Sociální nerovnosti: je naše společnost rovnostářská?

Libor Konvička

Tisková konference STEM, 26. 6. 2001

Problém společenské nerovnosti má několik rovin. V prvé řadě lze zkoumat různorodá objektivní fakta nerovnosti – např. nerovnost příjmů a majetku, nerovnost v mocenském postavení nebo nerovnost v přístupu ke společenským statkům jako je vzdělání či zdravotní péče. Ve zkoumání těchto objektivních ukazatelů sociální nerovnosti má výzkum veřejného mínění jen omezené možnosti. Výzkum veřejného mínění totiž zjišťuje deklarativní údaje respondentů o jejich příjmu a majetku a jen takto zprostředkovaně může zjišťovat faktické parametry nerovnosti.

Za druhé lze zkoumat, jak lidé vnímají, prožívají, interpretují sociální nerovnost. A to jak sociální nerovnost jako takovou, ve smyslu obecném, celospolečenském, tak své vlastní postavení ve vztazích sociální diferenciace. Tato rovina věci – vnímání sociální nerovnosti – je významnou oblastí výzkumu veřejného mínění.

Třetí rovinou sociologického výzkumu společenské nerovnosti je hodnocení šancí společenského vzestupu. Je totiž výrazný rozdíl mezi sociálně diferencovanou, ale současně otevřenou společností, ve které se člověk může „vypracovat“, dosáhnout vlastním úsilím vysokého společenského postavení, majetku, atd. a na druhé straně společností kastovní, kde je možnost překonání sociálních distancí omezena.

Dále jde o to, jestli v těch společnostech, kde se člověk může domoci vyššího postavení, je účinnější cestou ke společenskému vzestupu darebáctví a konexe nebo talent a pracovitost.

A nakonec, v sociálně diferencované společnosti dochází ke střetávání zájmů společenských skupin a vrstev, až k přímým sociálním konfliktům se závažnými dopady na stabilitu společnosti. Výzkum veřejného mínění se v této souvislosti zabývá otázkou, nakolik významné jsou rozpory mezi společenskými skupinami, například mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

1. Sociální nerovnosti v objektivním pohledu

Výsledky výzkumů STEM ukazují, že většina respondentů považuje svoji domácnost za „průměrně“ zajištěnou. (Viz Graf 1.) Stojí za pozornost, že od roku 1997 se toto hodnocení téměř nezměnilo. (Viz Tab. 1.) Respondenti jsou ve výzkumech STEM dotazováni také na nominální hodnotu majetku jejich domácností. Z výpovědí dotázaných vyplývá, že necelá polovina domácností má majetek v hodnotě vyšší než 300 tis. Kč, ale nepřesahující hodnotu
1 mil. Kč. (Viz Tab. 2, Graf 2.) Zdá se tedy, že zhruba polovina domácností se nachází ve středním, „průměrném“ majetkovém pásmu.

STEM se dotazuje na výši majetku domácností již několik let. Z výsledků výzkumů vyplývá, že nominální hodnota majetku domácností vzrůstá. Pro příklad: v roce 1993 uvedlo 19 % respondentů, že majetek jejich domácnosti převyšuje 1 mil. Kč, v roce 2001 je to 31 % respondentů. (Viz Tab. 2.) V tomto trendu se pochopitelně promítá růst cen, inflace apod. Zdá se však, že se majetková diferenciace neprohlubuje.

2. Sociální nerovnosti v subjektivním pohledu

Bližší pohled na souvislost mezi výší majetku domácnosti a sebezařazením respondentů na škále materiální saturace (velmi dobře zajištěni – solidně zajištěni – průměrně zajištěni – špatně zajištěni – chudí) ukazuje, že ve vnímání obyvatel existují tři základní majetkové úrovně. Do 299 tis. Kč je úroveň „nedostatku“ –  mezi respondenty, kteří takto oceňují majetek své domácnosti, se více než polovina považuje za špatně zajištěné nebo dokonce chudé. Majetek ve výši 300 tis. Kč až 2 mil. Kč je úrovní „průměru“ – zhruba dvě třetiny respondentů v této majetkové úrovni se považují za průměrně zajištěné. Naprostá většina z celku dotázaných se nachází právě v této úrovni. A majetek nad 2 mil. Kč je úrovní „nadstandardu“ – více než polovina respondentů této majetkové úrovně považuje svou domácnost za solidně nebo dokonce velmi dobře zajištěnu. (Viz Tab. 3.)

