Přestože důvěra v perspektivu naší ekonomiky vzrostla, velké pochybnosti přetrvávají

Jedním z velmi důležitých ukazatelů názorů obyvatel na stav ekonomiky jsou očekávání spojená s jejím dalším vývojem. V tomto pohledu do budoucna je česká veřejnost stále hodně skeptická. Velká většina lidí se v současné době domnívá, že rozvojový potenciál naší ekonomiky je nízký a ekonomika bude v nejbližších dvanácti měsících buď stagnovat (nejčastější názor) nebo dokonce upadat.

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005

PŘESTOŽE DŮVĚRA V PERSPEKTIVY NAŠÍ EKONOMIKY VZROSTLA, VELKÉ POCHYBNOSTI PŘETRVÁVAJÍ

Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného
ve dnech 1. – 7. března 2005. Na otázky výzkumu odpovědělo 1 684 občanů reprezentujících obyvatele ČR starší 18 let. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru.

Pramen: STEM, TRENDY 2005/03

Je třeba zdůraznit, že velké pochybnosti o perspektivách české ekonomiky, projevované v současné době, nejsou ničím neobvyklým. Podíváme-li se zpět na vývoj názorů veřejného mínění, zjistíme, že s výjimkou období kolem poloviny devadesátých let a krátce po roce 2000 měly nad vírou v perspektivnost ekonomiky vždy zřetelně navrch pesimistické postoje očekávající její další zhoršování. První vlna zklamaných nadějí a ztráty víry v budoucnost ekonomiky nastala v roce 1997 a trvala až do konce devadesátých let. Druhá vlna oslabení důvěry v pozitivní vývoj ekonomické sféry byla sice kratší, zato ale razantnější. Jejím vrcholem byl rok 2004, který představuje období s dosud vůbec největší mírou nedůvěry v budoucí potenciál české ekonomiky. Oproti těmto údajům jsou data z března letošního roku i přes stále převládající pochybnosti poměrně zřetelným signálem oživení nadějí vkládaných do dalšího vývoje v této oblasti.

Pramen: STEM, série TRENDY 1995 – 2005

Postoje k perspektivám ekonomiky lze měřit také pohledem na očekávaný vývoj finanční situace domácností. Představy o budoucím vývoji ekonomiky na makro a mikro úrovni se v mnohém podobají (např. trvale nízký podíl lidí věřících ve zlepšování situace nebo podobné výkyvy postojů v průběhu času včetně pozitivních změn zaznamenaných v posledním roce). Přesto nelze říci, že způsob, jakým lidé nahlížejí na budoucnost celospolečenské a své vlastní ekonomické situace, je úplně stejný. Základní odlišností, patrnou již při zběžném srovnání, je častější přesvědčení o neměnnosti ekonomické situace, projevované v odhadech dalšího vývoje ekonomiky domácnosti. Dominantní představa, že finanční situace vlastní domácnosti se nebude zhoršovat, ale ani zlepšovat, je charakteristická pro celou dobu uplynulých deseti let. Jedinou zřetelnou výjimku ukazují data STEM v roce 1997, kdy podobně jako v případě hodnocení perspektiv celospolečenské ekonomiky prudce narostl podíl lidí předpokládajících zhoršování individuálních ekonomických podmínek. Na rozdíl od názorů na makroekonomický vývoj bylo ale toto období zvýšeného pesimismu podstatně kratší, postupný návrat k přesvědčení o neměnnosti finanční situace domácností započal již v polovině následujícího roku. V současné době neočekávají žádné změny finančních podmínek své domácnosti téměř tři pětiny občanů.

Pramen: STEM, TRENDY 2005/03

Pramen: STEM, série TRENDY 1994 – 2005

Podrobnější analýza ukazuje, že rozdílů mezi vnímáním makro a mikro ekonomických perspektiv je více. Přestože na kvalitu obou úrovní postojů působí stejné vlivy, jsou názory na další vývoj celospolečenské ekonomiky mnohdy viditelně universálnější než představy týkající se budoucnosti finanční situace vlastní domácnosti. Dobře patrné to je například již
u vlivu takových faktorů jako je věk a vzdělání. Zatímco v případě očekávání makroekonomických změn se názory lidí různého věku a úrovně vzdělání liší jen velmi málo, u finanční situace vlastní domácnosti jsou rozdíly již natolik velké, že lze hovořit o průkazném trendu růstu optimistických představ o zlepšování finanční situace domácnosti směrem k mladšímu věku a vyšší úrovni vzdělání.

Pramen: STEM, TRENDY 2005/03

Jiným způsobem se do obou úrovní postojů k budoucímu vývoji ekonomiky promítá také politická orientace. Postoje k perspektivám celospolečenské ekonomiky jsou vcelku očekávaně diferencovány především podle toho, zda je vyslovují stoupenci hlavní vládní strany nebo příznivci komunistické opozice. U představ o dalším vývoji ekonomické situace domácnosti se tak zřetelný vliv vládně opoziční ideologické vazby neprojevuje, je potlačen silnějším vlivem vyplývajícím z rozdílné demografické a socioekonomické skladby stoupenců jednotlivých stran. V důsledku toho jsou největší rozdíly v očekávání budoucích změn finanční situace domácností mezi potenciálními voliči občanských demokratů na jedné straně a příznivci KSČM na straně druhé.

Pramen: STEM, TRENDY 2005/03

Velmi silným faktorem ovlivňujícím obě úrovně ekonomických očekávání je celková materiální situace. Pocit špatného hmotného zajištění nebo dokonce chudoby, problémy s hospodařením s příjmy, jež mají lidé k dispozici, jsou okolnosti, které významnou měrou oslabují jak důvěru v perspektivnost celospolečenské ekonomiky, tak i víru ve zlepšování vlastní finanční situace. Tato vazba je opět silnější, je-li řeč o budoucnosti týkající se ekonomiky domácností.

Zcela zásadní význam pro vytváření postojů k dalšímu vývoji ekonomiky mají zkušenosti z minulosti. Přenos minulých zkušeností do budoucna je velmi častý a týká se obou úrovní postojů k perspektivám ekonomiky. Prakticky to znamená, že změny k lepšímu očekávají až na malé výjimky pouze lidé přesvědčení, že také v minulých dvanácti měsících se ekonomická situace zlepšovala, k horšímu naopak ti, kteří mají pocit, že i nedávný vývoj přinesl zhoršení. I když připustíme, že perspektiva dvou let, o které hovoříme, je pro očekávání zásadnějších změn příliš krátká, je pro atmosféru ve společnosti znepokojivým zjištěním, že více než 90 % lidí přesvědčených, že finanční situace jejich domácnosti se v minulém roce zhoršila, žádný obrat k lepšímu nepředpokládá, naopak, což je nejčastější představa, se domnívá, že trend zhoršování bude pokračovat.