Informace z výzkumu Trendy 11/2001

Selhání techniky důvěru v armádu příliš nepoznamenalo

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5.-11. listopadu 2001. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1608 občanů.

Důvěra občanů v českou armádu rostla od poloviny 90. let a maxima dosáhla v říjnu 2000, kdy se v Praze konalo jednání Mezinárodního měnového fondu  a Světové banky. Od tohoto zjevně krátkodobého vzestupu důvěra v českou armádu mírně klesá, stále se však udržuje nad 50 %. Nepoznamenaly ji výrazně ani četné technické i organizační chyby v posledních týdnech.

Armáda je jednou z mála institucí, které jsou téměř stejně hodnoceny ve všech skupinách populace. Důvěra v armádu není vůbec závislá na věku či vzdělání lidí a ani politická orientace nehraje rozhodující roli. U stoupenců nejsilnějších stran důvěra v českou armádu sice mírně kolísá, ale rozdíly od pravice po levici jsou nevelké. S armádou se během své vládní role značně ztotožnili příznivci ČSSD, kteří stabilně hodnotí armádu lépe než populace jako celek. Kritičtěji vůči armádě (ale v porovnání s jinými institucemi neobvykle vstřícně) vystupují sympatizanti KSČM, především v okamžicích, kdy se AČR zapojuje do akcí Severoatlantické aliance.

Existuje však souvislost mezi důvěrou v armádu a názorem na naši zahraniční politiku. Lidé, kteří uznávají, že naše zahraniční politika je v zásadě správná, zpravidla vyslovují důvěru i české armádě, občané, podle nichž je zahraniční politika České republiky v podstatě špatná, nemají většinou důvěru ani v naši armádu.

Pramen: STEM, Trendy 11/2001

     Pramen: STEM, Trendy 1992-2001

Pramen: STEM, Trendy 9,11/2001, 4K – lidé, kteří v otevřené otázce uvádějí „čtyřkoalice“