Výzkum Rozděleni svobodou – klimatická změna pro Český rozhlas připravil tým sociologů ze společností STEM (Martin Buchtík, Jitka Uhrová), CVVM Sociologického ústavu AV ČR (Paulína Tabery, Matouš Pilnáček) a PAQ Research (Daniel Prokop, Tomáš Dvořák). Výzkum byl realizován v průběhu roku 2020 na vzorku 2239 osob jako reprezentativní pro populaci ČR ve věku 18-75 let. Šetření metodou online (CAWI) a osobního (CAPI) dotazování uskutečnily agentury STEM/MARK a MEDIAN. Výzkum navazuje na projekt Rozděleni svobodou: Česká společnost po 30 letech (2019).
Shrnutí výsledků výzkumu
• Životní prostředí je tématem, které se v naší společnosti diskutuje v různých podobách po desítky let. Jde přitom o téma důležité, ostatně příroda je pro Češky a Čechy zdrojem hrdosti. Jeho stav má výrazný dopad na kvalitu a průměrnou délku života. V posledních dvou dekádách se pozornost veřejnosti postupně přesunuje z témat jako je kvalita ovzduší a znečištění řek k suchu, stavu české krajiny a klimatické změně.
• Smyslem tohoto výzkumu je ukázat, jaké názory a postoje česká veřejnost a jednotlivé skupiny v ní zastávají v souvislosti se změnou klimatu, ale také, jaké konkrétní činnosti jsou ochotni omezit a jaká opatření by podpořili na celostátní nebo dokonce globální úrovni. V návaznosti na projekt Rozděleni svobodou: Česká společnost po 30 letech zůstává ve středu dění pohled na společnost v její třídní struktuře.
• Zpráva se zaměřuje na podrobnější vhled do problematiky tématu změny klimatu, které je pevně spjaté s problémy, se kterými se v posledních letech potýká česká krajina a vidíme je všude kolem sebe: usychání lesů, nedostatek vody a podobně. Analýza hledá odpovědi na to, co považují obyvatelé České republiky za hrozby, jak se sami ve své spotřebě chovají, jakou mají ochotu se omezit. Zároveň ale víme, že individuální snaha nikdy nebude dostačující hnací silou změn v této oblasti. Zkoumáme proto i různá opatření, o kterých se diskutuje v souvislosti se zmírňováním dopadů změny klimatu. Na úrovni obecných postojů se jednotlivé skupiny ve veřejnosti příliš neliší z hlediska třídní struktury, kapitálů, věku, regionu nebo vzdělání, větší rozdíly jsou především mezi muži a ženami. V konkrétních opatřeních jsou už rozdíly výraznější.
• Česká veřejnost nepochybuje o tom, že změna klimatu existuje a je způsobená člověkem. Zároveň je ale změna klimatu poměrně abstraktní, globální fenomén. Ten jen si vágně propojujeme s proměnou české krajiny, která nás trápí víc. Obecně veřejnost podporuje i řadu dílčích opatření, zejména ta související s úsporou tepla a elektrické energie.
• Speciální pozornost byla ve výzkumu věnována také individuální uhlíkové stopě. Ročně se zatížení standardně pohybuje mezi 3000-5000 kg CO2 na osobu za rok, přičemž zejména lidé s vysokými příjmy zatěžují v důsledku cestování a létání životní prostředí více.
• Obecně lze říct, že v praxi bude změna obtížná Lidé si ve většině oblastí neuvědomují, pokud je jejich uhlíková stopa nadprůměrná. Do jisté míry to reflektují jen u dopravy (auto, létání). Schopnost odhadnout dopad na životní prostředí je tak omezená. Zároveň některé změny přepokládají změnu zvyklostí a životního stylu a mají dopad na různé oblasti života jednotlivců i fungování celé společnosti. Na druhé straně postoje se alespoň částečně promítají i do spotřeby. Lidem se zvyšující se obavou z klimatické změny uhlíková stopa mírně klesá. Podpora dalších změn úzce souvisí s tím, abychom nezůstali v jejich přijímání sami, ale existovala alespoň euroatlantická, lépe ale celosvětová shoda. Důležité je také to, jak se opatření promítnou do ekonomické situace domácností.
