Pozice hlavních stran na škále pravice – levice se nemění

Pozice nejsilnějších politických stran na ose levice – pravice jsou pevně vykolíkovány a ani otřesy na domácí politické scéně s nimi nic neudělaly. Celá škála pravice – levice je totiž velmi rovnoměrně vyplněna. Razantní levici uspokojuje KSČM, k umírněné se hlásí sociální demokracie, typicky středovou (i když její vůdci rádi říkají středopravou) stranou je KDU-ČSL.

Informace z výzkumů Trendy

Pozice hlavních stran na škále pravice – levice se nemění

Reprezentativní průzkumy české veřejnosti v sérii Trendy provádí STEM pravidelně v první dekádě měsíce. Na otázky odpovídá vždy zhruba 1600 osob starších 18 let reprezentujících dospělou českou populaci. Respondenti jsou vybíráni metodou kvótního výběru (pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště, region).

Pro spolehlivé zjištění toho, jak vypadá sociodemografické složení stoupenců hlavních politických stran je potřebné spojit několik po sobě následujících průzkumů, aby byl vytvořen dostatečně početný soubor dotázaných. Tak tomu bylo i v této studii, kdy byly spojeny průzkumy v sérii Trendy z dubna, května a června 2001 a vytvořen tak soubor 5066 lidí reprezentujících dospělou českou populaci.

Stabilita. Klid. To jsou slova, která člověka napadnou, když se podívá na graf znázorňující vlastní zařazení stoupenců čtyř silných politických stran na škále mezi pravicí a levicí v dlouhodobé časové řadě. Pozice jsou pevně vykolíkovány a ani otřesy na domácí politické scéně s nimi nic neudělaly. Snad jen v okamžicích, kdy se některá strana dostala do krize a zůstali jí jen věrní stoupenci, ukázalo se, že toto voličské jádro je poněkud jinak, ještě radikálněji orientováno než vlažní stoupenci (ODS na jaře 1998, KSČM zhruba ve stejné době, kdy kulminoval vzestup sociální demokracie). Je to jako v dobách, kdy byli lidé zvyklí chodit stále do stejného obchodu, který tam byl už dvacet let. Otevře si nyní někdo nový ?

Dosavadní zkušenosti ukazují, že to není vůbec jednoduchá záležitost. Celá škála pravice – levice je totiž velmi rovnoměrně vyplněna. Razantní levici uspokojuje KSČM, k umírněné se hlásí sociální demokracie, typicky středovou (i když její vůdci rádi říkají středopravou) stranou je KDU-ČSL. Na pravici jsou dva subjekty, jejichž voličstvo i programy se tak silně překrývají, až to přímo evokuje otázku „proč dvě“ – ODS a Unie svobody. ODS se staví ještě více vpravo, cestu k ní nacházejí spíše lidé s vyšším majetkovým statusem, lepším společenským postavením, zatímco Unie svobody přitahuje spíše mladší, radikálnější, přímočařejší vrstvy (studenty apod.).