Kromě toho, jak lidé v Praze nakládají s nechtěným oblečením, se výzkum zaměřil také na jejich běžné nákupní návyky. Pražané se v tomto ohledu, podobně jako jsme v dřívějším průzkumu pro Oděvní banku zjistili u české populace, dělí na dvě dominantní skupiny. Ta větší (51 %) kombinuje nákup nového oblečení a oblečení z druhé ruky, o něco menší skupina nakupuje výhradně nové věci. Pouze minimum lidí získává oblečení výhradně z druhé ruky nebo ho vůbec nekupuje a získává ho jiným, alternativním způsobem
Deklarovaná četnost nákupů oblečení není mezi obyvateli Prahy příliš vysoká. Téměř tři pětiny (59 %) uvádějí, že tento typ nákupu uskutečňují méně často než jednou za měsíc. Zhruba tři desetiny uvedly, že oblečení nakupují zhruba jednou za měsíc. Pouze minimum lidí žijících v Praze uskutečňuje nákupy častěji. Obecně jsou mezi pražskou populací častější nákupy oblečení typické pro ženy, mladší lidi, především ve věku 30 až 44 let (mezi nimi častěji jedinci s dětmi), a ty, kteří se vnímají jako velmi dobře či solidně zajištění.
Pražané svůj šatník třídí obvykle jednou za rok nebo méně často. Čtvrtina se ale této činnosti věnuje několikrát ročně, typicky při střídání ročních období, častěji ženy. Dodejme, že méně často třídí svůj šatník ti, kteří si zároveň pořizují méně oblečení; častěji jde o lidi nad 60 let. Tento přístup můžeme zároveň označit za udržitelnější než častou obměnu šatníku společně s četnými nákupy.
Nejčastěji se lidé loučí s oblečením, které je obnošené (55 %). Jako další důvody uvádějí, že ho neunosí (35 %) nebo nesedící velikost (34 %). Skutečnost, že oblečení neunosí, je důležitější pro ženy nebo mladší lidí (18–29 let). Pětina lidí pak třídí kvůli nedostatku místa doma. Pouze 9 % Pražanů uvedlo jako motiv pomoc lidem v nouzi. A pro minimum je důležitá možnost na vyřazeném oblečení vydělat, a pokud ano, spíše jde o mladší lidi. K nejčastěji vyřazovaným typům oděvů patří horní díly, tedy trička, halenky či košile (76 %).
Při posledním třídění svého šatníku vyřadila většina Pražanů jednu tašku oblečení (48 %) nebo jen pár kousků (31 %). Větší objemy, tedy velké pytle nebo více tašek, uvedla menší skupina občanů (16 %). Obecně platí, že více oblečení třídí převážně ženy, které se oblečení také zbavují častěji než muži.
Následně lidé dle svých slov vyřazené oblečení nejčastěji odkládají do sběrného kontejneru na textil (68 %). Méně často uvádějí darování oblečení příbuzným (23 %) a zhruba 17 % respondentů uvedlo, že jej věnují charitě, obdobně velká skupina se jej snaží prodat online. Snaha o online prodej je však výraznější u žen (23 %) a především u mladších lidí ve věku 18–29 let (34 %).
Vyhazování nechtěného oblečení do popelnice zmínilo 14 % Pražanů, přičemž jen 6 % volí výhradně tuto cestu. Hlavním důvodem bývá velmi špatný stav oblečení (80 %). Doplňme, že v rámci této skupiny se častěji jedná o muže, kteří zároveň uvádějí, že třídí menší množství oblečení.
Snadnější třídění by podle třetiny Pražanů zajistila lepší dostupnost sběrných míst. Zhruba tři desetiny respondentů však uvedly, že nic takového nepotřebují a dobře vědí, co s oblečením udělat. Obdobně velká část lidí by jako motivaci vnímala možnost získat za odevzdané oblečení finanční odměnu. Zhruba čtvrtina by stála také o slevu na nové oblečení výměnou za staré.
Vítaným způsobem, jak se dozvědět o možnostech třídění oděvu a textilu v okolí bydliště, jsou pro Pražany především webové stránky (35 %). Čtvrtina by k tomuto tématu uvítala informační kampaň na sociálních sítích. Necelá pětina (18 %) by preferovala fyzické materiály, jako jsou letáky. Pouze pětina Pražanů uvedla, že si o této problematice nepřeje být speciálně informována. Dále lidé zmiňovali jako vítané také informace formou newsletterů nebo kampaně na veřejných místech, například v MHD.
Celá výzkumná zpráva je dostupná na stránkách projektu oblecprahu.cz
Kontaktní osoba: Klára Zajíčková,
+420 604 746 703
zajickova@stem.cz
Citovaný výzkum připravil a realizoval neziskový ústav STEM (www.stem.cz) pro neziskovou organizaci Oděvní banka (https://www.odevnibanka.cz/). Byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel Prahy starších 18 let ve dnech 13. března až 18. března 2025. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů, kteří byli dotazováni online (CAWI).