Česká společnost se vyznačuje sklonem k rovnostářství. Na začátku 90. let 20. století byla stanoviska obyvatel v tomto ohledu ještě neurčitá – polovina se vyjadřovala pro zmenšení příjmových rozdílů, polovina vyslovovala názor opačný. Ale od druhé poloviny 90. let jednoznačně převažuje názor, že rozdíly v příjmech by se měly zmenšit – vyslovují jej dvě třetiny respondentů. (Viz Tab. 4.) Rovnostářská stanoviska jsou rozšířena i mezi mnoha voliči pravicových stran (52 % stoupenců US souhlasí se zmenšením příjmových rozdílů, mezi sympatizanty ODS je to 33 %).

Značná část dotázaných je dokonce pro aktivní politiku „narovnání nerovnosti“, tedy pro to, aby vláda přerozdělovala příjmy majetných ve prospěch tzv. sociálně slabých skupin. Toto stanovisko vyslovuje 59 % respondentů. (Viz Tab. 5.) Přerozdělování prostřednictvím státního rozpočtu je tradiční součástí programu levicových stran, a proto nepřekvapí, že největšími zastánci přerozdělování jsou stoupenci KSČM (85 % je pro) a ČSSD (69 % je pro). Nicméně i mezi stoupenci stran pravice je vysoký podíl respondentů, kteří považují za správné, aby vláda z peněz bohatších občanů přilepšovala občanům chudším (mezi stoupenci KDU-ČSL je pro přerozdělování dokonce 71 %, u sympatizantů US 50 %; stoupenci přerozdělování jsou v jasné menšině jen u ODS, mezi jejímiž příznivci představuje podpora přerozdělování 32 %).

Stoupenci přerozdělování jsou pochopitelně především ti občané, kteří jsou sami příjemci sociálních dávek, tedy zejména nezaměstnaní (78 % pro) a důchodci (73 %). Naopak proti jsou ti, kteří prostřednictvím daní do tohoto systému přispívají, tedy občané s vyššími příjmy (mezi osobami, jejich osobní čistý měsíční příjem přesahuje 12 tis. Kč, s přerozdělováním souhlasí jen 36 %).

V subjektivním pohledu na sociální nerovnost jde nejen o vnímání nerovnosti jako takové. Důležitá je také představa jednotlivců o vlastní pozici na žebříčku sociální hierarchie. Z výsledků výzkumu STEM vyplývá, že naprostá většina respondentů (85 %) se považuje za příslušníky středních vrstev, zejména nižší střední vrstvy. (Tab. 6, Graf 3.)

3. Hodnocení šancí společenského vzestupu

V hodnocení šancí společenského vzestupu se projevuje několik základních tendencí. Především zjišťujeme, že podle mínění většiny dotázaných neposkytuje současný režim všem lidem stejné šance. Naprostá většina dotázaných také soudí, že současný režim poskytuje některým sociálním skupinám nespravedlivá privilegia. (Viz Tab. 7, Tab. 8.)

Z výsledků výzkumů dále vyplývá určitá dvojakost v mínění dotázaných – respondenti na jedné straně většinou usuzují, že „schopní“, „šikovní“ lidé se ve dnešní společnosti mohou dobře uplatnit (viz Tab. 9), ale na druhé straně většina dotázaných soudí, že lidé jako oni nemají dobré šance v životě něčeho dosáhnout (viz Tab. 10). Můžeme se domnívat, že tato dvojakost nevzniká podceňováním vlastních schopností, ale představou o způsobech, které vedou k úspěchu. Z výsledků výzkumů totiž vyplývá, že podle mínění respondentů lze u nás dosáhnout společenského vzestupu především nepoctivými praktikami. (Viz Tab. 11 a Tab. 12.) Odtud zřejmě přesvědčení respondentů, že „šikovní“ lidé se u nás mohou dobře uplatnit, získat významné postavení ve společnosti a domoci se majetku, ale současně skeptický názor respondentů na možnosti vlastního sebeuplatnění.

