco životní spokojenost zračí souhrnné hodnocení po delší časový úsek, osobní úspěšnost v uplynulém roce se mění podle konkrétní situace. Dlouhodobé srovnání na následující stránce nepřímo ukazuje na krizové období let 1997-98, na krizové období Nečasovy vlády 2010-2013 i na složitosti posledních tří let.

Hodnocení uplynulého roku 2022

Pramen: STEM, Trendy 2023/1, 1089 respondentů

Hodnocení situace v naší společnosti je oproti osobnímu úspěchu v loňském roce dramaticky odlišné (časové řady přitom ukazují, že to není pravidlem, v některých letech se k sobě hodnoty přibližují). Úspěch v rozvoji celé naší společnosti i posílení spravedlnosti uvádí jen 15 % našeho obyvatelstva, nespokojeno je 85 %, v tom třetina velmi výrazně.

Vývoj spokojenosti se životem a hodnocení minulého roku
z hlediska osobního a z pohledu společnosti

(podíl kladných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 1994 – 2023

Sledujeme tedy poměrně komplexní obrázek. Zatímco u celkové spokojenosti se životem se negativní vnímání společenských poměrů prakticky nepromítlo, u osobní úspěšnosti v minulém roce se projevilo znatelně a u hodnocení úspěchu v rozvoji celé naší společnosti je pokles v porovnání s předcovidovou dobou dokonce dramatický. Právě proměnná hodnocení úspěchu v rozvoji společnosti velmi dobře zachycuje krizová období okolo „úsporných balíčků“, předčasných voleb i akce „Děkujeme, odejděte“ let 1997-99, epizodu Grossovy vlády (2004), negativně vnímané období Nečasovy vlády spojené s opožděným dopadem globální ekonomické krize na situaci v České republice (2010-13). Jasně patrná je covidová krize a také krizové momenty současné. Ohledně posilování spravedlnosti v naší společnosti je naše veřejnost dlouhodobě značně skeptická, a to i v těch nejlepších letech.

Rozpornost mezi celkovou spokojeností s osobním životem a hodnocením vývoje společnosti je patrná na první pohled. Jak tomu rozumět? Nabízí se vysvětlení, že o potížích naší společnosti se lidé dozvídají nepřímo, zprostředkovaně z médií, sociálních sítí i hovorů s ostatními lidmi. Zejména tehdy, když je společenská situace složitá a lidé nevidí snahu věci dostatečně a náležitým způsobem objasnit, množí se různé dohady, narůstá nejistota a strach z neznámého a neuchopitelného. V situaci zvýšených obav z dění ve společnosti lidé při pohledu na situaci svoji vlastní mohou mít pocit, že osobní dopady „špatné“ společenské situace nejsou až tak hrozné a že naštěstí u nich doma je zatím ještě vše v pořádku.

Je celkem pochopitelné, že životní spokojenost a hodnocení vývoje ve společnosti souvisí s materiálními potížemi domácností. Chudí lidé jsou výrazně méně často spokojeni se svým životem než lidé, kteří jsou velmi dobře a solidně zajištěni. Lidé ze špatně příjmově a majetkově zajištěných domácností jsou rovněž skeptičtější při hodnocení osobního úspěchu a stavu společnosti.

Voliči napříč celým politickým spektrem vnímají společenskou situaci v roce 2022 výrazně negativně. Nejméně spokojeni se společenskou situací jsou voliči SPD. Možná zaujme jistá rozpornost mezi hodnocením osobním a hodnocením společnosti u voličů vládní koalice.

