Překvapí nás výsledky referenda o EU?

Překvapí nás výsledky referenda o EU?

Jitka Uhrová

Tisková konference STEM, 28. 1. 2003


Na konci loňského roku Parlament ČR schválil návrh zákona o referendu ke vstupu ČR do Evropské unie, čímž vyšel vstříc požadavku veřejnosti, která možnost rozhodnout o vstupu do Evropské unie v referendu považuje za nutnou podmínku integračního procesu. Požadavek referenda byl v české veřejnosti v loňském roce dokonce silnější než v předchozích letech (v roce 1996 referendum požadovalo 73%, v září 2002 to bylo 89%). O tom, že zákon o referendu byl již schválen, byly v první dekádě prosince informovány více než dvě třetiny veřejnosti (70%).

Od roku 1999 do listopadu loňského roku STEM zjišťoval ochotu zúčastnit se referenda o vstupu do Evropské unie hypotetickou otázkou „Představte si, že by se letos konalo referendum o našem vstupu do EU. Zúčastnil(a) byste se Vy osobně tohoto referenda?“ Míra ochoty zúčastnit se referenda byla dlouhodobě stabilní a poměrně vysoká. Podle výzkumu v listopadu 2002 by se referenda zúčastnilo 59% dotázaných občanů, 8% by účast odmítlo a 33% nebylo dosud rozhodnuto.

V prosinci, po schválení zákona o referendu, STEM znění otázky zjišťující účast v referendu mírně pozměnil, přiblížil jej do současnosti: „Představte si, že by se příští týden konalo referendum o našem vstupu do EU. Zúčastnil(a) byste se Vy osobně tohoto referenda?“ Podíl lidí ochotných se referenda zúčastnit je v prosincovém a lednovém výzkumu mírně vyšší než v předchozích výzkumech, nejde však o zásadní změnu. Zdá se tedy, že účast v referendu by mohla být poměrně vysoká. Je však třeba si uvědomit několik důležitých okolností, které problematizují ztotožnění aktuálních výsledků se skutečnou účastí v červnovém referendu.

Stále je poměrně vysoký podíl těch, kteří dosud nejsou rozhodnuti, zda k referendu přijdou. Rovněž mezi lidmi, kteří dnes uvádějí, že se referenda zúčastní, budou jistě i ti, kteří si nakonec svou účast rozmyslí. Odhad účasti v referendu je komplikovaný také proto, že dosud nemáme žádnou zkušenost s chováním občanů při tomto rozhodování. Výzkumy účasti v referendu je možné přirovnat k výzkumům věnovaným účasti v parlamentních volbách, které vždy ukazují vyšší míru účasti, než jaká je potom ve skutečnosti.

Pramen: STEM, Trendy 2003/1

Ochotu zúčastnit se referenda významně častěji projevují lidé s vyšším vzděláním a členové dobře finančně a majetkově zajištěných domácností. Naopak významně nižší ochota k účasti je mezi lidmi se základním vzděláním.

Pramen: STEM, Trendy 2003/1

Pramen: STEM, Trendy 2003/1

Podíl stoupenců vstupu naší republiky do EU dlouhodobě převyšuje podíl odpůrců vstupu. Výzkumy od listopadu loňského roku dokonce ukazují mírný nárůst podílu přívrženců integrace. Podíl odpůrců vstupu do EU je dlouhodobě stabilní. Vyšší podíl stoupenců vstupu je dán jistým oslabením podílu lidí, kteří dosud nejsou v otázce vstupu do EU rozhodnuti. Skupina nerozhodnutých nyní představuje třetinu populace.

Pramen: STEM, Trendy 1996-2003

V prosincovém výzkumu STEM již testoval skutečné zákonné znění otázky v referendu („Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“). Na tuto otázku dotázaní lidé odpovídali jako ve skutečném referendu pouze „ano – ne“. Z výsledků prosincového i lednového výzkumu vyplývá, že zastánci vstupu by v takovém referendu jednoznačně zvítězili. Z lidí, kteří v lednovém výzkumu uvedli, že se referenda zúčastní, by pro vstup do EU hlasovalo 77%, proti 23%.

Hlasování v referendu o vstupu do EU podle ochoty účastnit se tohoto ref. (2002/9)

Souhlasíte se vstupem do EU? Zúčastnil(a) byste se referenda o vstupu do EU? Populace
Ano Ne Nevím
Ano 78 % 16 % 50 % 64 %
Ne 22 % 84 % 50 % 36 %

Pramen: STEM, Trendy 2002/9

Hlasování v referendu o vstupu do EU podle ochoty účastnit se tohoto ref. (2002/11)

Souhlasíte se vstupem do EU? Zúčastnil(a) byste se referenda o vstupu do EU? Populace
Ano Ne Nevím
Ano 77 % 20 % 50 % 64 %
Ne 23 % 80 % 50 % 36 %

Pramen: STEM, Trendy 2002/11

Hlasování v referendu o vstupu do EU podle ochoty účastnit se tohoto ref. (2002/12)

Souhlasíte se vstupem do EU? Zúčastnil(a) byste se referenda o vstupu do EU? Populace
Ano Ne Nevím
Ano 73 % 15 % 51 % 63 %
Ne 27 % 85 % 49 % 37 %

