„Zájem veřejnosti o vývoj konfliktu na Ukrajině neopadává a zdá se, že se příliš nemění ani pohled na to, kdo za konflikt může. Co však klesá, je optimismus Čechů ohledně možného brzkého ukončení bojů, což má zřejmě souvislost s faktickým krachem prvotních plánů nového amerického prezidenta Donalda Trumpa na rychlý konec války,“ říká analytik STEM Jiří Táborský.
Na možné vývoje války na Ukrajině se STEM ptá opakovaně a naposledy v lednu letošního roku vyšla jako jednoznačně nejpravděpodobnější varianta rychlé ukončení bojů, výměnou za mír, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu kromě vstupu do NATO a východní část území Ukrajiny pro Rusko. Aktuálně je nejčastěji za nejvíce pravděpodobnou vybrána možnost, že válka ještě řadu let neskončí, ale intenzita bojů klesne. A dále se v očích Čechů výrazně propadla šance Ukrajiny na vstup do NATO. Zatímco v lednu možnost ukončení bojů výměnou za vstup Ukrajiny do NATO a postoupení východních území Rusku označilo za pravděpodobnou 18 procent populace, v současné době je to již jen 10 procent. Na velmi nízkých hodnotách, aktuálně 8 %, se drží ta část populace, která považuje za pravděpodobné, že Ukrajina zcela zvítězí a získá zpět celé své území.
Skepse ohledně dalšího vývoje však není provázena poklesem zájmu o válku jako takovou. Naopak se zájem stále drží nad 50 % těch, kteří deklarují, že se o dění nějak zajímají. Od začátku války se také prakticky nezměnil pohled na to, kdo je viníkem této války. „Zeptali jsme se na souhlas s kategorickým výrokem, že Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině, na což jsme se ptali i v roce 2023. Výsledky se s odstupem tří let liší jen o pár procentních bodů a nadále jasně převažuje názor, že Rusko je hlavním viníkem války,“ říká Táborský.
STEM kromě toho měřil také dva často se opakující narativy ruské propagandy, a sice, že Ukrajina je umělý stát, jehož hranice nemají historické opodstatnění, a že válku zavinilo především NATO, jelikož ohrožovalo a provokovalo Rusko. K oběma těmto narativům se kloní necelá třetina české populace a i zde jsou posuny od začátku konfliktu minimální.
Postupující skepse se také promítá do klesající ochoty Čechů posílat na Ukrajinu vojenskou pomoc. Aktuálně dosahuje podíl té části populace, která naši vojenskou pomoc považuje za příliš velkou, bez jednoho procentního bodu 50 procent. „Postupný pokles podpory pro posílání vojenské pomoci je nevyhnutelný výsledek zvyšující se skepse ohledně dalšího vývoje konfliktu. Jelikož v úplné vítězství Ukrajiny věří jen minimum lidí a čím dál tím méně lidí věří také v nějaké rychlé vyřešení situace, nespatřují v posílání vojenské pomoci přílišný smysl,“ shrnuje Táborský.
Poslední otázka, kterou se zabýval aktuální výzkum související s konfliktem na Ukrajině, byla důvěra české veřejnosti v různé mediální zdroje informací o konfliktu. „Zda lidé informace o konfliktu z daného média považují za důvěryhodné, je nepřekvapivě podmíněno tím, zda věří danému médiu. Proto Češi v souvislosti s Ukrajinou upřednostňují veřejnoprávní média, která mají obecně nejvyšší míru důvěry,“ vysvětluje Táborský s tím, že na spodních příčkách se objevují tzv. alternativní média, jako je např. Aeronet či Parlamentní listy, a úplně propadla ruská média, jako TASS či Russia Today.
Citované výzkumy neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byly provedeny na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let v různých časových úsecích, primárně však v průběhu června 2025 (12.–26. června 2025). Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky červnového průzkumu odpovědělo 1 059 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
