Současný režim přinesl úpadek morálky. Co tím lidé myslí ?

Morálka a poctivost patří k oblastem života, v nichž se situace podle mínění veřejnosti v porovnání se situací opřed rokem 1989 spíše zhoršila. Co lidé pod „morálku“ zahrnují ? Mezi jevy, které v současnosti nejvíce odsuzují a které s morálkou nějak souvisejí, patří korupce, zločinnost, násilí, privilegia určitých skupin obyvatelstva, práce soudů (nezávislost).

Informace z výzkumu Trendy 6/2001

Současný režim přinesl úpadek morálky.

Co tím lidé myslí ?

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4.-10. června 2001. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1664 občanů.

Současný režim je většinou populace považován za lepší než režim předlistopadový. Například podle dat STEM z června 2001 označilo současný režim za lepší 55 % lidí, podle 21 % osob jsou oba stejné a 24 % občanů si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. V některých oblastech života však lidé pociťují v porovnání s érou socialismu zhoršení. Vedle sociálních jistot a dodržování pořádku odsuzuje velká část veřejnosti v současném zřízení úroveň poctivosti a morálky. Například v červnu 2001 37 % lidí uvedlo, že poctivost a morálka byly pro „lidi jako jsem já“ lepší před rokem 1989, podle 57 % občanů se situace nezměnila a pouhých 6 % dotázaných uvedlo, že poctivost a morálka se v současném režimu v porovnání s dobou před rokem 1989 zlepšila. Velmi podobně se lidé vyjádřili v lednu 2001, kdy hodnotili pouze „morálku ve společnosti“ (42 % pro lepší stav za režimu před rokem 1989, 9 % pro režim současný, podle ostatních se situace nezměnila).

Zhoršení poctivosti a morálky v současném režimu konstatují všechny skupiny obyvatelstva, byť jsou zřetelné rozdíly například mezi mladšími a staršími lidmi, mezi pravicově a levicově orientovanými osobami či mezi lidmi se základním vzděláním a absolventy vysokých škol. Dokonce i ve skupině občanů, kteří celkově považují současný režim za lepší než ten, který zde byl před rokem 1989, vyznívá hodnocení poctivosti a morálky ve prospěch předlistopadových poměrů. Tak jednoznačný verdikt nezbytně vyvolává otázku, co do morálky lidé zahrnují a co si pod tímto pojmem představují, co je tedy podle nich v současném režimu nemorální, „nemravné“ či „do nebe volající“, jak často ve svém rozhořčení říkají.

Co jednoznačně, naprostou většinou lidé na současné společnosti odsuzují a mohlo by to být spojováno s morálkou ? Nemusíme být ani v této otázce odkázáni jen na spekulace či na to, „co se říká“, ale uvedeme konkrétní data z průzkumů STEM.

V žebříčku „nejdůležitějších problémů pro ČR“ se na čele stabilně udržují spolu se sociálními jistotami ochrana občanů před zločinností, dodržování zákonnosti a korupce. Velká část obyvatelstva stále (byť již poněkud méně než počátkem 90.let) pociťuje obavy z násilí a kritizuje prezentaci násilí v médiích.

Tři čtvrtiny lidí se domnívají, že rozhodují spíše konexe a známosti než zásluhy a schopnosti.

Více než 80 % lidí (86 % v únoru 2001) je přesvědčeno o tom, že současný režim poskytuje některým skupinám obyvatelstva nespravedlivé výhody, výsady a privilegia.

Velmi ostře je odsuzována morálka politiků (jen podle pětiny lidí mají „méně výsad, výhod a privilegií než představitelé státu před rokem 1989“ a podle čtvrtiny lidí jsou dnešní politici čestnější a poctivější než představitelé bývalé moci).

Zhruba tři čtvrtiny občanů tvrdí, že „lidé dnes postrádají dostatečnou úctu k tradičním hodnotám“.

Silně je kritizována činnost soudů, jejich výkonnost i nezávislost (jen podle třetiny lidí jsou soudy nezávislé).

K těmto oblastem můžeme připojit další jevy, které jsou z hlediska morálky přijímány kontroverzně (např. prostituce, homosexualita, pornografie, volné formy rodinného soužití) nebo jsou jednoznačně odsuzovány jako kriminální (šíření drog, únosy dětí, „obchod s bílým masem“, působení různých mafií apod.), a které se rozšířily současně s uvolněním bariér na hranicích (i když mnohé z nich třeba jen v poněkud zastřenější podobě existovaly i před rokem 1989).

Připomeňme však také, že dvě třetiny lidí považují za nesprávný rovněž vývoj rozdílů mezi lidmi a podle čtyř pětin lidí jsou „nerovnosti mezi lidmi vážným problémem“. Za „nemravné“ jsou mnoha lidmi považovány příjmy některých podnikatelů, hvězd showbusinessu, sportovců či politiků. Nemorální není pro mnoho lidí jen to, že někdo přišel k penězům neoprávněně, ale i pouhý fakt, že má peněz „nemravně mnoho“, i když je získal poctivě. Podle průzkumů STEM 30 % lidí dokonce nesouhlasí ani s tím, „aby skutečně schopní lidé si mohli vydělat mnoho peněz, třeba i milióny“.

Negativní jevy současné společnosti, nedokonalosti a chyby demokratického vývoje po roce 1989, ale také závist a nostalgické vzpomínání po „klidu a pořádku“ socialistické éry jsou pro mnoho lidí dostatečně silným důvodem, aby tyto věci postavili v hierarchii hodnocení morálky výše než skutečnost, že zločinný totalitní režim byl spojen s dvojí morálkou, že člověk byl nucen jinak mluvit doma a na veřejnosti a že mu byly odpírány základní svobody.