Naše zjištění
25. 5. 2004

Pravděpodobná účast ve volbách do Evropského parlamentu

Ochota občanů ČR přijít k prvním volbám do Evropského parlamentu není zvláště vysoká, uvádí ji asi 60 % respondentů, což je zhruba o 8 procentních bodů méně, než bývá obvyklý údaj o subjektivně pociťované ochotě zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny.

Informace z tiskové konference STEM

Pravděpodobná účast ve volbách do Evropského parlamentu

Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel starších 18 let ve dnech
25.4. – 3.5. 2004. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1207 občanů ČR.

Ochota občanů ČR přijít k prvním volbám do Evropského parlamentu není zvláště vysoká, uvádí ji asi 60 % respondentů, což je zhruba o 8 procentních bodů méně, než bývá obvyklý údaj o subjektivně pociťované ochotě zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny. 

Pramen: STEM, Volby do Evropského parlamentu, 1207 respondentů

Ochota přijít k volbám do Evropského parlamentu se významně liší podle vzdělání, majetkového zajištění a společenského zařazení respondentů. K volbám do Evropského parlamentu se významně častěji chystají lidé s vyšším vzděláním (u osob s VŠ vzděláním 79%, u osob se základním vzděláním 51%), s dobrým majetkovým zajištěním domácností (špatně zajištění 41%, solidně zajištění 80%) a lidé z vyšší střední vrstvy. Naopak nízké vzdělání, špatné majetkové zajištění domácnosti a příslušnost k dolní společenské vrstvě jsou atributy lidí, kteří se k volbám dostavit nehodlají.

Významným faktorem, který ovlivňuje účast ve volbách do EP, je ideologické přesvědčení. Nejvýraznější ochotu přijít k volbám deklarují lidé, kteří se orientují spíš napravo od politického středu (77 %). Již slabší ochotu k volbám přijít udávají lidé hlásící se k levici
 (62 %). Lidé ze středu politického spektra, jsou také nejméně ochotni účastnit se voleb do EP, i když i mezi nimi by nadpoloviční většina k volbám přišla (55 %).

Nejsilnější ochotu přijít k volbám do EP deklarují lidé, kteří by v těchto volbách hlasovali pro ODS (80 %). Poněkud nižší ochota k volební účasti je mezi potenciálními voliči stran současné vládní koalice, ČSSD a KDU-ČSL (73 %). Nejmenší ochota účastnit se evropských voleb panuje mezi příznivci tradičně antievropské KSČM (59 %) .

Dlouhodobá zkušenost ukazuje, že deklarovaná ochota přijít k volbám je zpravidla významně vyšší než skutečná volební účast. Celkem 27% dotázaných vypovídá o tom, že své rozhodnutí ohledně účasti ve volbách do Evropského parlamentu ještě změní – mezi pravděpodobnými voliči to je 25%, mezi pravděpodobnými nevoliči to je 35% Je tedy vidět, že ohledně voleb do Evropského parlamentu je dosud mezi našimi občany mnoho nejasností a pochybností.

Následující tabulka ukazuje míru volební účasti ve volbách do EP za různých okolností. Jelikož se tyto volby u nás konají poprvé, nemáme precedens, ke kterému bychom mohli údaje vztáhnout. V následující tabulce proto předkládáme výpočty volební účasti za různých okolností.

Hypotetické úrovně volební účasti do Evropského parlamentu

Přímo deklarovaná účast 63%
Vypovídá o účasti a účast nepřehodnotí 50%
Model analogického chování jako při volbě do PS 49%
Pouze politicky motivovaní občané zvyklí volit 35%
Model analogického chování jako při volbě do Senátu 36%

Z dosavadních dat je realistické předpokládat volební účast kolem 40%, účast vyšší než 40% bychom pokládali za úspěch.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text

Sdílet

Různé
Evropská unie, volby, volební účast