Profil Václava Klause

Pro období působení Václava Klause ve funkci premiéra je charakteristická spojitost trendu hodnocení premiéra s hodnocením samotné vlády. Podíl občanů důvěřujících premiéru Klausovi byl sice většinou vyšší než podíl příznivých hodnocení vlády, změny trendu jsou však v obou hodnoceních totožné.

Informace z výzkumu STEM

Profil Václava Klause

Bohatý datový archiv STEM umožňuje popsat vývoj hodnocení Václava Klause veřejností v různých obdobích jeho působení na politické scéně, jako premiéra dvou vlád, předsedy Poslanecké sněmovny, řadového poslance a prezidenta. Změny v hodnocení Václava Klase do značné míry odrážejí celospolečenské proměny v naší zemi.

První vláda Václava Klause (1992-1996) působila v období, kdy hledisko zájmů a nároků jednotlivých sociálních skupin nabývalo na síle a vzrůstal význam ekonomického kritéria hodnocení situace ve společnosti. Původní shoda názorů na správnost společenského vývoje, sycená na počátku devadesátých let euforií nad pádem komunistického režimu, se začala rozpadat. Kritické ohlasy působení vlády byly již poměrně intenzivní, nicméně jejich nositelé (především starší a méně vzdělaní lidé, stoupenci Levého bloku, republikánů a sociálních demokratů) byli stále ještě v menšině. Vláda prošla celým svým funkčním obdobím relativně klidně bez výrazných zvratů v míře projevované podpory. Její pozitivní ocenění oscilovalo kolem hranice mírně nadpoloviční většiny. Narůstající podíl kritického hodnocení samotného premiéra na konci funkčního období této vlády však již naznačoval budoucí krizi důvěry ve vládní politiku.

Druhá vláda premiéra Klause (1996-1997) nastoupila v období, kdy motivační vliv hodnoty demokracie a víry v budoucnost ustoupil a vrchu nabyla ekonomická kritéria a perspektiva „dnes“. Celková nespokojenost s prací vlády narůstala, a to nejen vlivem přitvrzování tradičních kritiků (v této době se k nim připojili již i příznivci KSČM). Podstatná změna se odehrála na straně původních stoupenců vlády premiéra Klause, jichž začalo výrazně ubývat. Nešlo tedy pouze o důsledek kumulace negativních zkušeností, ale také o změnu optiky nahlížení na společenskou situaci. Radikální zvraty postojů se promítly do té doby neobvykle rychlého a výrazného propadu důvěry ve vládu (z původní hranice kolem 50% na 17%). Důvěra v premiéra Klause se sice udržela na vyšší úrovni, zhruba třetina veřejnosti premiérovi stále důvěřovala, ovšem v porovnání s předchozím obdobím šlo skutečně
o výrazný propad.

V roce 1998 byl Václav Klaus zvolen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a ODS se stala smluvní opozicí vlády ČSSD. Po úvodním poklesu na úroveň zhruba 25% se důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny ustálila a byla v podstatě po celé čtyřleté funkční období stabilně nízká.

Počátek roku 2002 již však naznačil změnu v hodnocení Václava Klause, kterou můžeme dále sledovat v jeho hodnocení jako řadového poslance na „žebříčku popularity“ politických osobností. Podíl občanů, kteří Václava Klause hodnotili příznivě, postupně vzrůstal, až v lednu 2003 dosáhl téměř k padesátiprocentní hranici.

Po zvolení prezidentem České republiky v únoru 2003 se obraz Václava Klause jako politika opět změnil. Na začátku funkčního období se prezident Klaus těšil vysoké míře důvěry, kterou si podržel rovněž v posledním výzkumu STEM (září 2003). Prezidentu stabilně důvěřují dvě pětiny občanů. Funkce prezidenta tedy pro Václava Klause znamenala zlepšení jeho hodnocení veřejností, než když působil na politické scéně jako stranický politik. Výzkumy STEM ukazují, že veřejnost vnímá a hodnotí politické osobnosti z mnoha úhlů, podle mnoha kritérií, a jedním z nich je symbolický význam pozice, kterou zastávají. Prezidentská funkce má ve veřejném mínění dlouhodobě výjimečné postavení.

Pramen: STEM, Trendy 1993-1997

Pramen: STEM, Trendy 1998-2002

Pramen: STEM, Trendy 1994-2003

Pramen: STEM, Trendy 2003/4, 2003/9

Vysoká důvěryhodnost prezidenta je založena na široké podpoře napříč společností – v žádné sociodemografické skupině neklesá podíl důvěřujících pod 40 % a v některých skupinách přesahuje 80 %. Václavu Klausovi důvěřují především podnikatelé a živnostníci, lidé z vyšších společenských vrstev, vysokoškoláci, odborní pracovníci, mladí lidé do 29 let. Nezanedbatelný podíl důvěřujících však nalézá i v sociálních vrstvách, ve kterých měl jako předseda ODS podporu mizivou: mezi nezaměstnanými, důchodci, lidmi ve špatné hmotné situaci, z dolních příček společenského žebříčku. Nejvyšší důvěry sice požívá prezident
u pravicově orientovaných občanů, ale důvěřuje mu i relativně značná část stoupenců levice.

Rozlišení podpory Václava Klause u lidí s různými politickými preferencemi názorně ukazuje rozdílnost v jeho vnímání jako stranického politika a jako prezidenta. Na začátku letošního roku byl Václav Klaus příznivě hodnocen v podstatě pouze stoupenci ODS. Ve funkci prezidenta mu již častěji důvěřují i příznivci KDU-ČSL a ČSSD.