PREZIDENTŠTÍ KANDIDÁTI ŠEST TÝDNŮ PŘED VOLBAMI

ZAČÁTEK PROSINCE 2022

Výzkumný ústav STEM připravil analýzu volebních tendencí české veřejnosti zaměřenou na blížící se prezidentské volby včetně konstrukce předvolebního modelu pro první i druhé kolo. Prosincový výzkum proběhl na mimořádně rozsáhlém souboru dotázaných (přes 2500 respondentů).

Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje pevnou výchozí pozici Andreje Babiše pro první kolo prezidentských voleb i to, že ve druhém kole pro něj bude složité uspět. Výzkum zachycuje též nastupující podporu Danuše Nerudové, která se velmi pravděpodobně v prvním kole utká s Petrem Pavlem o pozici dalšího postupujícího kandidáta. Danuše Nerudová v našem aktuálním modelu získává větší podporu než Petr Pavel, jenž však svůj výsledek opírá o pevnější základy.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených operátorů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29.11.–9. 12. 2022. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 2605 respondentů (z toho 1536 CAWI a 1069 CATI). U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 1 procentního bodu u kandidátů s nejmenší podporou, u kandidátů s největší podporou kolem ± 2,5 procentních bodů.

Prosincovou analýzu a nový model zpracoval STEM pro CNN Prima News.

PREFERENCE PRO PRVNÍ KOLO

Preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádného kandidáta či otevřeně řeknou, že vůbec nebudou volit.

Preference pro jednotlivé kandidáty jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou osobnost byste příští týden volil(a) v prvním kole prezidentských voleb?“

(údaje za přelom listopadu a prosince 2022; výběr ze seznamu kandidátů)

VOLEBNÍ MOTIVACE

V posledních letech sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.

Nejistota při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a hraje významnou roli též při volbě prezidenta. V současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti v prvním kole prezidentských voleb.

Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace pro prezidentské volby rozčlenit do tří skupin:

1. Asi polovina (kolem 50 %) lidí chodí k prezidentským volbám stabilně, jejich účast je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
2. Třetina obyvatel (34 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru kandidáta.
3. Sedminu tvoří lidé, kteří ani k prezidentským volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.

Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti v prvním kole prezidentských voleb

Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (v prosinci 86 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné v prvním kole prezidentských voleb dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.

OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ KANDIDÁTY

Kromě výpovědi o přímé podpoře některého z kandidátů zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit kandidáty jmenovitě. Pro každou osobnost tak můžeme sledovat její míru přijatelnosti (součet prvních tří odpovědí) a nepřijatelnosti (součet posledních dvou odpovědí).

Ochota volit jednotlivé kandidáty
„Kdyby byly dnes volby:“

VOLEBNÍ MODEL PRO PRVNÍ KOLO

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.

Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že prvního kola prezidentských voleb se chce zúčastnit až 75 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.

Při konstrukci současného volebního modelu STEM (pro sněmovní volby i pro prezidentské volby) postupujeme ve třech následujících krocích.

Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetického prvního kola prezidentských voleb.

Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných kandidátů. Jde tedy o podporovatele, o které kandidát pravděpodobně nepřijde. V prezidentských volbách se loajalita takových voličů do značné míry dále pojí také s obecnou známostí kandidáta a s jeho výkonem v závěrečné fázi předvolebního období. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují tři čtvrtiny hlasů. Při modelové účasti 65 % tak přinášejí asi 49 procentních bodů.

Zbylou čtvrtinou hlasů (v prosinci asi 16 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby kandidátů, které respondent vážněji zvažuje.

Schéma zařazení respondentů do modelu

VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ

Mimořádný rozsah dotazovaného souboru nám dovoluje zkoumat volební model také podle základních sociodemografických třídění a podle dalších ukazatelů. Přesto je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.

PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI KANDIDÁTŮ

Model ukazuje současnou sílu kandidátů, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se před prezidentskými volbami odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých osobností, tedy to, odkud jednotliví kandidáti mohou případně získat další podporu.

PŘEKRYVY MEZI MOŽNOU VOLIČSKOU OPOROU KANDIDÁTŮ A MOŽNÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN

Kromě vzájemné vazby mezi možnými podporovateli kandidátů může při prezidentských volbách hrát významnou roli též překryv voličů a podporovatelů politických stran či hnutí s voliči podporujícími vybrané kandidáty.

VOLEBNÍ MODELY PRO VYBRANÉ DUELY DRUHÉHO KOLA

Při výpočtu volebních modelů pro druhé kolo prezidentských voleb postupujeme analogicky k modelu pro kolo první. Pro každý posuzovaný duel je spočten vlastní volební model.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. STEM přináší volební model prvního i druhého kola prezidentských voleb konstruovaný novou metodikou, která více zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů. Metodika se shoduje s novým modelem STEM pro sněmovní volby.
2. Sedmina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru osobnosti. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
3. Nejsilnější míru přijatelnosti vykazuje Danuše Nerudová těsně následovaná Petrem Pavlem, když Nerudovou zvažuje až 41 % veřejnosti (varianty 1+2+3) a Pavla až 39 %. Zjevně dokážou oslovit rozmanité skupiny voličů.
4. Z kandidátů s největší podporou pak Andrej Babiš má suverénně nejsilnější skupinu odpůrců (nejméně polovina jej odmítá), přičemž má však zároveň nejpřesvědčenější skupinu příznivců.
5. V prvním kole by se o první a druhé místo, podle modelu STEM, utkali Andrej Babiš, Danuše Nerudová a Petr Pavel. Největší šanci na účast ve druhém kole má Andrej Babiš. Šance zbylých šesti kandidátů pro postup do druhého kola jsou jen hypotetické, lepšího výsledku mohou dosáhnout v případě propadu některého z hlavních kandidátů.
6. Sledujeme silnou vazbu mezi podporovateli Petra Pavla a Danuše Nerudové, kdy sdílí více než polovinu svých voličských základen. Podobnou vazbu sledujeme též u možného elektorátu Marka Hilšera a Pavla Fischera.
7. Na rozdíl od sněmovních voleb existuje podstatná skupina voličů, kteří vybírají mezi všemi třemi hlavními kandidáty.
8. Andrej Babiš na své straně politického (stranického) spektra prakticky nemá konkurenci. Danuše Nerudová a Petr Pavel jsou oba relativně široce rozkročeni přes celé spektrum. O hlavní díl podpory se však utkávají zejména mezi sebou u středopravicových voličů.
9. Andrej Babiš nachází významnou oporu u lidí se základním vzděláním a vyučených, a především pak u voličů starších 60 let.
10. Danuše Nerudová i Petr Pavel si stojí dobře u lidí s vysokoškolským vzděláním, u nižších stupňů vzdělání je jejich pozice slabší. Danuše Nerudová navíc oslovuje mladší věkové skupiny.
11. Andrej Babiš oslovuje více než polovinu voličů Miloše Zemana z druhého kola minulých prezidentských voleb, menší část pak zvažuje podporu Petru Pavlovi či Danuši Nerudové. Naopak někdejší voliči Jiřího Drahoše svou podporu směřují především k oběma těmto kandidátům.
12. V hypotetickém druhém kole by nyní více uspěla Danuše Nerudová, její podpora se do značné míry odvíjí od toho, že je v současnosti přijatelnější pro voliče ostatních kandidátů, než jsou jak Andrej Babiš, tak Petr Pavel. Velkou otázkou zůstává, jestli se jí tuto třetí, „neutrální“ pozici podaří do voleb uhájit.
13. Možná chyba výběru je u kandidátů s menší podporou +/- 1 procentní bod, u kandidátů s největší podporou pak +/- 2,5 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy na začátku prosince 2022.