Procento spokojených podle volby do PS v roce 2021

Pramen: STEM, Trendy 2023/1, 1089 respondentů

Při bilancování se v průzkumech STEM dlouhodobě dotazujeme i na vyjádření emocí spjatých s uplynulým rokem. Účastníci výzkumu mohou vybírat z celkem deseti nabízených variant. Před epidemií v roce 2019 pociťovala kladné emoce většina veřejnosti (57 %). V hodnocení roku 2020 ale negativní pocity výrazně převládly, kladné emoce vyjádřila jen necelá čtvrtina (23 %) dotázaných. Rok 2021 ukázal částečné zlepšení. Dnes v souvislosti s tíživou mezinárodní, ekonomickou a energetickou situací pozitivní pocity vyjadřuje 32 % našich obyvatel, o únavě vypovídá 22 %, negativní pocity uvádí 46 %.

Na následujícím grafu vidíme, jak se vzájemně podobají krizová léta, o kterých jsme hovořili výše. Je otázkou, jak dalece hluboká a dlouhá současná krize bude.

„Jaké máte převládající pocity z minulého roku?“

Srovnání „krizových“ let

Poznámka:

spokojení: vše jde tak, jak má jít + vyrovnanost + všechno se daří, úspěch + štěstí

unavení: neklid, nesoustředěnost + nuda + únava,

zklamaní: strach, obavy, nejistota + vztek, zuřivost + bezmocnost

Pramen: STEM, Trendy 2010, 2013, 2023

Dopady současné krize, kterou vytvořila epidemie covidu a válka na Ukrajině, kontrastují s tím, že v letech 2016 až 2019 jsme z pohledu dat STEM prožívali subjektivně spokojené období, patrně nejméně problematické z celého polistopadového vývoje. Tento rozpor může veřejnost vnímat jako relativní zvrat a za určitých okolností může nabýt i dosti dramatického obsahu.

„Jaké máte převládající pocity z minulého roku?“

dvě nejčastější emoce – vývoj od roku 1995

%

Pramen: STEM, Trendy 1995 – 2023

Pocity strachu, obav a nejistoty souvisejí s materiální situací domácností, na které se podepsala minulá protiepidemická opatření i současný růst cen zboží a energií. Závislost je zcela jasná, lineární, viz následující graf.

Pocit strachu, obav a nejistoty podle příjmu na hlavu (%)

Pramen: STEM, Trendy 2023/1, 1089 respondentů

Použití ukazatele příjmu na osobu člena domácnosti umožnuje poukázat na to, kde jsou obavy nejčastější. V zásadě nejtíživěji a stejnou měrou obtíže dopadají na samoživitelky a domácnosti důchodců. O něco lépe se jeví pocit nejistoty u osamělých seniorů, zde však interpretace příjmu na hlavu má svá úskalí. Další v pořadí obav jsou rodiny s dětmi. Nejméně tíživě vypadají podmínky v domácnostech, kde nejsou děti, či kde se skládají více než dva příjmy dospělých.

Pocit strachu, obav a nejistoty podle složení domácnosti (%)

Pramen: STEM, Trendy 2023/1, 1089 respondentů

Pocit strachu, obav a nejistoty o něco častěji pociťují ženy než muži, dále také postupně roste s věkem. Větší jistotu mají lidé s vyšší úrovní vzdělání. Výraznější strach a obavy vyslovují lidé, kteří se hlásí k politické levici (44 %), méně ti, kteří se hlásí k politickému středu či pravici (35 %, resp. 29 %).

Současná situace je obtížná pro většinu lidí. Přesto lidé nerezignují a věří na zlepšení během letošního roku. S nadějí hledí do příštího roku téměř dvě pětiny veřejnosti, obavy vyjadřuje jedna třetina, čtvrtina očekává příští rok s nejistotou. Uvnitř tábora spokojených s rokem 2022 cítí naději na zlepšení dokonce dvě třetiny dotázaných. I u zklamaných si naději uchovává téměř jedna pětina.

„Řekněte mi, prosím, s jakými pocity očekáváte následujících
12 měsíců“
(%)

Podle hodnocení roku 2022

Pramen: STEM, Trendy 2023/1, 1089 respondentů

Sdílet

Vysvědčení naší společnosti
bilance roku, hodnocení uplynulého roku