Výzkum pro Úřad vlády byl realizován v listopadu 2024, kdy probíhaly pohovory (tzv. grilování) národních kandidátů na eurokomisaře a eurokomisařky před zástupci Evropského parlamentu. Již bylo zřejmé, že České republice bude náležet portfolio pro Mezinárodní partnerství. Zatím ale ještě nebylo zřejmé, zda se český kandidát funkce skutečně bude moci ujmout. Český zástupce ale pohovorem před zástupci Evropského parlamentu úspěšně prošel. Evropský parlament návazně schválil novou Evropskou komisi vedenou Ursulou von der Leyenovou. Svých povinností se Komise ujala 1. ledna 2025. Jedním z hlavních témat nové Evropské komise, které Ursula von der Leyenová již dříve avizovala, je především zvyšování konkurenceschopnosti Evropské unie. Letos pak nová Evropská komise představila Kompas pro konkurenceschopnost, který má podpořit inovace, snížit byrokracii a posílit jednotný trh.
V české veřejnosti převažuje dojem, že EU zaostává za světovými velmocemi
Při hodnocení kondice Evropské unie v české společnosti přetrvává dojem přílišné byrokracie či přeregulovanosti. V průzkumu tento trend vidíme ve vnímání hlavních překážek, které podle veřejnosti brání zvyšování prosperity. Většinově panuje shoda na tom, že je v Evropské unii vysoká míra byrokracie a regulací, které Češi vnímají jako překážky konkurenceschopnosti EU.
Hlavní aspekt, který si pak česká veřejnost spojuje s konkurenceschopností unijního bloku, je především postavení Evropské unie vůči světovým velmocím, jako je například Čína či Spojené státy americké. Projevem konkurenceschopnosti je podle Čechů a Češek i ekonomická síla Evropské unie, která se projevuje ekonomickým postavením Evropské unie na globálním trhu, ale i hospodářskou prosperitou členských zemí EU.
„Co si především představíte pod pojmem konkurenceschopnost Evropské unie?“
výběr a pořadí až tří hlavních asociací
U hlavní oblasti, se kterou si česká veřejnost spojuje konkurenceschopnost Evropské unie – schopnost prosadit se vůči velmocem, ale zároveň převažuje dojem, že Evropská unie v porovnání s dalšími světovými velmocemi ekonomicky propadá a zaostává za nimi. Většina lidí (70 %) souhlasí s tvrzením, že Evropská unie v mnoha ohledech zaostává za Čínou. V případě USA pak se stejným tvrzením souhlasí 65 % lidí. Společnost je rozdělena v případě otázky síly eura jako světové měny nebo u toho, zda je EU celosvětovým garantem demokratických hodnot a svobody. Nadpoloviční většina pak vyjadřuje nesouhlas u tvrzení, že EU je hybatelem mezinárodního dění. Ještě výraznější je nesouhlas s tím, že by EU byla nejsilnějším ekonomickým blokem.
„Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s následujícími výroky týkajícími se Evropské unie?“
V české společnost vidíme vysokou míru potřeby zvyšování konkurenceschopnosti EU, a to skrze realizaci jednotlivých opatření na úrovni Evropské unie. Zde znovu vystupuje především potřeba přistoupit k odstranění byrokratických překážek a regulací na jednotném trhu. Tuto potřebu vnímá až 79 % lidí. Stejně vysokou potřebu postupu Evropské unie vnímá česká společnost (76 % dotázaných) v oblasti dostupnosti zdravotní a sociální péče. Naopak k méně důležitým opatřením, která by měl blok přijmout, česká veřejnost řadí podporu výzkumu technologií pro boj s klimatickou změnou a sjednocení evropského digitálního trhu. Ačkoliv má veřejnost dojem potřebnosti těchto opatření, panuje skepse, zda je Evropská unie schopna tyto kroky uvést do praxe.
„[…]. A je podle Vás potřeba, abychom v EU takové opatření společně zavedli?“
Přínos portfolia mezinárodního partnerství vnímá společnost v oblasti příležitostí pro české firmy
Portfolio českého eurokomisaře pro mezinárodní partnerství má, pohledem české veřejnosti, především přinést příležitosti a nové investice pro české firmy. V případě srovnání jednotlivých oblastí to vnímá jako přínos pro Českou republiku 37 % lidí. Doplňkový přínos pak část veřejnosti vidí v možnosti odstraňovat příčiny nelegální migrace v zemích původu či celkové ekonomické síly portfolia při zvyšování konkurenceschopnosti EU či při sestavování či směřování rozpočtu EU.
Ostatní možnosti působení EU ve světě prostřednictvím tohoto portfolia vnímá česká veřejnost jen jako doplňkově prospěšné pro naši zemi.
„Ve kterých oblastech může být eurokomisař pro mezinárodní partnerství nejpřínosnější pro Česko?“
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) ke konkurenceschopnosti a Evropské unii probíhal v listopadu 2024, kdy se také konaly pohovory národních kandidátů na eurokomisaře před zástupci Evropského parlamentu. Tehdy už bylo jasné, jaké portfolio připadne Česku, ještě ale nebylo zřejmé, zda se český kandidát funkce bude moci ujmout. Výzkum byl proveden na souboru obyvatel ČR starších 18 let vybraných na základě kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1008 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI + CAPI). Soubor byl dovážen tak, aby byl reprezentativní z hlediska účasti v minulých sněmovních volbách, z hlediska volebních výsledků stran a také z hlediska výsledků druhého kola prezidentské volby.