Názor, že u nás platí spíše podvody a konexe než talent a pracovitost, jistě může být ex post racionalizací, snahou těch méně úspěšných dodatečně vysvětlit vlastní neúspěch nějakou vnější nepřízní. Do jisté míry je tomu zřejmě tak. Osoby, které jsou v životě méně úspěšné, mnohem častěji vyslovují názor, že v současném režimu více platí známosti než schopnosti. Nicméně i mezi respondenty, kteří dosáhli dobrého hmotného postavení a společenského postavení, sdílí tento názor nejméně polovina dotázaných. Lze tedy říci, že jde o mínění všeobecné, názor, který zastávají i ti lidé, kteří nemají důvod si v současném režimu stěžovat. (Viz Graf. 4.)

Zjištění, že občané vnímají ČR jako společnost nerovných šancí a místo, kde se lépe daří podvodníkům, naznačuje, že hybatelem sociální diferenciace jsou nezdravé faktory. Zjištění je o to významnější, že podíl respondentů, kteří toto mínění sdílejí, představuje skutečně výraznou většinu.

4. Sociální konflikty

Formující se sociální nerovnosti zatím v české společnosti nevedly k výrazným konfliktům mezi sociálními skupinami. Důvodem je zřejmě skutečnost, že sociální distance nejsou až tak veliké. Respondenti nepozorují v české společnosti konflikty mezi bohatými a chudými nebo dělníky a středními vrstvami, přičemž nutno podotknout, že mezi lety 1993 a 1999 se situace v tomto ohledu nezměnila. (Viz Tab. 13a, Tab. 13b.) Zřetelněji se ale rýsují konflikty mezi vedením podniků a zaměstnanci. Na začátku 90. let 20. stol. se 39 % dotázaných domnívalo, že mezi vedením a zaměstnanci dochází k ostrým nebo dokonce velmi ostrým konfliktům; na konci 90. let však jejich podíl dosáhl 52 %.

Zdá se ale, že v narůstajícím podílu osob, které míní, že mezi vedením podniků a zaměstnanci probíhají ostré nebo velmi ostré konflikty, se neodráží ani tak faktický vzrůst střetnutí mezi vedením a zaměstnanci, jako spíše rostoucí obecné vědomí zájmového rozporu obou skupin. Můžeme tak soudit ze skutečnosti, že sami zaměstnanci se v hodnocení konfliktů mezi vedením a zaměstnanci nijak neliší od ostatních respondentů (52 % zaměstnanců soudí, že mezi vedením a zaměstnanci jsou ostré nebo velmi ostré konflikty). Poněkud silněji vnímají konfliktnost těchto vztahů dělníci, ale ani tato skupina se zvlášť neodlišuje od celku dotázaných (56 % dělníků hodnotí vztahy jako ostře nebo velmi ostře konfliktní). Významné rozdílu nenalézáme ani mezi zaměstnanci různých odvětví.

Tab. 1

„Zvážíte-li velikost příjmů a majetku ve Vaší domácnosti, řekl(a) byste, že jste:“

	1997/12	1998/5	1999/4	1999/12	2000/3	2000/10	2001/5
Velmi dobře zajištěni	1 %	1 %	1 %	1 %	1 %	1 %	2 %
Solidně zajištěni	14 %	16 %	15 %	15 %	17 %	16 %	17 %
Průměrně zajištěni	54 %	54 %	56 %	56 %	54 %	58 %	58 %
Špatně zajištěni	25 %	23 %	21 %	22 %	22 %	22 %	19 %
V zásadě chudí	6 %	6 %	7 %	6 %	6 %	5 %	4 %

