Informace z výzkumu Trendy 9/2000
Sílí přesvědčení, že nové členské státy NATO nemají v alianci plnoprávné postavení
Citovaný reprezentativní průzkum STEM byl proveden ve dnech 1.-11. září 2000. Dotázáno bylo 1657 občanů starších 18 let na území celé České republiky. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru.
Od roku 1997 předkládá STEM občanům na téma „postavení nových členských zemí“ dva protikladné výroky. První obhajuje rovnoprávnost nových členů NATO, druhý konstatuje, že nové členské země nejsou v Alianci rovnoprávnými partnery zemí mocnějších a větších. Porovnání odpovědí lidí v letech 1998 a 1999 velmi jemně naznačovalo, že veřejnost se začíná přiklánět postupně k tomu, že rovnoprávnost v NATO neexistuje. V porovnání let 1999 a 2000 už nelze o „jemném náznaku“ mluvit: trend je naprosto zřejmý. Navzdory tomu, že celkově větší podíl našich občanů vyjadřuje souhlas se začleněním ČR do Aliance, roste podíl osob, podle nichž nové země rovnoprávnými členy NATO nejsou.
„Hlas každého člena NATO má stejnou váhu, neboť rozhodnutí jsou přijímána poté, co se všichni členové shodnou.“
| 97/09 | 98/09 | 99/09 | 00/09 | |
| Určitě souhlasím | 18 % | 22 % | 19 % | 13 % |
| Spíše souhlasím | 39 % | 38 % | 38 % | 36 % |
| Spíše nesouhlasím | 31 % | 30 % | 33 % | 40 % |
| Určitě nesouhlasím | 10 % | 8 % | 10 % | 11 % |
| Nevím | 3 % | 2 % | – | – |
Pramen: STEM, Trendy 1997-2000
„Nové státy těžko ovlivní NATO svým hlasováním, budou v podřadném postavení.“
| 97/09 | 98/09 | 99/09 | 00/09 | |
| Určitě souhlasím | 18 % | 15 % | 17 % | 19 % |
| Spíše souhlasím | 36 % | 34 % | 36 % | 43 % |
| Spíše nesouhlasím | 33 % | 38 % | 36 % | 31 % |
| Určitě nesouhlasím | 12 % | 12 % | 11 % | 7 % |
Pramen: STEM, Trendy 1997-2000
Nejlépe je tento posun od roku 1999 do současnosti vidět z jednoduché typologie. Skupina osob, které oba výroky odmítají (podle nich noví členové nejsou v podřadném postavení, i když hlas každého člena nemá stejnou váhu), je početně zanedbatelná. Mnohem více už je lidí, kteří uznávají, že formálně mají všichni členové jeden hlas, ale ve skutečnosti nové země těžko prosadí svůj názor, ať už proto, že je jich málo (a nepřehlasují bývalé členy), anebo proto, že jsou považovány za členy druhého řádu. K zásadnímu obratu však došlo v posledním roce v poměru mezi oběma „polárními“ skupinami. Lidí, kteří jsou přesvědčeni o podřadné roli nových členských zemí je již více než těch, kteří hájí názor, že všichni členové Aliance jsou si rovni.
Typologie: postavení nových členských zemí v roce 1999
| Hlas každého člena NATO má stejnou váhu,… | Nové státy jsou v podřadném postavení | |
| ANO | NE | |
| ANO | 14 % | 43 % |
| NE | 39 % | 4 % |
Pramen: STEM, Trendy 9/1999
Typologie: postavení nových členských zemí v roce 2000
| Hlas každého člena NATO má stejnou váhu,… | Nové státy jsou v podřadném postavení | |
| ANO | NE | |
| ANO | 15 % | 35 % |
| NE | 47 % | 4 % |
Pramen: STEM, Trendy 9/2000
K posunu názorů na postavení nových členských zemí došlo prakticky u všech skupin veřejnosti. Z porovnání průzkumů ze září 1999 a září 2000 je jasně vidět, jak výrazně vzrostl podíl lidí, kteří nepovažují nové členské země za rovnocenného partnera starších členů NATO, a to zvláště mezi lidmi, kteří souhlasí s naším vstupem do Aliance. V současnosti se již téměř polovina lidí, kteří souhlasí s naším členstvím v NATO, smířila s tím, že nové členské země jsou v podřadném postavení !
Růst podílu lidí, kteří sice souhlasí s naším členstvím v Alianci, zároveň však akceptují myšlenku, že budeme druhořadým, neplnoprávným (a tudíž snad i „neplnopovinnostním“) členem, je patrně nejvýraznějším posunem, který za poslední rok ve vztahu české veřejnosti k NATO nastal. Je to trend alarmující, vyzývající kompetentní politiky k reakci, k předložení důkazů, že druhořadou roli v NATO hrát nehodláme.
Pramen: STEM, Trendy 9/2000
Pramen: STEM, Trendy 9/2000
