Průzkum STEM Udržitelnost v oblasti módy pro organizaci Klub svobodných matek mapuje motivace a strategie Čechů při pořizování oblečení a dalšího spotřebního zboží. Lidé nejčastěji volí ekologické varianty výrobků v případě drogerie a kosmetiky (54 %) a potravin (51 %). Při výběru oblečení je pro ně nejdůležitější cena, vzhled a pak materiál. Nakupující se obecně dělí do dvou velkých skupin, 47 % tvoří lidé kombinující nákup nového oblečení a z druhé ruky a 45 % lidí nakupuje pouze nové oblečení. Většina lidí pak vyřazuje oblečení ze svých skříní kvůli obnošenosti a pak nevyhovující velikosti. 75 % Čechů uvádí, že takové oblečení odevzdá do kontejneru určeného na textil.
Citovaný výzkum připravil a realizoval neziskový ústav STEM (www.stem.cz) pro neziskovou organizaci Klub svobodných matek (https://www.klubsvobodnychmatek.cz/ ). Byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. května až 30. května 2022. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1249 respondentů, kteří byli dotazováni online (CAWI).
Při nákupech různého spotřebního zboží Češi běžně nezohledňují jeho dopad na životní prostředí. Nejčastěji lidé dávají přednost ekologickým variantám drogerie a kosmetiky (54 %) a potravin (51 %). Jedno z možných vysvětlení může být, že má veřejnost ekologické varianty těchto výrobků častěji spojené se zdravým životním stylem. V případě oblečení a elektroniky už totiž převažují ti, pro které tento aspekt nehraje podstatnou roli (56 %, resp. 57 % spíše a určitě ne). Analýza výzkumu ukazuje, že šetrnějším variantám výrobků dávají častěji přednost ženy a lépe materiálně zajištění lidé. Konkrétně přístup k nákupu oblečení se však napříč různě zajištěnými skupinami obyvatel neliší a převažují mezi nimi vždy lidé, pro které jeho zátěž na životní prostředí není rozhodující.
Podobné tendence se projevily také v případě souhlasu či nesouhlasu s výroky týkajícími se nákupů oblečení, dalšího zboží a obecně módního průmyslu. Nejvíce se lidé ztotožnili s názorem, že je člověk zodpovědný nejen za to, co si koupí, ale i za to jakým způsobem se dané věci zbaví (86 %). Téměř tři čtvrtiny lidí má za to, že pro řešení klimatické změny je nutné, aby Češi zásadně přehodnotili přístup ke své spotřebě. Podstatně méně lidí již však zajímají dopady jimi zakoupeného oblečení na životní prostředí. Tři pětiny lidí také souhlasí s tím, že je lepší připlatit si za oblečení s vědomím, že bylo vyrobeno lidmi, kteří dostali odpovídající plat, přesto je napříč šetřením zřejmé, že v českém kontextu je pro všechny skupiny obyvatel při nákupu oblečení vždy nejpodstatnější cena.
Ačkoliv si česká veřejnost zatím oblékání, módní průmysl s dopady na životní prostředí a na životy lidi pracujících v tomto odvětví nespojuje, projevuje se její šetrnost z části tak, že si lidé oblečení nepořizují často. 70 % lidí uvedlo, že oblečení nakupuje méně často než jednou za měsíc. Jedna pětina si ho pořizuje zhruba jednou za měsíc a pouze minimum Čechů nakupuje oblečení pro sebe nebo členy své domácnosti několikrát za měsíc (7 %) nebo každý týden (2 %). Nejčastěji svůj šatník rozšiřují mladší lidé (ve věku 18-29 let). Nejméně naopak lidé starší 60 let, 90 % z nich nakupuje méně často než jednou za měsíc, a byť se na rozdíl od nejmladší věkové skupiny tolik neorientují v pojmech jako udržitelnost a nevidí v nákupech v secondhandech nutně lepší variantu oproti nákupu v běžných řetězcích, šetrný přístup se u nich projevuje právě v tomto ohledu.
Cena, vzhled a materiál
Nakupující v České republice je možné rozdělit do dvou velkých a dvou menších skupin. Nejvíce lidí u nás (49 %) kombinuje nákup oblečení nového i z druhé ruky. Menší polovina 45 % pak nakupuje pouze nové oblečení. Pouze malé množství jedinců (3 %) nakupuje módu pouze z druhé ruky, druhá shodně velká skupina jej zase nenakupuje vůbec a získává ho jiným způsobem, jako jsou dary, výměny nebo třeba vlastní tvorba. Nákupy oblečení nového a z druhé ruky pak častěji praktikují ženy (60 %). Nákup pouze nového oblečení se pak nejméně týká mladších lidí ve věku 18-29 let a lidí ve věku 30-44 let.