Tab. 2

„Představte si, že byste byl(a) pojištěn(a) a v důsledku nějaké živelní pohromy byste přišel(a) o všechen majetek, tj. o dům, auto, chatu, chalupu, zahradu, veškeré zařízení domácnosti, veškeré úspory a veškerý ostatní majetek. Jak vysoká by měla být částka, která by Vám tuto škodu nahradila?“

	1993/7	1994/3	1994/7	1995/3	1995/8	1996/2	1996/7
Do 99 tis. Kč	12 %	13 %	12 %	11 %	11 %	10 %	10 %
100-299 tis. Kč	24 %	20 %	22 %	21 %	19 %	19 %	18 %
300-499 tis. Kč	24 %	27 %	27 %	28 %	24 %	26 %	23 %
500-999 tis. Kč	21 %	22 %	21 %	20 %	22 %	24 %	24 %
1-2 mil. Kč	13 %	14 %	14 %	13 %	15 %	15 %	17 %
Více než 2 mil. Kč	6 %	5 %	5 %	6 %	8 %	5 %	3 %

	1997/3	1997/7	1998/1	1998/6	1999/3	1999/7	2000/2
Do 99 tis. Kč	12 %	13 %	13 %	12 %	13 %	12 %	13 %
100-299 tis. Kč	17 %	17 %	18 %	16 %	16 %	15 %	16 %
300-499 tis. Kč	24 %	24 %	22 %	24 %	23 %	21 %	21 %
500-999 tis. Kč	22 %	21 %	21 %	22 %	22 %	24 %	22 %
1-2 mil. Kč	17 %	17 %	18 %	18 %	18 %	19 %	19 %
Více než 2 mil. Kč	8 %	8 %	7 %	8 %	7 %	9 %	9 %

Tab. 3

Typologie úrovní majetkového zajištění domácností

Tab. 4

„Rozdíly v příjmech by se měly zmenšit.“

Tab. 5

„Měla by podle Vašeho názoru vláda pomocí vyšších daní přerozdělovat příjmy těch, kteří jsou na tom dobře, ve prospěch těch, kteří na tom dobře nejsou?“

Tab. 6

„Někteří lidé rozdělují společnost na vyšší, střední a nižší vrstvy. Ať už s tímto zařazováním souhlasíte či ne, zkuste sám (sama) sebe zařadit do jedné z následujících kategorií.“

Tab. 7

„Zaručuje současný režim stejné šance pro všechny lidi?“

Tab. 8

„Poskytuje současný režim u nás některým skupinám obyvatelstva nespravedlivé výhody, výsady, privilegia?“

Tab. 9

„Myslíte si, že šikovný člověk může v naší společnosti dobře uplatnit své schopnosti?“

Tab. 10

„V situaci, jaká je dnes v ČR, lidé jako jsem já a moje rodina mají dobrou šanci něčeho v životě dosáhnout.“

Tab. 11

„Podle některých lidí v současném režimu platí více zásluhy, schopnosti a výkonnost lidí, podle jiných jsou naopak důležitější různé konexe a známosti. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“

Tab. 12

„Podle některých lidí se za posledních pět let životní úroveň zvýšila výhradně jen podvodníkům a darebákům, podle jiných dnes mezi zámožnými lidmi dnes převažují lidé, kteří se vysoké životní úrovně domohli usilovnou prací a námahou. S kterým z těchto názorů spíše souhlasíte?“

Tab. 13

„Ve všech zemích existují určité rozpory mezi různými sociálními skupinami. Jaká je podle Vašeho názoru situace u nás? Jak ostré jsou konflikty mezi:“

a) Bohatými a chudými

b) Dělníky a středními vrstvami

c) Vedením a zaměstnanci

Graf 1

Pramen: STEM, Trendy 2001/5

Graf 2

Pramen: STEM, Trendy 2001/6

Graf 3

Pramen: STEM, Trendy 2001/4

Graf 4

Pramen: STEM, Trendy 2001/2