Naše zjištění
27. 1. 2026

Požadavky občanů na novou vládu se soustředí na každodenní jistoty, očekávání výrazného zlepšení v náročnějších systémových oblastech zůstávají umírněná

Požadavky veřejnosti na novou vládu se soustředí především na oblasti, které mají bezprostřední dopad na každodenní život a pocit jistoty. Nejvyšší očekávání směřují zejména k dostupnosti zdravotní péče, bydlení, bezpečnosti a k výkonu ekonomiky. Zároveň však veřejnost nepředpokládá, že by se v těchto oblastech podařilo dosáhnout zásadního zlepšení během jednoho volebního období. Přestože jsou na novou vládu kladeny relativně vysoké nároky, většina veřejnosti předpokládá, že se situace v klíčových oblastech výrazně nezmění. Postoje k vládě jsou navíc výrazně podmíněny politickou orientací respondentů, část veřejnosti očekává v příštích letech citelné zlepšení, zatímco jiní počítají spíše se stagnací nebo se zhoršením situace.

V průzkumu STEM pro CNN Prima News se veřejnost shoduje, že nová vláda by měla největší úsilí věnovat oblastem spojeným se základními životními jistotami. Na prvních příčkách se dlouhodobě objevuje dostupnost zdravotní péče, následovaná dostupností bydlení, otázkami mezinárodní i vnitřní bezpečnosti a výkonem ekonomiky.

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, leden 2026, N = 1089, CAWI

Naopak témata spojená s dlouhodobým systémovým fungováním státu, jako je modernizace státní správy, výběr daní nebo mezinárodní postavení České republiky, se objevují spíše na nižších příčkách priorit. Nízký podíl odpovědí, které tato témata označují za nedůležitá, ukazuje, že je veřejnost neodmítá, ale v aktuální situaci je považuje za méně naléhavá.

Očekávání vývoje v příštích čtyřech letech pod novou vládou jsou převážně zdrženlivá. Ve většině sledovaných oblastí převažuje názor, že se situace v tomto období výrazně nezmění. Tento postoj obvykle sdílí přibližně polovina respondentů. Relativně největší prostor pro pozitivní vývoj lidé připouštějí u důchodů a sociálního zabezpečení, výkonu ekonomiky a energetiky. Ani v těchto oblastech však optimismus zásadním způsobem nepřevažuje. Naopak především v případě státního dluhu, dále také inflace a tempa zdražování či mezinárodního postavení České republiky se častěji objevují negativní očekávání.

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, leden 2026, N = 1089, CAWI

Z hlediska priorit se mezi politickými bloky projevují zřetelné rozdíly. Voliči hnutí ANO a SPD kladou nadprůměrný důraz na oblasti spojené se sociálními a materiálními jistotami, zejména na zdravotnictví, bydlení a ceny. Voliči Motoristů sobě tato témata akcentují slaběji než voliči ostatních vládních subjektů a v otázkách důchodů a sociálního zabezpečení se v některých ohledech přibližují spíše opozičnímu bloku. Zároveň ve srovnání s oběma hlavními politickými tábory přisuzují nižší prioritu občanským právům a svobodám a mezinárodnímu postavení a reputaci České republiky. Naopak voliči Pirátů, STAN a SPOLU častěji zdůrazňují bezpečnostní témata, fungování demokracie a mezinárodní ukotvení České republiky. Struktura priorit nevoličů se v tomto ohledu nejvíce blíží celkovému obrazu populace.

Tyto rozdíly se následně promítají také do očekávání dalšího vývoje v příštích čtyřech letech. Voliči hnutí ANO vykazují celkově vyšší míru optimismu, zejména v oblasti sociálních témat a výkonu ekonomiky, zatímco voliči SPD k tomu přidávají pozitivnější očekávání v otázkách fungování demokracie a mezinárodního postavení České republiky. Voliči Motoristů sobě jsou v očekáváních zdrženlivější než ostatní voliči vládního bloku, a to především v otázkách úrovně demokracie, mezinárodního postavení země a připravenosti armády. Voliči Pirátů, STAN a SPOLU v naprosté většině oblastí častěji předpokládají stagnaci nebo zhoršení situace. Mírně pozitivní očekávání se u nich objevují pouze u dílčích domácích témat, jako je úroveň důchodů, sociální zabezpečení a výběr daní do státního rozpočtu, zejména v souvislosti s nástroji typu EET.

Napříč oběma hlavními politickými bloky se zároveň ukazuje, že největší rozdíly v prioritách i očekáváních se soustřeďují na oblasti fungování demokracie, mezinárodní bezpečnosti a mezinárodního postavení České republiky. Naopak největší shoda panuje u dostupnosti zdravotní péče a bydlení, které patří mezi klíčové priority bez ohledu na politickou orientaci, zde se liší pouze míra optimismu ohledně jejich budoucího vývoje.

