Informace z výzkumu Trendy 6/2002
Před volbami byli nejaktivnější voliči KSČM a ODS
Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19.-24. června 2002, tedy krátce po volbách do Poslanecké sněmovny. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1609 občanů.
V porovnání s rokem 1998 se letos lidé zřetelně méně účastnili předvolebních shromáždění, ale zhruba stejně důkladně studovali volební programy stran. Celkově se podle občanů v kampani dostalo voličům o kandidujících stranách stejně kvalitních (či nekvalitních) informací jako před předčasnými parlamentními volbami v roce 1998 (v roce 1998 probíhalo dotazování však cca 14 dní před volbami, závěr kampaně mohl ještě něco „vylepšit“).
Aktivita lidí v předvolebním obdobím odpovídá jejich dlouhodobému zájmu o politiku. Již v předvolebních průzkumech se stoupenci KSČM představovali jako lidé, kteří se nejvíce zapojují do volební kampaně. Potvrdil to i průzkum, provedený krátce po parlamentních volbách. Voliči KSČM nejčastěji navštěvovali mítinky nebo předvolební schůze a podle vlastních slov i nejdůkladněji studovali volební program aspoň jedné strany.
Druhou velmi aktivní skupinou byli – opět v souladu s tím, co před volbami uváděli – voliči ODS. Výrazně nižší účast na předvolebních akcích a menší zájem o volební programy kandidujících stran přiznávali voliči ČSSD, Koalice a neparlamentních uskupení (pokud byly malé tyto strany hodnoceny dohromady, jednotlivě je posuzovat vzhledem k malým četnostem prakticky není možné). Lidé, kteří nakonec volit nešli, se účastnili předvolebního dění zcela logicky nejméně (i když i z nich se desetina přišla podívat na nějaký mítink a stejný podíl z nich podle vlastního vyjádření i detailně pročetl nejméně jeden stranický program).
Nevoliči (a také lidé, kteří nakonec volili menší strany) si na rozdíl od voličů velkých parlamentních stran stěžovali také na to, že v průběhu volební kampaně nedostali lidé o kandidujících stranách dostatečné informace. Je ovšem otázkou, do jaké míry se na této neinformovanosti podílela nepřesvědčivá prezentace stran a do jaké míry pohodlnost či nezájem samotných nevoličů.
„Navštívil(a) jste některé z předvolebních shromáždění či schůzí stran, které kandidovaly v parlamentních volbách?“
| |
98/06 | 02/06 |
| Ano | 32 % | 25 % |
| Ne | 68 % | 75 % |
Pramen: STEM, Trendy 6/1998, 6/2002 (průzkum v roce 1998 cca 14 dní před volbami)
„Přečetl(a) jste volební program alespoň jedné strany podrobně, slovo od slova?“
| |
98/06 | 02/06 |
| Ano | 31 % | 34 % |
| Ne | 69 % | 66 % |
Pramen: STEM, Trendy 6/1998, 6/2002 (průzkum v roce 1998 cca 14 dní před volbami)
„Myslíte si, že v průběhu volební kampaně voliči dostali o stranách dostatečné informace?“
| |
98/06 | 02/06 |
| Ano | 53 % | 53 % |
| Ne | 47 % | 47 % |
Pramen: STEM, Trendy 6/1998, 6/2002 (průzkum v roce 1998 cca 14 dní před volbami)
Pramen: STEM, Trendy 6/2002
Pramen: STEM, Trendy 6/2002
Pramen: STEM, Trendy 6/2002
Pramen: STEM, Trendy 6/2002
Pramen: STEM, Trendy 6/2002