Pro všechny uvedené skupiny nakupujících je při pořizování oblečení na prvním místě cena, vzhled, pak materiál a funkčnost. Na okraji zájmu je pak země původu, výroby či její etická stránka.
Rovněž pro 52 % lidí, kteří uvedli, že nakupují oblečení z druhé ruky, platí, že hlavním důvodem, proč volí tento způsob pořizování oblečení, je cenová výhodnost (85 %). O něco méně tuto skupinu přitahuje možnost získat oblečení nedostupné v běžné nabídce. Menší důležitost pak přikládají tito lidé tomu, že z oblečení pořízeného v secondhandu mohou mít lepší pocit než z oblečení z fast fashion řetězce. Obdobně velká skupina tyto nákupy vnímá jako šetrnější k životnímu prostředí. Pro menší množství lidí je motorem snaha nepodporovat velké módní řetězce a nejméně často lidé věří tomu, že jim oblečení zakoupené v secondhandu vydrží v šatníku déle.
Platí to i napříč věkovým spektrem, výjimku však představují mladší lidé, kteří jako druhou největší motivaci uvádějí ochranu životního prostředí (připustíme-li, že tento nákup je šetrnější než pořízení si nového oblečení v řetězci).
Na nákupy z druhé ruky lidé nejčastěji vyrážejí do kamenných obchodů (64 %). V menší míře toto oblečení nakupují v kamenných obchodech (31 %). Tuto možnost více využívají mladší lidé. Pouze 6 % ho získává formou výměn – swapů.
Za oblečení z druhé ruky jsou lidé nejčastěji ochotní zaplatit nejvýše 200 korun (45 %). Téměř jedna pětina pak maximálně sto korun, což odpovídá uváděným motivacím k nákupu oblečení z druhé ruky, kdy byla pro lidi nakupující v secondhandech nejdůležitější výhodná cena. Pouze 7 % lidí je za jeden kus oděvu oblečení z druhé ruky ochotných utratit více jak 500 korun. Ani lidé, kteří sami sebe vnímají jako solidně nebo dobře zajištěné, nejsou ochotní za oblečení z druhé ruky vynaložit větší částky.
Nejvíce lidi v secondhandech zajímá typ oblečení, které bychom mohli označit jako běžné, na denní nošení (78 %), dále shodně vyhledávají sportovní a dětské (31 %) či značkové. 22 % lidí se pokouší nacházet kusy elegantní, vhodné do práce. Nejméně (15 %) se zde lidé obvykle zajímají o oblečení, které by považovali za extravagantní nebo jedinečné. Konkrétně jedince ve věku 30-44 let zde nejvíce zajímá oblečení pro děti (52 %).
Není nové a někdo ho nosil
Pocit, že je pořízení si oblečení ze secondhandu nehygienické nebo fakt, že toto oblečení již někdo nosil, jsou hlavní důvody, proč si 45 % lidí nakupujících pouze nové oblečení nepořizuje věci v secondhandech. Druhým nejčastějším důvodem je nedostatek zkušeností s těmito nákupy, fakt, že sortiment secondhandů není předvídatelný jako v běžných obchodech s módou, a také pocit, že stěží nachází jimi požadovanou kvalitu.
Obecně mezi Čechy převažuje skupina lidí, která se s označením „udržitelný“ na oblečení v běžném módním řetězci nesetkala (44 %). Ani pro ty, kteří označení znají, není důležitým kritériem výběru. Při návštěvě běžných módních řetězců se o označení „udržitelný“ zajímá pouze 17 % nakupujících. Větší povědomí o něm mají lidé, kombinující nákupy nového oblečení a z druhé ruky.
Z šatníku ven
Nejčastěji zmiňovaným důvodem, proč lidé vyřazují oblečení ze svých šatníku, je jeho obnošenost (67 %). Jako druhou nejčastější příčinu uvádějí nevyhovující velikost. Méně často se oblečení zbavují proto, že by ho nosili málo nebo vůbec, případně proto, že se jim již daný kus nelíbí, z jejich pohledu vyšel z módy nebo mají doma nedostatek místa.
S takto vyřazeným oblečením pak lidé nejčastěji podle svých slov zamíří do sběrného kontejneru na textil, uvádí to 75 % lidí. Jako druhou nejčastější cestu volí darování oblečení někomu ve svém okolí. Častěji tuto možnost uvádějí mladí lidé. Třetina lidí oblečení věnuje přímo charitativním organizacím a menší část lidí se ho pak pokouší přeprodat na internetových bazarech či na sociálních sítích nebo oblečení vyhazuje do popelnice na směsný odpad (16 %).
Celá zpráva ke stažení zde: STEM_KSM_udrzitelna_moda_prez
Kontaktní osoba: Klára Zajíčková,
+420 604 746 703
zajickova@stem.cz