„Do nálad veřejnosti a zejména celkově špatné nálady se stále promítají nedávné krize, především ta inflační. Horší než faktická finanční situace domácností je však přetrvávající dojem, že se naší zemi nedaří a že se neubírá správným směrem,“ vysvětluje analytik STEM Martin Kratochvíl s tím, že ačkoli „blbá nálada“ vyvolaná napřed covidovou krizí a následně inflační vlnou ve společnosti přetrvává, do postoje k Evropské unii se příliš nepromítá. „Naopak od vrcholu poslední krize v roce 2022 sledujeme mírné oslabení protiunijně naladěných skupin,“ vysvětluje Kratochvíl.
Vývoj celkové nálady veřejnosti a jejího pocitu z okolního dění ukazuje graf č. 1, který zachycuje odpovědi na otázku, zda se vývoj v ČR ubírá správným, nebo nesprávným směrem. Rozdělení české populace do šesti segmentů podle postoje k EU a k celkovému směřování ČR ukazuje graf č. 2. Čísla uvnitř jednotlivých bublin reprezentují velikost segmentů v procentech populace.
Graf 1: Pozn.: Dopočet do 100 % = nesměřuje nikam
Zdroj: STEM Trendy 1996–2024
Graf 2
Zdroj: STEM pro ZEK, 09/2024
Rozdělení Čechů do těchto segmentů není výsledkem jedné otázky, ale jde o kombinaci vícero faktorů a rozdělení probíhá v několika krocích. Napřed vzniká průměrový index postoje k EU, který následně kategorizujeme na čtyři hlavní postojové skupiny. Index vznikne na základě odpovědí na otázky:
- Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?
- Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?
- Podporujete zavedení eura jako měny v České republice?
- Představte si, že by se u nás konalo referendum o VYSTOUPENÍ z EU, hlasoval(a) byste pro možnost zůstat, nebo pro odejít?
Pokud člověk patří do skupiny Odpůrců, provádíme dále upřesnění, zda jde o odpůrce nebo skalního odpůrce. Aby byl člověk zařazen mezi Skalní odpůrce, musí v následující otázce odpovědět, že pociťuje „Velmi výraznou nespokojenost“.
- Zamyslíte-li se nad vývojem u nás v posledních více než třiceti letech, tj. od listopadu 1989, pociťujete Vy osobně:
Obdobně pak identifikujeme Euronadšence. Mezi ně zařazujeme ty Příznivce, kteří jsou „Určitě“ stoupenci evropské integrace v této otázce:
- Řekl(a) byste o sobě, že jste jasným stoupencem evropské integrace a Evropské unie, i když nesouhlasíte s některými konkrétními opatřeními EU?
Velikost jednotlivých segmentů není v čase konstantní a dobře ukazuje vývoj názorů na EU. Graf 3 ukazuje vývoj velikosti segmentů v minulých letech a spolu s grafem 4 naznačuje, že počet protiunijně naladěných Čechů opět mírně klesá a vrací se na úroveň roku 2019, kdy končila hospodářská konjunktura. Zároveň je spokojenost s členstvím v EU nyní na téměř nejvyšší hodnotě od dvou hlavních propadů v minulé dekádě, které byly spojeny napřed s hospodářskou krizí a následně s migrační krizí.
Graf 3
Zdroj: TRENDY 2018–2024
Z hlediska českého postoje k EU a k Evropě je zajímavé, že výrazně více Čechů se cítí být Evropany, než kolik jich pociťuje sympatie k EU. Z dat plyne, že za Evropany se označuje mírně přes 70 % Čechů. Pro setrvání v EU by však hlasovalo o cca 10 procentních bodů méně a spokojenost se členstvím v EU deklaruje ještě o dalších deset procentních bodů menší podíl populace a dostává se tak na hranici 50 %. „Když se na pocit evropanství podíváme optikou naší segmentace, tak vidíme, že za Evropany se považuje i velká část odpůrců EU. Z toho plyne, že odpor pramení z institucionálního pojetí EU, ne z příslušnosti k Evropě jako takové,“ vysvětluje Kratochvíl. Rozdíly mezi jednotlivými pohledy a jejich vývoj v čase ukazuje graf 4. Pohled jednotlivých segmentů na tyto otázky ukazují grafy 5-7.
Graf 4
ZDROJ + METODICKÉ POZNÁMKY:
Zdroj: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, série Trendy 2008–2024
Znění otázky 2022–2024: „Představte si, že by se u nás konalo referendum o VYSTOUPENÍ z EU, hlasoval(a) byste pro možnost zůstat, nebo pro odejít?“ (sloučené kategorie určitě+spíše zůstat)
Znění otázky 2004–2006 a 2010–2021: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“ (sloučené kategorie určitě+spíše ANO)
Znění otázky 2018: „A hlasoval(a) byste v případném referendu za setrvání ČR v Evropské unii?“(sloučené kategorie určitě+spíše ANO)
Z výzkumů, kdy byly obě otázky položeny zároveň, vyplývá, že jsou vysoce korelovány (Spearmanův korelační koeficient je > 0,8). Pramen: STEM, Trendy 2004–2024.
Údaje za období 2007–2009 dopočteny na základě časových řad CVVM.
Pro léta 2004–2006 a 2010–2021 byla provedena extrapolace hodnoty odpovědí na otázku po „setrvání“ z hodnot odpovědí na otázku po „znovu vstoupení“.
Graf 5
Zdroj: STEM pro ZEK, 09/2024
Graf 6
Zdroj: STEM pro ZEK, 09/2024
Graf 7
Zdroj: STEM pro ZEK, 09/2024
Stabilně nízko je postoj Čechů k přijetí eura, které by podpořila cca čtvrtina české populace. „Jak víme i z jiných výzkumů, Češi si s eurem stále pojí zdražování a častý je také pocit ztráty části naší národní identity. Často mají také čistě praktické výhrady, jako že euro vytváří v peněžence zásobu těžkých kovových mincí,“ vysvětluje analytik STEM Jiří Táborský. Podporu Čechů společné měně ukazuje graf č. 8 a na grafu č. 9 je vidět postoj jednotlivých segmentů české společnosti ke společné evropské měně.
Graf 8
Zdroj: STEM, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005, STEM, série Trendy 2005–2006 a
2009–2024, dopočet podle časových řad CVVM 2007–2009
Graf 9
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním výběrovém souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. srpna–8. září 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1049 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Pro srovnání jsou použita i starší data z výzkumné série Trendy, která je realizována srovnatelnou metodikou, vždy na výběrovém souboru cca 1000 respondentů.
