Naše zjištění
28. 7. 2010

Rozhodování nevoličů

Nejčastěji uváděným důvodem neúčasti ve volbách bylo „obecné znechucení z politiky“. Asi desetina nevoličů otevřeně přiznává, že nikdy nechodí volit, další desetina uvádí jako hlavní důvod nezájem, další skoro desetina, že nebylo koho rozumného volit. „Obecné znechucení z politiky“ uvádí jako hlavní důvod své neúčasti skoro polovina nevoličů, kteří by potenciálně volili dvě hlavní levicové strany.

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 6/2010

VYDÁNO DNE 28.7.2010

„JSME ZNECHUCENI Z POLITIKY“,
ŘÍKAJÍ PŘEDEVŠÍM STOUPENCI LEVICE, KTEŘÍ NEŠLI VOLIT

 

Nejčastěji uváděným důvodem neúčasti ve volbách bylo „obecné znechucení z politiky“. Asi desetina nevoličů otevřeně přiznává, že nikdy nechodí volit, další desetina uvádí jako hlavní důvod nezájem, další skoro desetina, že nebylo koho rozumného volit. „Obecné znechucení z politiky“ uvádí jako hlavní důvod své neúčasti skoro polovina nevoličů, kteří by potenciálně volili dvě hlavní levicové strany.

 

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 17. – 25. 6. 2010. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal velmi rozsáhlý soubor 1559 respondentů.

 

Volební účast v parlamentních volbách byla nižší než před čtyřmi roky. Proč nešla v květnu volit více než třetina oprávněných voličů?

Respondenti odpovídali dvakrát. Poprvé hodnotili každou z nabízených variant na čtyřstupňové škále („velmi důležité“ / „poměrně důležité“ / „málo důležité“ / „zcela nedůležité“), podruhé ze všech nabízených možností vybírali jen jednu, tu, která byla pro ně tím hlavním důvodem neúčasti.

V obou hodnoceních bylo nejčastěji uváděným důvodem „obecné znechucení z politiky“. Jako hlavní důvod ho uvedla třetina lidí, kteří nepřišli volit, stupeň „velmi důležitý důvod“ mu přisoudily skoro dvě třetiny nevoličů.

Asi desetina (11 %) lidí) uvedla jako hlavní důvod to, že vůbec nechodí k volbám. Bylo by možné k nim přidat patrně dalších 9 % občanů, kteří přiznávají nezájem o volby nebo že se jim nechtělo jít volit.

Podle „hlavního důvodu“ pak následují neschopnost se rozhodnout (7 %), případně „nebylo koho rozumného volit“ (8 %). Dalších 7 % osob uvedlo jako hlavní důvod vážné osobní nebo rodinné důvody.

V pořadí při hodnocení na čtyřstupňové škále vystupují do popředí vzájemné napadání a osočování stran a již zmíněný argument „nebylo koho rozumného volit“.

Počet nevoličů v souboru (447) je poměrně nízký na to, aby bylo možné jej detailně analyzovat například podle sympatií k jednotlivým stranám (koho by nevoliči volili, kdyby volili). Lze však říci, že „obecné znechucení z politiky“ je nejsilnějším argumentem u sympatizantů všech v parlamentu zastoupených stran, výrazně častěji se vyskytuje jako hlavní důvod u sympatizantů levice (ČSSD 48 %, KSČM 45 %), dále u potenciálních voličů strany Věci veřejné (39 %).

 

Jak důležité byly pro rozhodnutí neúčastnit se voleb následující okolnosti:

 

 

Pramen: STEM, Trendy 6/2010, 1559 respondentů starších 18 let, 447 nevoličů

 




Soubory ke stažení

Stáhnout celý text

Sdílet

Domácí politika
nevoliči, volby