Sociodemografické profily stoupenců politických stran
Jitka Uhrová
Tisková konference STEM, 25. 9. 2001
Aktuální sociodemografické profily stoupenců politických stran
Zářijový výzkum STEM zachytil poměrně stabilní postavení nejsilnějších stran politické scény, podpora české veřejnosti projevovaná jednotlivým politickým subjektům se v posledních měsících téměř nemění. Jaké je však zázemí hlavních politických stran? Jací lidé tu kterou politickou stranu podporují? V následujícím textu se zaměříme na „vnějškové“ charakteristiky, sociodemografické rysy táborů sympatizantů hlavních stran, nikoliv jejich postoje, názory, hodnotové orientace. Pokud máme spolehlivě určit, jaká je sociodemografická struktura příznivců hlavních politických stran, je nutné spojit několik po sobě jdoucích výzkumů STEM, abychom získali dostatečně početný soubor dotázaných občanů. Pro účely tohoto textu byly spojeny průzkumy z letošního roku, od ledna do září 2001. Celkový soubor tedy představuje 12 062 občanů reprezentujících dospělou populaci České republiky.
Nejsilnějšími rozlišovacími znaky skupin stoupenců jednotlivých politických stran jsou věk, vzdělání a sociální postavení respondenta. Největší skupinu mladých lidí do 30 let má mezi svými příznivci Unie svobody. Vyšší podíl mladých lidí nebo lidí mladšího středního věku dále zjišťujeme mezi sympatizanty ODS a Čtyřkoalice. Na podporu lidí starších 60 let se naopak spoléhá KSČM, podíl těchto lidí je mezi stoupenci této strany v porovnání s běžnou populací více než dvojnásobný. Velmi sobě navzájem podobný věkový profil mají v současné době stoupenci ČSSD a KDU-ČSL.
Lidé s vyšším vzděláním mají blíže k podpoře pravicových stran, především ODS, ale také US nebo Čtyřkoalice. Potenciální voliči KSČM jsou tvořeni výraznou většinou méně vzdělaných lidí, tedy těch, kteří mají základní vzdělání nebo jsou vyučeni. Nižší vzdělanostní kapitál, který se blíží stavu v běžné populaci, je charakteristický pro příznivce KDU-ČSL a ČSSD.
Zastoupení sociálních skupin mezi sympatizanty hlavních politických stran odpovídá jejich věkovému a vzdělanostnímu profilu. Od populace se tedy nejvýrazněji odlišuje skupina příznivců KSČM, ve které významně převažují důchodci. US a ČSSD mají v porovnání s populací silnější podporu mezi zaměstnanci. ODS častěji podporují podnikatelé a živnostníci, US naopak studenti.
Profil stoupenců politických stran podle sociálního postavení se odráží i ve struktuře sympatizantů podle respondenty odhadované celkové hodnoty majetku domácnosti. Lépe finančně zajištěné osoby najdeme častěji mezi stoupenci ODS, US a Čtyřkoalice, naopak výrazně chudší jsou příznivci KSČM. Majetkový profil sympatizantů KDU-ČSL a ČSSD se neliší od populačního průměru. Podobné údaje ukázal i výzkum STEM ze září letošního roku, kdy výrazně vyšší podíl příznivců ODS a US uvedl, že jejich domácnost je možné považovat za finančně a majetkově solidně zajištěnou (ODS: 37%, US: 32%, populace: 23%), naopak mezi sympatizanty KSČM je významně vyšší podíl špatně zajištěných domácností (36%, populace: 22%). Podobně, nejvyšší osobní měsíční příjmy uvádějí stoupenci ODS, 37% příznivců ODS má osobní čistý příjem vyšší než 13 tisíc korun, v populaci tato kategorie dosahuje pouze 20%.
Jedinou stranou, která se od ostatních politických stran liší ve struktuře podle pohlaví, je KDU-ČSL. Tuto stranu tradičně podporuje výrazně vyšší podíl žen než mužů. V ostatních stranách poměr mužů a žen zhruba odpovídá poměru v celé populaci. Pouze US a ODS má mírně vyšší podporu mezi muži.
Závislost volby politické strany na velikosti místa bydliště nebo regionu již není tak silná jako u výše uvedených sociodemografických charakteristik, přesto je možné jmenovat několik významných skutečností. Pro příznivce KDU-ČSL je charakteristická silná podpora v obcích do 5 tisíc obyvatel a vyšší podíl příznivců z jižní a severní Moravy. Unie svobody se výrazně častěji může opřít o podporu Prahy, ve které má také ODS nadprůměrný podíl příznivců. KSČM častěji získává v severních Čechách.
Nyní bychom si stručně shrnuli, jaké charakteristiky jsou typické pro hlavní politické strany. Následující výčet zachycuje ty sociodemografické skupiny, jejichž podíl je mezi stoupenci dané strany vyšší než v celkové populaci, neznamená to tedy, že by stranu podporovaly pouze jmenované sociodemografické skupiny.
ODS: Příznivci ODS se vyznačují nejvyšší úrovní vzdělání a nejvyšším materiálním statusem, jsou to často podnikatelé a živnostníci. Stranu podporují spíše mladší lidé a obyvatelé Prahy.
