Následující shrnutí analýz neziskového ústavu STEM se soustředí na srovnání nálad české společnosti ve vztahu k ruské invazi na Ukrajinu ve vývoji od konce března po polovinu června. Ukazuje tak posuny nálad za posledních deset týdnů zachycené ve třech výzkumných vlnách.
Z aktuálních dat je zřejmé, že ochota české veřejnosti pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na úkor vlastní situace oslabuje, což souvisí s posilováním obav o vývoj ekonomické situace. Stabilní však zůstává důraz na zapojení Západu do řešení ruské agrese a odmítání proruského narativu o důvodech invaze na Ukrajinu.
Analýza využívá dat tří výzkumů neziskového ústavu STEM (www.stem.cz), které byly provedeny na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let:
Duben 2022: 24. března až 6. dubna 2022 – 1171 dotázaných;
Květen 2022: 20. až 31. května 2022 – 1021 dotázaných;
Červen 2022: 10. až 20. června 2022 – 1018 dotázaných
Respondenti byli ve všech výzkumech vybráni metodou kvótního výběru a dotázáni v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
Podle očekávání se postoj českých občanů k válečným uprchlíkům z Ukrajiny dynamicky vyvíjí. Posuny vidíme i přesto, že jednotlivé časové body výzkumů dělí 6, respektive 4 týdny. Klesá především ochota pomáhat na úkor vlastní situace. Přesto stále mírně převažuje pozitivní přístup k ukrajinským uprchlíkům (53 %). Alarmující je ovšem zejména nárůst počtu těch, kteří jsou jednoznačně proti pomoci (aktuálně 26 %).
Následující graf představuje souhrnnou kategorizaci z hlediska obecného postoje k pomoci ukrajinským uprchlíkům, přičemž její kategorie ukazují, zda člověk pomoc uprchlíkům schvaluje, nebo ji odmítá. Index byl sestaven na základě tří klíčových otázek souvisejících s aktuální uprchlickou vlnou a hodnocením pomoci těmto lidem (viz dále).
Nadpoloviční většina české veřejnosti stále považuje za správné, že Česká republika přijala uprchlíky před válkou na Ukrajině (58 %). Ovšem oslabování míry podpory v čase je zřejmé (začátek dubna: 70 %). Podobný vývoj sledujeme i v postoji k udělení pobytových oprávnění pro ukrajinské uprchlíky.
Úvodní vysoká ochota českých občanů se na „nezbytnou dobu“ uskromnit a oslabit vlastní životní úroveň rovněž postupně oslabuje, rozdíl je zřejmý zvláště ve srovnání situace zhruba měsíc po začátku konfliktu a tři měsíce po ruské invazi (snížení z 53 % obyvatel vyjadřujících ochotu přijmout oslabení vlastního životního standardu na začátku dubna na 43 % koncem května).
Pramen: STEM, Trendy, duben až červen 2022
Souhrnný ukazatel postoje ke geopolitickému vývoji v souvislosti s válkou na Ukrajině ukazuje stabilní náladu české veřejnosti, nijak tedy neroste skupina podporující kremelský výklad událostí. Data ukazují, že stále o něco více než polovina občanů podporuje zapojení Západu do řešení ruské agrese. Po květnovém poklesu opět posílila podpora posílení východní hranice NATO. Neposiluje tak podpora politiky appeasementu. Dlouhodobě proruských jsou v populaci 4 %, mírně (na hranici statistické chyby) roste zastoupení dezinformovaných.
Jednotlivé segmenty postoje k Rusku a válce zahrnují:
- Prozápadní pro aktivitu – hodnotově se orientují převážně na Západ, převážně nevěří ruskému narativu a podporují alespoň přesuny vojáků NATO k hranicím Ukrajiny a Ruska.
- Prozápadní pro pasivitu – hodnotově se orientují převážně na Západ, převážně nevěří ruskému narativu a nepodporují žádnou aktivitu vojáků NATO nebo jsou dokonce proti ní.
- Nejistí – pro ČR si přejí do budoucna především středovou pozici a nemají vyhraněně důvěru/nedůvěru v ruský narativ.
- Dezinformovaní – pro ČR si přejí do budoucna především středovou pozici a velmi důvěřují ruskému narativu.
- Silně proruští – pro ČR si přejí do budoucna cestu na Východ.
Ukazatele tedy tvoří tři postoje české veřejnosti:
- jaký si do budoucna přejí vývoj v ČR, zda na Západ, na Východ či setrvání někde mezi nimi,
- nakolik věří, nebo nevěří ruskému narativu o válce,
- a jakou míru aktivity ozbrojených sil NATO (včetně českých) podporují.
Závěrem je důležité uvést, že význam samotné války na Ukrajině ve společenské diskusi klesá, roste naléhavost problémů spojených s migrací a dlouhodobě neřešenými problémy ČR (které často válka zdůrazňuje). Klíčovou perspektivou je tedy zdražování, migrace a výrazná nejistota do budoucna. Ekonomická nálada domácností je nyní na úrovni kritických let ekonomické krize: aktuální ekonomická situace není vnímána domácnostmi tak drasticky, ale dlouhodobý výhled a pociťované zhoršení jsou dramatické. Rostoucí skepse ke zvládání migrace je tedy podmíněna dlouhodobým vývojem ekonomické situace různých sociálních skupin v ČR a také základními postoji (malá důvěra, nízké příjmy, hodnocení vývoje země po roce 1989…).
Analýzu financoval a zpracoval STEM, Ústav empirických výzkumů.
Kontaktní osoby:
Martin Buchtík
buchtik@stem.cz; +420 723 754 547
Nikola Hořejš
horejs@stem.cz; +420 775 270 214