• Změna způsobená chováním jednotlivců má však omezené dopady. Velká individuální změna chování nadprůměrně zatěžujících by vedla k omezení individuální stopy asi o 1000 Kg na osobu (cca 22% redukce individuální spotřeby v daných oblastech). To ale není zásadní efekt v celkové stopě ČR na člověka se zahrnutím průmyslu, nákladní dopravy, výroby a zemědělství (cca 12 000 kg)
• Výrazně vyšší efekt má změna zdrojů (přechod na 85 % zastoupení bezemisních) a převod části individuální dopravy do veřejné. Ta by redukovala individuální stopu o 2400 kg na osobu (50% redukce). Reálně je zřejmě nejefektivnější kombinace individuální změny chování a změny zdrojů a policy opatření.
• Veřejná diskuse, ale i obecné názory a způsoby chování se budou proměňovat, a to na úrovni velmi konkrétních otázek a fenoménů. Zásadní roli hraje a bude hrát, jak vnímáme efektivitu, náklady a možné ohrožení našeho životního stylu nebo také zaměstnání. Nejde jen o věcnou, daty podloženou rovinu, ale také o emoce a symboly, které diskusi ovládnou. To bude dále utvářet celkový obrázek toho, jak se k environmentálním změnám (nejen) česká společnost postaví.
Postoje k životnímu prostředí a změně klimatu
Zástupci Zajištěné střední třídy o něco méně často vnímají klimatickou změnu jako problém, naopak více obav mají lidé ze Strádající třídy. Nastupující kosmopolitní třída je více přesvědčená o existenci změny klimatu a je nakloněná řešit problém okamžitě. Tradiční pracující třída pak vidí méně často boj s klimatem jako příležitost k pozitivní změně.
Uhlíková stopa (CF)
• Zajištěná střední a Nastupující kosmopolitní třída mají mírně vyšší uhlíkovou stopu z důvodu cestování.
• Nižší střední a nižší třídy mají vyšší uhlíkovou stopu způsobenou spotřebou energií (topení, elektřina). Uhlíková stopa způsobená spotřebou energií je vysoká zejména u Strádající třídy. Uhlíková stopa za jídlo je pak u všech tříd podobná.
• Z hlediska kapitálů existuje nejsilnější spojitost mezi celkovou uhlíkovou stopou a příjmem. Vyšší příjmy jsou spojeny s častějším létáním či cestováním.
• Lidé, kteří se bojí změny klimatu, mají nižší stopu – což platí uvnitř tříd a ve výsledku i celkově v populaci. Kromě automobilismu a létání si ale lidé často neuvědomují, pokud jsou ve spotřebě nadprůměrní.
• Pokud by omezili své chování lidé, kteří mají v dané kategorii nadprůměrnou spotřebu, redukuje se CF domácností o 22 %. Pokud bychom změnili zdroje energie na primárně bezemisní a změnili podobu automobilové individuální dopravy, redukuje se 50 % současné zátěže domácností. Změna zdrojů je tedy důležitější. Na rozdíl od změny chování mění zátěž i z hlediska nižších tříd.
Podpora politik
Nastupující kosmopolitní třída nejvíce podporuje většinu zkoumaných politik včetně omezení produkce a konzumace masa. Pravděpodobně jsou tyto postoje dány zastávanými hodnotami, které souvisí s vyšším kulturním kapitálem.
Ohrožená třída v mnoha případech podporuje zkoumané politiky stejnou měrou jako Nastupující kosmopolitní třída. Výjimku tvoří postoje k politikám týkajících se jaderné energetiky, uhlí a produkce masa.
U Strádající třídy vidíme, že se v míře podpory v případě dotací shoduje s Nastupující kosmopolitní i Ohroženou třídou. V případě Strádající třídy lze ze struktury podporovaných politik usoudit, že se jedná primárně o ekonomickou výhodnost opatření a ne hodnotovou motivaci. V případě Ohrožené třídy lze odhadovat, že se jedná o kombinaci ekonomické a hodnotové motivace.
Zajištěná střední, Tradiční pracující třída a Třída místních vazeb vykazují podobnou míru podpory většině politik. K této názorové koalici se v případě jaderné energetiky přidává Nastupující kosmopolitní třída. U Ohrožené a Strádající třídy má jaderná energetika výrazně menší podporu.
Souhrnná prezentace výsledků ke stažení:
