INFORMACE ZE SPOLEČNÉHO VÝZKUMU STEM a IVO 12/2004

ROZDĚLENÍ ČESKOSLOVENSKA MÁ U OBYVATEL ČESKÉ I SLOVENSKÉ REPUBLIKY STÁLE VĚTŠÍ PODPORU

Společnosti STEM a INŠTITÚT PRE VEREJNÉ OTÁZKY v Bratislavě (IVO) uskutečnily v závěru roku 2004 společný výzkum veřejného mínění. Projekt probíhá ve spolupráci s George Washington University v USA a navazuje na stejný česko–slovenský srovnávací výzkum, který se uskutečnil přesně před 10 lety. Zjištění tak umožňují unikátní srovnání vývoje a aktuálního stavu názorů veřejnosti v obou částech bývalé federace. Výzkum se zaměřil na hodnocení změn po roce 1989, politické postoje a hodnotové orientace, vnímání demokracie, participační potenciál, integraci do EU a NATO a mnohá další témata. Oba výzkumy jsou reprezentativní pro dospělou populaci ve věku od 18 let. V České republice výzkum proběhl ve dnech 29. 11. – 7. 12. 2004, na Slovensku ve dnech 12. – 22. 11. 2004. Dotázáno bylo v ČR
1681 respondentů, v SR 1 277 respondentů.

STEM a IVO zveřejní hlavní výsledky výzkumů na společných tiskových konferencích v Praze a Bratislavě v lednu 2005.

Aktuálně přinášíme názory občanů ČR a SR na rozdělení společného státu 12 let
po „sametovém rozvodu“.

Názory na uspořádání vztahů mezi Českou a Slovenskou republikou se v uplynulých dvanácti letech výrazně proměnily. Zatímco v době štěpení federace většina obyvatel České i Slovenské republiky rozdělení státu odmítala, v současné době je tomu zcela naopak, stoupenci samostatnosti v obou republikách jednoznačně převládají. Změna postojů k rozdělení společného státu je v obou republikách především výrazem smíření s existencí dvou samostatných republik (31 % v ČR, 32 % v SR). Racionální přehodnocení původně negativního postoje k dělení federace je již poněkud méně časté a lze se s ním setkat spíše

u obyvatel ČR než na Slovensku.

„Od rozdělení Československa uplynulo již skoro dvanáct let. Jaký byl Váš postoj k rozdělení ČSFR předtím a jak se na něj díváte dnes?“ (%)

	Česká republika	Slovenská republika
Od začátku jsem byl/a pro rozdělení ČSFR a svůj postoj jsem nezměnil/a.	18	15
Byl/a jsem pro rozdělení ČSFR, ale dnes si myslím, že to byla chyba.	6	12
Byl/a jsem proti rozdělení ČSFR, ale dnes si myslím, že to bylo správné.	23	14
Byl/a jsem proti rozdělení ČSFR, ale už jsem se s ním smířil/a.	31	32
Od začátku jsem byl/a proti rozdělení ČSFR a dodnes jsem se s ním nesmířil/a.	22	27

Pramen: STEM Praha, prosinec 2004 a Inštitút pre verejné otázky Bratislava, listopad 2004

Kombinací údajů uvedených v tabulce je možné rozlišit postoje občanů ČR a SR k rozdělení ČSFR před dvanácti lety a dnes. Výsledek ukazuje následující graf. Je z něho zřejmé, že podle svých dnešních výpovědí souhlasila před dvanácti lety s dělením státu čtvrtina obyvatel ČR a tři čtvrtiny ji naopak odmítaly. Na Slovensku to bylo obdobné, příznivců rozdělení bylo jen nepatrně více. V současnosti je poměr mezi stoupenci a odpůrci rozdělení v České republice
72 % : 28 %. Ve Slovenské republice je obrat v názorech na rozdělení federace méně
výrazný – 61 % : 39 %. Změny původních postojů k rozdělení ČSFR jsou tedy zvlášť patrné
u obyvatel ČR.

Pramen: STEM Praha, prosinec 2004 a Inštitút pre verejné otázky Bratislava, listopad 2004

V postojích k rozdělení Československa jsou zřetelně patrné generační rozdíly. Mladší generace patří častěji k těm, kteří vznik dvou samostatných republik podporovali již na samotném počátku, případně svůj původně odmítavý názor přehodnotili jako správnou věc. Pro starší střední věk je typický především postoj vyjadřující smíření s existencí dvou oddělených států. Nejvíce odpůrců dělení federace, kteří se s rozpadem státu dodnes nesmířili, je mezi nejstaršími věkovými skupinami. Generační rozdíly v pohledu na rozdělení Československa najdeme v obou republikách, v ČR jsou ovšem více zřetelné.

Rozdělení ČSFR má v obou republikách větší podporu také u lidí vzdělanějších. I v tomto případě jsou rozdíly v názorech mezi jednotlivými vzdělanostními skupinami obyvatel výraznější v České republice než na Slovensku.

Zpětné hodnocení vzniku dvou samostatných států má v České republice také jasně vyhraněný politickoideologický profil. Zatímco pro levicově orientované jedince je typický zejména pocit hořkosti nad rozpadem československého státu, pro středově zaměřené je to postoj vyjadřující smíření a pro lidi hlásící se k pravici jde již o postoj charakterizovaný velmi často pevnou podporou dělení státu již od samého počátku. Některé náznaky tohoto trendu lze vypozorovat i u obyvatel Slovenska, v jejich případě jde ale o trend podstatně méně vyhraněný.

Pramen: STEM Praha, prosinec 2004

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text