Snižuje se pocit ohrožení a vnějšího nebezpečí?

Snižuje se pocit ohrožení a vnějšího nebezpečí?

Marek Tomášek

Tisková konference STEM, 28. 1. 2003


V roce 2002 se potvrdilo, že se mezinárodní bezpečnostní situace oproti konci 90. let výrazně změnila. Západní země, členské státy NATO v čele s USA, označily nová ohniska ohrožující světovou bezpečnostní stabilitu. Jak se v tomto roce proměnilo vnímání bezpečnostních rizik českou společností?

Okolnosti, které ohrožují naší zemi

Za největší hrozbu bezpečnosti naší země považují lidé terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. V průběhu roku 2002 se míra obav z těchto rizik poněkud snížila, přesto je veřejnost označuje jako velké nebezpečí. Terorismus takto chápou čtyři pětiny obyvatel a mezinárodní organizovaný zločin dokonce větší podíl. Na velké nebezpečnosti těchto dvou hrozeb se shodují všechny sociodemografické skupiny obyvatel. Výjimku tvoří ženy, které hodnotí terorismus častěji vyšší známkou, tedy jako velké nebezpečí pro naší zemi.

V souvislosti s vývojem bezpečnostní situace jsme také poprvé zjišťovali obavy z rozšiřování zbraní hromadného ničení. I tuto okolnost řadí veřejnost mezi největší nebezpečí. Téměř tři čtvrtiny uvádějí, že pro bezpečnost naší země znamená rozšiřování zbraní hromadného ničení vážné riziko. Všechny skupiny obyvatel se shodují na míře nebezpečnosti zbraní hromadného ničení, ženy uvádějí poněkud častěji, že se jedná o velké nebezpečí.

Druhou skupinou hrozeb, které veřejnost považuje za středně nebezpečné, jsou hrozby spojené s příchodem a činností příslušníků jiných etnik na území ČR. Obavy vyvolává rostoucí vliv muslimů. Podíl lidí označujících tuto hrozbu za nebezpečnou se v posledním roce téměř nezměnil. Narostly obavy ze zvyšujícího se počtu Číňanů a Vietnamců v naší zemi. Rostoucí vliv muslimů v Evropě označují za velké nebezpeční pro ČR především lidé starší 60ti let. S nižším věkem se také snižuje podíl lidí, kteří vidí tuto hrozbu jako vážnou. Názor na míru nebezpečnosti zvyšujícího se počtu Číňanů a Vietnamců v naší zemi souvisí částečně s politickou orientací. Voliči ODS uvádějí častěji, že tento proces je pro naší zemi jen málo nebezpečný. Obavy z vlivu Číňanů a Vietnamců mají také častěji lidé, kteří sami sebe řadí k nižším společenským vrstvám.

Ke středně nebezpečným hrozbám patří také situace v Iráku a situace v Afghánistánu. Obě okolnosti v současné době silně ovlivňují mezinárodní bezpečnostní situaci. Situaci v Iráku za velké nebezpečí pro naší zemi považují bezmála dvě třetiny obyvatel. Situace v Afghánistánu je pro naši zemi velmi nebezpečná podle poloviny veřejnosti. Ženy uvádějí obě hrozby poněkud častěji. Jiné sociodemografické skupiny se v názoru na míru rizika, kterou přináší situace v Iráku a Afghánistánu, mezi sebou neliší.

Politiku velmocí USA a Ruska považuje za vážné nebezpečí zhruba třetina lidí. Za poslední rok se tento podíl o málo zvýšil. Hodnocení míry nebezpečnosti politiky těchto velmocí má ideologickou souvislost. Příznivci KSČM častěji tvrdí, že velmocenská politika Ruska znamená pro naší zemi jen malé nebezpečí a naopak velmocenskou politiku Spojených států označují častěji než stoupenci jiných stran za velké nebezpečí. Jiné sociodemografické charakteristiky neovlivňují názor na ohrožení republiky politikou Ruska a USA. V hodnocení nebezpečí, kterým nám hrozí Rusko, však prošlo v roce 2000 výraznou změnou – prudce se snížila míra obav z této velmoci.

Pramen: STEM, Série Trendy 1996 – 2002

V názoru na  Německo došlo také k určitému zlepšení. Snížila se míra obav z ekonomického podmanění naší země Německem. Obavy spojované s ekonomickou expanzí Německa jsou nejsilněji ovlivněny věkem. Čím starší věková skupina, tím častější jsou obavy z Německa. Svůj vliv má také vzdělání a politická orientace. Lidé s nižším vzděláním a voliči KSČM se častěji německého podmanění naší ekonomiky obávají.

V roce 2002 se dále výrazně snížil podíl lidí, kteří jako bezpečnostní riziko vnímají situaci na Balkáně. V současnosti hodnotí veřejnost míru ohrožení plynoucí ze situace na Balkáně průměrnou známkou 5,72. To je stále v pásmu středně závažné hrozby. I nadále se jen málo lidí domnívá, že pro naši zemi je rizikem působení NATO na naší politiku.

Jak velké nebezpečí představují pro naši zemi?

(průměr z hodnocení na škále, 1=„žádné nebezpečí“ a 9 =„velmi velké nebezpečí“)

  99/05 01/04 01/11 02/03 02/12
Mezinárodní organizovaný zločin 7,63 7,85 8,05 7,98 7,87
Mezinárodní terorismus 7,64 8,06 7,76 7,76
Rozšiřování zbraní hromadného ničení         7,29
Rostoucí vliv muslimů v Evropě 5,57 6,02 6,98 7,01*
Situace v Iráku 6,48 6,87
Zvyšující se počet Číňanů a Vietnamců v naší zemi   6,59 6,46   6,72*
Příliv uprchlíků 5,84 6,57 6,67 6,48 6,30
Situace v Afghánistánu         6,11
Velmocenská politika Ruska 6,13 5,33 5,55 5,73*
Konflikt v Kosovu (99/05) / situace na Balkáně 6,99 6,59 6,12 5,72
Ekonomické podmanění naší země Německem 5,81 5,60 5,22 5,77 5,52*
Velmocenská politika USA 5,57 5,24 4,86 5,28*
Působení NATO na politiku naší země 4,27 4,57 4,73*

Pramen: STEM, Trendy 5/1999, 4/2001, 11/2001, Aktuální problémy 3/2002, * výzkum Trendy 11/2002

Čím je změna vyšší, tím více přibylo lidí, kteří považují danou hrozbu za nebezpečnou.

Pramen: STEM, Trendy 11/2001, Trendy 11/2002


Pramen: STEM, Trendy 11/2002, 12/2002


Nové zdroje vojenského nebezpečí

Po teroristických útocích v září v roce 2001 se změnila bezpečnostní situace ve světě. Na tuto změnu reagovala veřejnost nárůstem obav z mezinárodního terorismu. Změnil se také názor na to, jaké země či oblasti představují pro nás největší nebezpečí.

V průběhu druhé poloviny 90. let lidé jako potenciální zdroj vojenského nebezpečí vnímali zejména Rusko. Pod vlivem událostí z konce roku 2001 se však pozornost veřejnosti obrátila jiným směrem. Vzrostly obavy z možného vojenského napadení zeměmi Středního východu – Afghánistánem a Irákem.

Názory na nebezpečnost Afghánistánu se v roce 2002 normalizovaly. Na sklonku roku 2001, kdy se v Afghánistánu rozbíhala kampaň proti teroristům, byly obavy velmi silné. Afghánistán jako největší vojenské ohrožení uvádělo 43 % obyvatel, na konci roku 2002 v této souvislosti zmiňuje Afghánistán desetina české veřejnosti. V současné době se lidé obávají zejména ohrožení ze strany Iráku. Obavy z Iráku uvádějí častěji lidé s maturitou a pravicově orientovaní.

„Která země podle Vašeho názoru představuje pro naši republiku

největší vojenské nebezpečí?“

(údaje ve sloupcích, bez lidí, kteří odmítli odpovědět nebo neví)

Země, oblast 94/02 97/09 98/12 01/04 01/11 02/03 02/11
Rusko 57 % 52 % 47 % 49 % 18 % 28 % 16 %
Německo 20 % 26 % 16 % 9 % 6 % 11 % 5 %
Balkán celkem 11 % 2 % 10 % 13 % 3 % 3 % 2 %
Střední východ** 1 % 1 % 8 % 4 % 10 % 19 % 35 %
Země býv. SSSR* 5 % 2 % 5 % 4 % 3 % 3 % 4 %
Čína 0 % 3 % 2 % 7 % 4 % 5 % 5 %
USA 1 % 1 % 2 % 4 % 5 % 5 % 7 %
Afghánistán 43 % 10 % 12 %
Slovensko 1 % 2 % 0,4 % 0 % 0 % 0 % 0 %
Jiné země*** 3 % 2 % 2 % 3 % 8 % 8 % 6 %
Žádná 2 % 9 % 8 % 7 % 0 % 8 % 8 %

Pramen: STEM, Trendy 1994-2002

*- včetně Ukrajiny, kterou uvádí z této skupiny obvykle asi polovina lidí

**- v 01/11, 02/03, 02/11  včetně Blízkého východu, v 02/11 samotný Irák 30 %

***- v 01/11 4 % arabské země, v 02/03 3 % arabské země, 2 % Rakousko

Shrnutí

Z uvedených skutečností lze usuzovat na to, že se pocit ohrožení nemění kvantitativně, ale proměňuje se jeho obsah. Česká veřejnost v posledním roce reagovala na změnu mezinárodní bezpečnostní situace. Upíná pozornost k oblastem, které aktuálně znamenají ohrožení mezinárodní vojenské stability. Pro občany naší země je v současnosti nejvíce nebezpečnou zemí Irák. Česká veřejnost spojuje Irák zejména s podporou mezinárodního terorismu. Devět z deseti lidí, kteří uvádějí Irák jako největší vojenskou hrozbu, uvádí terorismus jako velmi vážnou hrozbu naší bezpečnosti.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text