Podle nadpoloviční většiny lidí by vláda stejně jako dosud nebo dokonce ve zvýšené míře měla Ukrajině dodávat zdravotnický materiál (60 %), poskytovat humanitární pomoc na území Ukrajiny (54 %) nebo podporovat české firmy při navazování obchodních partnerství na Ukrajině (56 %). Naopak pouze zhruba pětina by od vlády požadovala ukončení pomoci v těchto oblastech. Nadpoloviční většina občanů také od vlády očekává diplomatický či ekonomický tlak na Rusko (57 %), přičemž dokonce téměř třetina je těch, kteří by tento tlak zvýšili.
V případě pobytu ukrajinských uprchlíků je již třetina těch, kteří by podporu zachovali, ale v menší míře, třetina by podporu ukončila a čtvrtina zachovala ve stejné podobě. U dodávek munice, vojenské techniky nebo přímé finanční podpory se lidé již častěji přiklánějí k zastavení podpory nebo snížení.
„Je zřejmé, že dělící linkou je to, zda má pomoc vojenský charakter či nikoli. Zatímco u forem pomoci, které mají humanitární či obchodní povahu, se najde pro alespoň nějaké zachování pohodlná většina napříč politickým spektrem, u dodávek munice, vojenské techniky či výcviku vojáků je zřejmé silné rozdělení po linii dosavadní vláda versus dosavadní opozice. Bylo to ostatně zřejmé i na předvolební rétorice různých stran, která více méně kopírovala rozdělení společenských nálad,“ uvádí analytik STEM Jiří Táborský.
„Měla by nová vláda pokračovat v podpoře Ukrajiny v následujících oblastech?“
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, povolební průzkum, říjen 2025, N = 1502, CAWI
Voliči hnutí ANO a Motoristů by dále Ukrajinu podporovali dodávkami zdravotnického materiálu a humanitární pomoci nebo diplomaticky či ekonomicky omezovali Rusko. Na druhou stranu by ale více než třípětinová většina voličů hnutí ANO a Motoristů ukončila přímou finanční podporu Ukrajiny. Voliči ANO dále také odmítají dodávky munice nebo vojenské techniky nebo výcvik ukrajinských vojáků.
Voliči SPD (s podporou PRO, Svobodných a Trikolory) v jednoznačné většině od nové vlády požadují ukončení finanční i vojenské pomoci Ukrajině, téměř dvoutřetinová většina by ukončila pobyt válečných uprchlíků z Ukrajiny v naší zemi. Třetina by neposkytovala ani humanitární pomoc a čtvrtina by zastavila i dodávky zdravotnického materiálu. Ovšem i mezi voliči SPD je významný podíl těch, kteří by v humanitární a obchodní oblasti v podpoře Ukrajiny na nějaké úrovni pokračovali.
Naopak voliči SPOLU, STAN a Pirátů (s podporou Zelených) zastávají výrazně vstřícnější postoje v přístupu k podpoře Ukrajiny a jsou jasně většinově pro zachování či dokonce posílení podpory Ukrajiny ve všech dotazovaných oblastech. Jen nízký podíl těchto voličů je pro snížení podpory (nejčastěji v případě přímé finanční podpory nebo u pobytu uprchlíků z Ukrajiny na našem území) a minimální je pak podíl těch, kteří by požadovali její zastavení.
U voličů koalice SPOLU je zvláště výrazný akcent na zvýšení diplomatického a ekonomického tlaku na Rusko (zvýšit: 61 %), mezi voliči STAN a Pirátů to je v menší intenzitě (54 %, resp. 48 %).
Zdroj: STEM pro CNN Prima News, povolební průzkum, říjen 2025, N = 1502, CAWI
Datový soubor pro výše uvedenou analýzu vznikl v rámci povolebního šetření STEM pro CNN Prima NEWS. To proběhlo ve dnech 4.-8. října 2025 metodou CAWI na vzorku N = 1 502.
Průzkum je založen na kvótním výběru dotazovaných, kteří reprezentují českou dospělou populaci (kvótní kritéria: pohlaví, věk, vzdělání, kraj a velikost místa bydliště). Reprezentativitu souboru dále posilujeme dovažováním odchylek od hlavních kvótních znaků a také vážením pro minulé volební chování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2025 a na sociálně pracovní postavení.