Pramen: STEM, Trendy 2002/12

Hlasování v referendu o vstupu do EU podle ochoty účastnit se tohoto ref. (2003/1)

Souhlasíte se vstupem do EU? Zúčastnil(a) byste se referenda o vstupu do EU? Populace
Ano Ne Nevím
Ano 77 % 25 % 52 % 67 %
Ne 23 % 75 % 48 % 33 %

Pramen: STEM, Trendy 2003/1

Podobně jako v předchozích výzkumech platí, že vstup do EU podporují výrazně častěji lidé mladší, vzdělanější, z domácností dobře finančně a majetkově zajištěných, studenti a podnikatelé. Naopak lidé s nižším vzděláním, chudší a především lidé starší 60 let patří častěji mezi oponenty vstupu. Rozdíly mezi muži a ženami se od předchozích výzkumů zvýraznily, muži vstup do EU častěji podporují, mezi ženami je však zvláště silná skupina žen, které dosud nejsou rozhodnuty. Ze sociálně ekonomické podmíněnosti postojů k EU vyplývá i rozdílnost názorů voličů jednotlivých politických stran. Se vstupem do EU souhlasí především voliči ODS a US-DEU, jednoznačně proti vstupu jsou voliči KSČM. V táboře voličů ČSSD a KDU-ČSL není situace tak jednoznačná, je u nich vysoký podíl nerozhodných.

V prosincovém a lednovém výzkumu respondenti odpovídali na otázku, zda jsou již dnes rozhodnuti, jak budou v referendu o vstupu do EU hlasovat. Téměř dvoutřetinová většina dotázaných uvedla, že je již rozhodnuta. K těmto rozhodnutým patří především lidé, kteří uvedli, že budou hlasovat pro vstup, 50% z celé populace je podle výsledků lednového výzkumu již dnes rozhodnuto, že bude podporovat vstup. Jen minimální část dotázaných je v současné době rozhodnuta vstup do EU odmítnout (13%). Skupinu nerozhodnutých tvoří dva poměrně vyrovnané tábory, 17% by hlasovalo pro, 20% proti. Mezi lidmi, kteří uvádějí, že se referenda zúčastní, je tedy podíl rozhodnutých občanů 71% pro, 16% proti, ostatní nejsou o svém hlasu ještě napevno rozhodnuti.

Pramen: STEM, Trendy 2003/1

Pramen: STEM, Trendy 2003/1

*Hodnoty u US-DEU jsou pro velmi nízké četnosti jen orientační.

Pramen: STEM, Trendy 2003/1

Pramen: STEM, Trendy 2003/1

Pramen: STEM, Trendy 2003/1

V prosincovém výzkumu se STEM dále zabýval motivy pro rozhodování o vstupu naší republiky do Evropské unie. Dotázaní lidé u šesti položek posuzovali, jak velkou roli v jejich rozhodování tyto položky hrají. Nejvýznamnější vliv mají podle odpovědí respondentů ekonomické faktory, dopady na ekonomiku a životní úroveň. Velmi důležité jsou podle výrazné většiny občanů také důsledky integrace na sociální oblast. Poněkud nižší podíl (ovšem stále většinový) bude brát při rozhodování v úvahu změny mezinárodního postavení naší republiky a možnosti volného pohybu osob. Relativně nejnižší míry důležitosti dosahuje vliv vstupu na vnitřní politiku země.

Ekonomické a sociální dopady na náš život po vstupu do Evropské unie jsou stejně důležité jak pro stoupence, tak odpůrce integrace. Pro příznivce vstupu do EU je však výrazně důležitější skutečnost, že se po začlenění do unie změní mezinárodní postavení naší země a lidé budou mít možnost volného pohybu po členských zemích.

Z aktuálních výsledků výzkumů STEM, které jsme zde právě shrnuli, by bylo snadné získat dojem, že v otázce vstupu České republiky do Evropské unie je mezi českými občany již rozhodnuto a červnové referendum za poměrně vysoké účasti občanů skončí jasným vítězstvím stoupenců vstupu. Zmíněné výsledky výzkumu však nemusí přesně odrážet skutečnost červnového referenda. Velmi totiž závisí na atmosféře ve společnosti, která bude referendu bezprostředně předcházet. Pokud převáží dojem, že v referendu „o nic nejde“, že bude jen formální a potvrdí to, s čím všichni dopředu počítají, tedy začlenění do EU, může se stát, že zájem o účast v referendu silně poklesne. Při nízké volební účasti je vždy výsledek hlasování nejistý. Určitá lhostejnost k referendu ze strany politických přívrženců vstupu do EU, daná přesvědčením o jistém výsledku referenda, může otevřít prostor pro hlasy politických odpůrců integrace vyzdvihující negativní dopady. Jejich kampaň by mohla v některých skupinách obyvatel vyvolat pocit osobního ohrožení, který by je přivedl k volebním urnám s odpovědí „ne“ na otázku referenda. Z těchto skutečností vyplývá, že spoléhat se na to, že výsledek referenda je předem jasný, by se mohlo stát značně ošidným.

Pramen: STEM, Trendy 2002/12

Pramen: STEM, Trendy 2002/12


Soubory ke stažení

Stáhnout celý text