US: Těžiště své podpory strana nachází mezi lidmi mladšími 30 let. Vyšší míru podpory získává mezi obyvateli Prahy. Mezi příznivce častěji patří muži, lidé s vyšším vzděláním, studenti a zaměstnanci, mezi nimž je nadprůměrný podíl odborných pracovníků.
KDU-ČSL: Strana žen. Dále se strana opírá o stoupence z obcí do 5 tisíc obyvatel a obyvatele jižní a severní Moravy. K sympatizantům častěji patří lidé starší, s nižším vzděláním.
Čtyřkoalice: Nemá zcela jednoznačný vzdělanostní a socioprofesní profil. Častěji ji podporují lidé vzdělanější, mladší, obyvatelé Prahy. Z hlediska majetkového zázemí je mírně nadprůměrná.
ČSSD: Vysoký podíl lidí s výučním listem, častěji zastoupeni dělníci.
KSČM: „Důchodcovská“ strana. Základ její podpory tvoří lidé starší 60 let, lidé se základním vzděláním nebo vyučení, se socioprofesním statusem „důchodce“, s nižším finančním zajištěním domácnosti. Nadprůměrně jsou mezi stoupenci této strany zastoupeni obyvatelé severních Čech.
Pramen: STEM, Trendy 1-9/2001, 4K – jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí Čtyřkoalici,
12062 respondentů
Pramen: STEM, Trendy 1-9/2001, 4K – jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí Čtyřkoalici,
12062 respondentů
Pramen: STEM, Trendy 1-9/2001, 4K – jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí Čtyřkoalici,
12062 respondentů
Pramen: STEM, Trendy 1-9/2001, 4K – jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí Čtyřkoalici,
12062 respondentů
Pramen: STEM, Trendy 1-9/2001, 4K – jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí Čtyřkoalici,
12062 respondentů
Pramen: STEM, Trendy 1-9/2001, 4K – jako volenou stranu v otevřené otázce uvádějí Čtyřkoalici,
12062 respondentů
Dynamika sociodemografických profilů stoupenců politických stran
Pro zachycení změn v sociodemografických profilech sympatizantů hlavních politických stran jsme vybrali výzkumy z předvolebního období let 1996 a 1998. Využijeme tedy spojené datové soubory z průzkumů od ledna do června daného roku (1996: 13 590 respondentů,
1998: 12 806 respondentů).
K výrazné změně došlo v profilu politických stran podle pohlaví. Neúspěchem SPR-RSČ ve volbách v roce 1998 se z politiky vytratila jediná „mužská“ strana. Jako typicky „mužská“ se žádná jiná strana od té doby nevyprofilovala. Podíl mužů se od roku 1998 jen mírně zvýšil mezi stoupenci US a ODS, v táborech ostatních stran je poměr mužů a žen dlouhodobě stabilní.
Významnější změny dále registrujeme v socioprofesním profilu stoupenců hlavních stran. Nejčastěji se od roku 1996 proměnilo zastoupení důchodců v táborech jednotlivých stran, podíl této sociální skupiny se snížil především mezi příznivci KDU-ČSL (ve prospěch zaměstnanců: +7 procentních bodů ), dále rovněž mezi stoupenci KSČM (následně se mírně navýšil podíl nezaměstnaných sympatizantů KSČM: +7%) a ODS (naopak se zvýšil podíl podnikatelů a živnostníků: +4%). Unie svobody se od poněkud „nepřehledného“ profilu v roce 1998 ostřeji vymezila jako strana zaměstnanců, studentů a podnikatelů.
Věkové a vzdělanostní profily stoupenců hlavních politických stran v letech 1996, 1998 a 2001 se významně neliší, došlo jen k několika dílčím přesunům. Podpora ODS mezi lidmi mladšího středního věku se mírně přesunula do skupiny lidí mladších 30 let. KDU-ČSL ubylo příznivců starších 60 let a přibylo příznivců ve věku od 45 do 59 let. ČSSD ztratila část stoupenců mladšího středního věku a získala ve starších věkových kategoriích. Unii svobody od roku 1998 posílila nejmladší skupina sympatizantů.
Vzdělanostní struktura se od roku 1996 mírně změnila pouze u příznivců KDU-ČSL, snížil se podíl sympatizantů této strany se základním vzděláním (o 6%) a zvýšil se podíl vyučených
(o 7%). Od roku 1998 se ještě proměnil profil Unie svobody, její vzdělanostní potenciál se lehce oslabil. Podíl stoupenců US s vysokoškolským vzděláním se snížil o 5 procentních bodů, podíl vyučených se naopak o 5% zvýšil a zároveň se lehce zvýšil podíl lidí se základním vzděláním (o 2%).
Členění táborů stoupenců politických stran podle velikosti místa bydliště se výrazněji změnilo pouze u KDU-ČSL a KSČM, obě strany ztratily část svých příznivců ve velkoměstech nad 100 tisíc obyvatel (shodně ztráta šesti procentních bodů). KDU-ČSL získala v obcích
do 5 tisíc obyvatel (+7%), KSČM naopak ve městech od 20 do 100 tisíc obyvatel (+5%).
Pramen: STEM, Trendy 1-6/1996, 1-6/1998, 1-9/2001
Pramen: STEM, Trendy 1-6/1996, 1-6/1998, 1-9/2001