POLOVINA LEDNA 2023
Výzkumný ústav STEM připravil analýzu volebních tendencí české veřejnosti zaměřenou na blížící se druhé kolo prezidentských voleb včetně konstrukce předvolebního modelu. Výzkum proběhl na mimořádně rozsáhlém souboru dotázaných (přes 2000 respondentů).
Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje pevnější výchozí pozici Petra Pavla pro druhé kolo prezidentských voleb.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a telefonických rozhovorů (CATI) prostřednictvím vyškolených operátorů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16.–18. 1. 2023. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 2008 respondentů (z toho 1552 CAWI a 492 CATI). U online dotazovaných dochází ke kontrole pozornosti, prověřuje se délka vyplňování a logická vazba odpovědí. Telefonické rozhovory jsou nahrávány a podléhají kontrole délky i kvality. Telefonisty průběžně kontrolují a korigují supervizoři. Statistická chyba činí kolem ± 2,5 procentních bodů u obou kandidátů.
Pozor: výzkum probíhal bezprostředně v prvních dnech po skončení prvního kola, tedy ještě před jádrem volební kampaně druhého kola a hlavními debatami kandidátů.
Analýzu a model pro druhé kolo prezidentských voleb zpracoval STEM pro CNN Prima News.
PREFERENCE PRO DRUHÉ KOLO
Preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádného kandidáta či otevřeně řeknou, že vůbec nebudou volit.
Preference pro oba kandidáty jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
VOLEBNÍ MOTIVACE
V posledních letech sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Značně se tyto tendence projevily například v prvním kole těchto prezidentských voleb na přelivu podpory mezi Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem v posledním týdnu.
Nejistota při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad hraje roli i ve druhém kole prezidentských voleb, přestože již lidé vybírají jen ze dvojice kandidátů. Hraje se především o případnou (ne)účast vlažnějších podporovatelů obou kandidátů, o hlasy voličů neúspěšných kandidátů z prvního kola a též o možnou mobilizaci těch, kteří obvykle k volbám nechodí.
Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace pro druhé kolo prezidentských voleb rozčlenit do tří skupin:
- Okolo 55 % lidí je odhodláno se zúčastnit druhého kola a jejich účast v prezidentských volbách je pravděpodobná.
- Necelá třetina obyvatel si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo stále nemá jasno ve výběru kandidáta.
- Zbývající sedminu tvoří lidé, kteří k prezidentským volbám nechodí, jejich volební motivace je minimální.
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (před druhým kolem 84 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné ve druhém kole prezidentských voleb dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
Kromě výpovědi o přímé podpoře některého z kandidátů zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit kandidáty. Pro obě osobnosti tak můžeme sledovat jejich míru přijatelnosti a nepřijatelnosti.
VOLEBNÍ MODEL PRO DRUHÉ KOLO
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.
Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že druhého kola prezidentských voleb se chce zúčastnit přes 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.
Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.
Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetického druhého kola prezidentských voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Loajální voliči tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují tři čtvrtiny hlasů. Při modelové účasti 68 % tak přinášejí asi 52 procentních bodů.
Zbylou čtvrtinou hlasů (před druhým kolem asi 16 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby kandidátů, pokud respondent zvažuje oba nebo si u obou není jist.
VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ
Mimořádný rozsah dotazovaného souboru nám dovoluje zkoumat volební model také podle základních sociodemografických třídění a podle dalších ukazatelů. Přesto je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.
