Téměř tři čtvrtiny české veřejnosti (71 %) souhlasí s členstvím naší země v Severoatlantické alianci. Míra souhlasu je nižší než v předchozím průzkumu v roce 2015. Pokles je však třeba vnímat jako návrat k předchozím dlouhodobě stabilním hodnotám. Téměř dvě třetiny občanů (64 %) mají důvěru ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost naší země.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 6. až 14. dubna 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1033 respondentů.
STEM se dlouhodobě věnuje sledování postojů české veřejnosti k Severoatlantické alianci. V období silně medializované uprchlické krize v Evropě jsme mohli sledovat změny v postojích nejen k Evropské unii, ale i k vojenské instituci NATO. Zatímco podpora EU se mezi českými občany snižovala, podpora NATO posilovala.
Jaké jsou aktuální postoje českých občanů k NATO?
Pevné zakotvení naší přináležitosti k NATO ukazuje téměř tříčtvrtinová většina souhlasných postojů českých občanů (71 %) s členstvím v této instituci. Necelá třetina populace (29 %) vyjadřuje nesouhlas s členstvím v NATO.
„Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO?“
Pramen: STEM, Trendy 04/2017, 1033 respondentů starších 18 let
Z časové řady STEM od vstupu České republiky do NATO je patrná trvale většinová podpora členství, která v roce 2001 přesáhla hranici 70 %. V následujících letech se míra souhlasu s členstvím v NATO poměrně stabilně držela právě u hranice 70 %. Výkyvem byl pouze rok 2009, kdy pod vlivem českého předsednictví Evropské unii posílily pro-evropské postoje a nepřímo posílil i vztah k NATO. Zvýšené bezpečnostní napětí v Evropě a obavy z vlny migrantů se pravděpodobně promítly v roce 2015 do vyšší míry souhlasu s naším členstvím v NATO. Aktuální výzkum ukazuje návrat k hodnotám z dlouhodobého pohledu průměrným.
„Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?“
Pramen: STEM, Trendy 1998-2017 (z dat do r. 2002 včetně a 2015/9 byli vyloučeni lidé, kteří uvedli „nevím“)
S členstvím v NATO častěji souhlasí lidé mladší a vzdělanější. Ovšem i mezi občany staršími 60 let nebo lidmi se základním vzděláním je míra souhlasu s členstvím v NATO stále většinová, i když nižší než v ostatních věkových nebo vzdělanostních skupinách.
Srovnání výzkumů z let 2012, 2015 a 2017 shodně ukazuje růst souhlasu s členstvím v NATO ve všech věkových i vzdělanostních skupinách v roce 2015 a následný „návrat“ na předchozí hodnoty. Jedinou výjimkou jsou lidé s vysokoškolským vzděláním, u kterých vysoká podpora členství NATO z roku 2015 zůstala zachována i v roce 2017.
Vývoj rozdílů v názoru na členství v NATO podle vzdělání
(podíl souhlasných odpovědí v %)
Pramen: STEM, Trendy 2012-2017
Vývoj rozdílů v názoru na členství v NATO podle věku
(podíl souhlasných odpovědí v %)
Pramen: STEM, Trendy 2012-2017
Mezi sympatizanty různých parlamentních politických stran je souhlas s členstvím v NATO většinový, jasnou výjimkou jsou pouze příznivci KSČM, mezi kterými mírně převažuje negativní postoj.
„Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO?“
Podle stranických preferencí
Pramen: STEM, Trendy 04/2017, 1033 respondentů starších 18 let
(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru
pouze orientační.)
V souvislosti s postoji české veřejnosti k NATO ústav STEM také deset let sleduje, zda mají lidé důvěru ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost naší země. V současné době NATO důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (64 %). Z časové řady se vyděluje rok 2015, kdy oproti předchozím výzkumům došlo k výraznému oslabení důvěry v NATO a v jeho schopnost nás bránit. Atmosféra ve společnosti v důsledku uprchlické krize ovlivnila i tento postoj veřejnosti.
„Důvěřujete schopnostem NATO, pokud jde o zajištění vnější bezpečnosti naší země?“
Pramen: STEM, Trendy 2007–2017
Pokud zkombinujeme aktuální postoje občanů k členství v NATO a důvěru v jeho schopnost zajistit naši bezpečnost, zjišťujeme, že podíl těch, kteří souhlasí s členstvím v NATO a mají v něj důvěru, je dvojnásobný oproti podílu lidí s opačným postojem (43 % vs. 19 %). Významná je ovšem i skupina těch lidí, kteří sice s členstvím v Severoatlantické alianci souhlasí, ale nevěří tomu, že by tato organizace naši bezpečnost v případě ohrožení zajistila (27 %).
