ZAČÁTEK LEDNA 2023
Výzkumný ústav STEM připravil analýzu volebních tendencí české veřejnosti zaměřenou na blížící se prezidentské volby včetně konstrukce předvolebního modelu pro první i druhé kolo. Výzkum před prvním kolem proběhl na mimořádně rozsáhlém souboru dotázaných (přes 2000 respondentů).
Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje pevnou výchozí pozici Andreje Babiše pro první kolo prezidentských voleb i to, že ve druhém kole pro něj bude složité uspět. Výzkum zachycuje též vyrovnávání podpory Danuše Nerudové a Petra Pavla, kteří se velmi pravděpodobně v prvním kole utkají o pozici dalšího postupujícího kandidáta. Petr Pavel v našem aktuálním modelu získává větší podporu než Danuše Nerudová.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených operátorů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 2.–4. 1. 2023. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 2008 respondentů (z toho 1490 CAWI a 518 CATI). U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 1 procentního bodu u kandidátů s nejmenší podporou, u kandidátů s největší podporou kolem ± 2,5 procentních bodů.
Pozor: výzkum probíhal na začátku ledna, v době ostré fáze prezidentských kampaní, ještě před odvysíláním hlavních debat kandidátů a také před prohlášením Josefa Středuly o odstoupení z prezidentské volby i před vyhlášením rozsudku v procesu s Andrejem Babišem.
Lednovou analýzu a model zpracoval STEM pro CNN Prima News.
PREFERENCE PRO PRVNÍ KOLO
Preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádného kandidáta či otevřeně řeknou, že vůbec nebudou volit.
Preference pro jednotlivé kandidáty jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
VOLEBNÍ MOTIVACE
V posledních letech sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.
Nejistota při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a hraje významnou roli též při volbě prezidenta. V současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti v prvním kole prezidentských voleb.
Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace pro prezidentské volby rozčlenit do tří skupin:
- Okolo 60 % lidí je odhodláno se zúčastnit prvního kola a jejich účast v prezidentských volbách je pravděpodobná.
- Čtvrtina obyvatel si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru kandidáta.
- Zbývající osminu tvoří lidé, kteří k prezidentským volbám nechodí, jejich volební motivace je minimální.
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (před prvním kolem 88 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné v prvním kole prezidentských voleb dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ KANDIDÁTY
Kromě výpovědi o přímé podpoře některého z kandidátů zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit kandidáty jmenovitě. Pro každou osobnost tak můžeme sledovat její míru přijatelnosti (součet prvních tří odpovědí) a nepřijatelnosti (součet posledních dvou odpovědí).
VOLEBNÍ MODEL PRO PRVNÍ KOLO
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.
Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že prvního kola prezidentských voleb se chce zúčastnit až 75 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.
Při konstrukci současného volebního modelu STEM (pro sněmovní volby i pro prezidentské volby) postupujeme ve třech následujících krocích.
Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetického prvního kola prezidentských voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných kandidátů. Jde tedy o podporovatele, o které kandidát pravděpodobně nepřijde. V prezidentských volbách se loajalita takových voličů do značné míry dále pojí také s obecnou známostí kandidáta a s jeho výkonem v závěrečné fázi předvolebního období. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují tři čtvrtiny hlasů. Při modelové účasti 68 % tak přinášejí asi 54 procentních bodů.
Zbylou čtvrtinou hlasů (před prvním kolem asi 14 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby kandidátů, které respondent vážněji zvažuje.
VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ
Mimořádný rozsah dotazovaného souboru nám dovoluje zkoumat volební model také podle základních sociodemografických třídění a podle dalších ukazatelů. Přesto je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.
PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI KANDIDÁTŮ
Model ukazuje současnou sílu kandidátů, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se před prezidentskými volbami odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých osobností, tedy to, odkud jednotliví kandidáti mohou případně získat další podporu.
VOLEBNÍ MODELY PRO VYBRANÉ DUELY DRUHÉHO KOLA
Při výpočtu volebních modelů pro druhé kolo prezidentských voleb postupujeme analogicky k modelu pro kolo první. Pro každý posuzovaný duel je spočten vlastní volební model.
