INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/2009
PŘI ŘEŠENÍ KRIZE DÁVÁ VĚTŠINA LIDÍ DŮRAZ NA OPATŘENÍ K UDRŽENÍ ZAMĚSTNANOSTI A TVORBĚ NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST.
Podle 70 % občanů se současná finanční krize projevuje u nás stejně jako v ostatních členských zemí EU. Dvě třetiny lidí by při řešení dopadů finanční a hospodářské krize daly přednost opatřením, která by vedla zaměstnavatele k udržení a k tvorbě nových pracovních míst. Třetina občanů by spíše uvítala opatření k udržení životní úrovně obyvatel naší země. Podpora opatření k udržení a rozvoji zaměstnanosti zaznívá častěji od lidí ve věku 30-44 let, od dobře majetkově zajištěných či od příznivců KDU-ČSL nebo ODS.
Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 5. – 12. května 2009. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal soubor 1265 respondentů.
V květnovém šetření se společnost STEM zaměřila na aktuální téma finanční a hospodářské krize. Zjišťovali jsme, do jaké míry se podle lidí krize v naší zemi projevuje a jaká opatření při řešení dopadů krize by lidé upřednostnili.
Přibližně sedm lidí z deseti (69 %) si myslí, že globální krize se u nás projevuje stejně jako ve většině ostatních členských států EU. Jen necelá pětina lidí (16 %) má za to, že se u nás krize projevuje méně než v ostatních zemích EU a zhruba stejný podíl lidí (15 %) si naopak myslí, že finanční krize má u nás horší dopady než u našich evropských sousedů.
Pramen: STEM, Trendy 5/2009, 1265 respondentů starších 18 let
Názory na projevy hospodářské krize jsou poměrně stálé, v nejrůznějších sociodemografických skupinách respondentů i lidí různého politického přesvědčení je s velkou převahou zastoupen názor, že se krize projevuje ve všech zemích EU (včetně ČR) stejně. V čem se ale různé skupiny respondentů názorově liší, jsou podíly odpovědí „u nás se krize projevuje méně než u evropských sousedů“ a „u nás se projevuje více než v ostatních státech EU“. Významné rozdíly se ukazují v závislosti na vzdělání, materiálním zajištění, příslušnosti k různým sociálním skupinám či stranických preferencích.
