Postoje našich občanů k politické aktivitě a k politikům

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 12/2008

 S AKTIVITOU NA POLI VEŘEJNÉM A S POLITIKOU OBECNĚ SI LIDÉ ČÍM DÁL VÍCE SPOJUJÍ URČITÉ NEBEZPEČÍ A RIZIKO.

 Většina Čechů (62 %) si myslí, že je lepší se v politice neangažovat, protože by si tím člověk mohl „popálit prsty“. Lidé, kteří se častěji obávají nebezpečí plynoucího z politické angažovanosti, současně častěji získávají pocit určité bezmocnosti, okrajovosti vlastního významu a samotnou politiku pak častěji vnímají jako sféru, kde se prosazují pouze zájmy jednotlivých politiků nehledě na zájmy voličů.

 Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1. 12. – 8. 12. 2008. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal soubor 1282 respondentů.

 Otázky mapující vnímání politiky veřejností pokládá agentura STEM občanům přibližně každé čtyři roky. Z výsledků vyplývá, že čím dál větší podíl Čechů je přesvědčený, že je lepší se v politice neangažovat, neboť je vysoce pravděpodobné, že by si člověk svou snahou „popálil prsty“ (62 % kladných odpovědí).

 

“Lépe je neangažovat se v politice, protože si člověk popálí prsty.“  

Pramen: STEM, Trendy 1994-2008


S aktivitou na poli veřejném a vůbec s politikou obecně si tak lidé čím dál více spojují určité nebezpečí a riziko. Kladně na sledovanou otázku odpovídají častěji občané, kteří „neradi věci sami mění“ (68 % z nich). Takovéto psychosociální nastavení, tak pravděpodobně vede k menší angažovanosti ve veřejném životě. Paradoxem přitom je, že lidé, kteří si svou angažovanost spojují s rizikem, se častěji obávají o demokracii v ČR (souvislost s dalším z výroků dotazovaných ve výzkumu: „demokracie v České republice je křehká a může být snadno ohrožena“). Lidé, kteří spatřují v politické angažovanosti jisté nebezpečí, jsou zároveň i častěji přesvědčeni, že parlamentní volby nedávají lidem možnost ovlivnit rozhodování o vývoji v České republice (58 %) a rovněž jejich ochota zúčastnit se voleb je nižší než u ostatních.

 S aktivitou na poli veřejném si určité nebezpečí spojují častěji občané starší 60 let (67 % z nich) a lidé vyučení (65 % z nich) a se základním vzděláním (68 % z nich). S výrokem „lépe je neangažovat se v politice, protože si člověk popálí prsty“ naopak častěji nesouhlasí lidé ve středním věku (42 % lidí ve věku 30 až 44 let), vysokoškolsky vzdělaní občané (49 % z nich), podnikatelé (54 % z nich), odborní pracovníci (47 % z nich) a sympatizanti ODS (45 % z nich).

 Lidé, kteří se častěji obávají nebezpečí plynoucího z politické angažovanosti, současně častěji nabývají i pocitu určité bezmocnosti, okrajovosti vlastního významu a samotnou politiku častěji vnímají jako sféru, kde se prosazují pouze zájmy jednotlivých politiků nehledě na zájmy voličů. Důkazem toho je skutečnost, že se sledovaným výrokem “Lépe je neangažovat se v politice, protože si člověk popálí prsty“ častěji souhlasí lidé, kteří reagují kladně i na tezi: “Ti, kteří mají moc, se nezajímají o názory lidí, jako jsem já“, stejně jako i občané, kteří naopak častěji nesouhlasí s výrokem „Většina našich politiků jedná nezištně a morálně“.

 

 

Pramen: STEM, Trendy 12/2008, 1282 respondentů starších 18 let


Soubory ke stažení

Stáhnout celý text