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, leden 2026, N = 1089, CAWI

Při pohledu na konkrétní úkoly, kterým by se měla nová vláda věnovat v nejbližší době, se napříč veřejností ukazuje silná shoda zejména u snižování státního dluhu a zjednodušení a zrychlení výstavby bytů a domů. Tyto oblasti patří mezi nejstabilnější priority bez ohledu na politické preference a zároveň patří mezi dlouhodobě akcentované priority.

Vedle toho se však objevují témata, která společnost více polarizují. Patří mezi ně například migrace, klimatická opatření, financování neziskového sektoru či veřejnoprávních médií, ve smyslu vyššího zastoupení rozhodných odpovědí (určitě ano + určitě ne). V těchto případech sice často převažuje souhlas s tím, aby se jimi vláda zabývala, avšak za cenu výraznějšího názorového rozdělení.

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, leden 2026, N = 1089, CAWI

Zatímco podpora jednotlivých opatření je velmi vysoká, odhad úspěšnosti jejich skutečného naplnění je výrazně zdrženlivější. Nejvyšší míru důvěry veřejnost přisuzuje krokům, které jsou vnímány jako administrativně nebo politicky méně náročné, například v oblasti evidence tržeb, zásahů do cen energií či migrační politiky. Naopak u strukturálně náročných úkolů, jako je snižování státního dluhu, urychlení bytové výstavby, podpora porodnosti nebo rozsáhlejší reformy, převažuje skepse ohledně toho, zda se je podaří do konce volebního období skutečně naplnit. Právě v těchto oblastech se nejzřetelněji projevuje rozdíl mezi očekáváním a vírou v realizaci.

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, leden 2026, N = 1089, CAWI

I z hlediska prvořadé pozornosti vlády se mezi politickými bloky projevují výrazné rozdíly. Voliči hnutí ANO a SPD se častěji přiklánějí k aktivnější roli státu, zejména v oblastech migrace, evidence tržeb, omezení financování neziskových organizací a klimatických opatření. Voliči Motoristů sobě jsou v těchto otázkách ve srovnání s voliči ANO a SPD zdrženlivější. V případě navyšování starobních důchodů a zrušení důchodové reformy těmto tématům přisuzují pouze nízkou prioritu, čímž se v tomto ohledu přibližují spíše opozičnímu bloku. Naproti tomu voliči Pirátů, STAN a SPOLU by pozornost vlády soustředili především na snižování státního dluhu a zrychlení výstavby bytů a domů.

Rozdíly v odhadované úspěšnosti plnění těchto úkolů jsou přitom neméně výrazné. Voliči hnutí ANO a SPD očekávají relativně vysokou míru úspěchu napříč většinou sledovaných oblastí, a to i u strukturálně náročnějších témat, jako je snižování státního dluhu. Opoziční voliči jsou v tomto ohledu výrazně zdrženlivější. Jejich důvěra se soustředí spíše na jednotlivá, administrativně či politicky přímočará opatření, u nichž předpokládají vyšší pravděpodobnost realizace. To však nutně neznamená, že by tato opatření hodnotili jako žádoucí, typicky jde o obnovení EET, zrušení nedávné důchodové reformy případně přesun části nákladů na energie na státní rozpočet.

Nejvýraznější rozdíly mezi politickými bloky se tak koncentrují u hodnotově a ideologicky vyhraněných témat, kde voliči vládního bloku spojují vysokou prioritu s vysokou vírou v realizaci, zatímco u opozice převažuje nízká priorita, avšak v některých případech relativně vyšší očekávání, že vláda je schopna tato opatření prosadit. Naopak u strukturálních a dlouhodobých témat, zejména u snižování státního dluhu a zrychlení bytové výstavby, panuje sice napříč bloky shoda v jejich prvořadosti, rozdíly se zde ale projevují především v míře optimismu ohledně jejich skutečného naplnění.

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, leden 2026, N = 1089, CAWI

„Veřejnost v mnoha ohledech rozlišuje mezi tím, co považuje za důležité, a tím, co považuje za reálně dosažitelné. Právě tento rozdíl stojí za zdrženlivými očekáváními od nové vlády, zejména u strukturálně náročných úkolů,“ shrnuje analytička STEM Doris Borovcová.

Datový soubor pro výše uvedenou analýzu vznikl v rámci průzkumu STEM pro CNN Prima NEWS. Šetření proběhlo ve dnech 2.-7. ledna 2026 metodou CAWI na vzorku N = 1 089 osob.

Průzkum je založen na kvótním výběru dotazovaných, kteří reprezentují českou dospělou populaci (kvótní kritéria: pohlaví, věk, vzdělání, kraj a velikost místa bydliště). Reprezentativitu souboru dále posilujeme dovažováním odchylek od hlavních kvótních znaků a také vážením pro minulé volební chování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2025 a na sociálně pracovní postavení.