Naše zjištění
9. 7. 2024

Postoj české veřejnosti k většině zemí zůstává stabilní, pohoršil si Izrael s Palestinou

Postoje Čechů a Češek k ostatním zemím i zahraničním politikům a političkám zůstávají v polovině roku 2024 na podobných hodnotách, jako tomu bylo v šetření před rokem. Slovensko je stále nejlépe hodnocenou zemí, ovšem v podílu lidí, kteří k němu mají příznivý vztah, jej dohnalo Rakousko. Nový slovenský prezident Pellegrini má také zásadně nižší hodnocení od české veřejnosti než bývalá prezidentka Čaputová. Ta se stala nejlépe hodnocenou zahraniční političkou spolu s papežem Františkem. Nejhorší vztah lidé uvádějí k Rusku a také k jeho prezidentu Putinovi. Při hodnocení zemí jako ve škole se průměrná známka nejvíce zhoršila Palestině (o 0,3) a Izraeli (o 0,2), mírné zhoršení je i ve vztahu k Ukrajině a Slovensku. Naproti tomu hodnocení USA, Ruska či evropských velmocí se téměř nemění. Mezi státníky se nejvíce změnilo hodnocení ukrajinského prezidenta Zelenského, který si pohoršil o osm procentních bodů.

Výzkumný ústav STEM pravidelně od poloviny 90. let sleduje vztah obyvatelstva ČR k vybraným zemím v Evropě i ve světě. Respondenti a respondentky byli požádáni, aby použili školní známky (tj. 1 – nejlepší, 5 – nejhorší) k tomu, aby vyjádřili, jaký vztah k vybraným zemím mají. Kromě toho se STEM táže lidí i na to, jaký názor mají na vybrané zahraniční politické osobnosti. Data z reprezentativního průzkumu z poloviny června 2024 ukazují, že postoje k zahraničí se u Čechů a Češek v zásadě nemění, i když s několika výjimkami.

Hodnocení Slovenska, které se v žebříčcích oblíbenosti pravidelně umisťuje na prvním místě, se mírně zhoršilo, a v počtu lidí, kteří jej hodnotili jedničkou nebo dvojkou, jej dohnalo Rakousko. Dvěma nejlepšími známkami hodnotí obě země 71 % lidí. Před rokem Slovensko obdrželo příznivé hodnocení od 75 procent obyvatelstva. Změna podobné velikosti je vidět u podílu lidí, kteří Slovensko hodnotí čtyřkou nebo pětkou: ten vzrostl o tři procentní body z 6 na 9 procent. Rakousko naopak svůj celkový výsledek mírně zlepšilo, a tak se posunulo v žebříčku zemí nahoru.

Na třetí příčce se umístilo Švýcarsko (68% podíl jedniček a dvojek) následované Itálií, Polskem a Nizozemskem (všechny po 64 procentech). Zhruba tři pětiny Čechů a Češek hodnotí pozitivně i Dánsko, Norsko, Kanadu, Švédsko, Chorvatsko a Velkou Británii. Nad 50 % lidí se kladně staví ještě ke Slovinsku, Francii, Německu, Belgii a Japonsku. Kolem dvou pětin populace má dobrý vztah k Maďarsku, USA, Litvě a Taiwanu.

Nižší podporu už mají Srbsko (33 % jedniček a dvojek), Izrael (29 %) a Turecko (26 %). Na alespoň čtvrtinový podíl jedniček a dvojek při hodnocení už nedosáhly Čína (19 %), Rusko (15 %) a z posledního místa Palestina (12 %). U Palestiny, která se umístila poslední i před rokem, se snížil podíl lidí, kteří ji hodnotí „neutrální“ trojkou ze 41 procent na 30 procent. Podíl jedniček a dvojek zůstal obdobný a narostl podíl čtyřek a pětek (ze 44 na 58 %). Do výsledku se zřejmě promítlo větší povědomí o oblasti způsobené vyhrocením bezpečnostní a humanitární situace. Specifickou zemí v datech zůstává Rusko. Stejně jako v minulém roce jej ohodnotilo nejméně lidí středovou trojkou (20 %), ale zato nejvíce lidí negativními čtyřkami a pětkami (65 %).

„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“

Zdroj: STEM – Trendy 06/2024

Průměrné hodnocení zemí

Podobný pohled nám dá i to, když mezi sebou porovnáme průměrné známky, které od lidí obdržely jednotlivé země. Téměř ve všech případech se oproti roku 2023 známky změnily nanejvýš o desetinu bodu. Výjimkou jsou Palestina (zhoršení o 0,3) a Izrael s Ukrajinou (zhoršení o 0,2).

Slovensko zůstává na prvním místě s průměrnou známkou 2,0. Následuje jej jako v minulém roce Švýcarsko, které má při zaokrouhlení výsledků na jedno desetinné místo také známku 2,0. Nejhorší vztah mají lidé k Rusku (známka 3,9) – ani to se od minulého šetření nezměnilo.

„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“ – průměrné hodnoty; vyznačeny meziroční změny o více než 0,1

Zdroj: STEM – Trendy 06/2023, 06/2024

Vztah k Ukrajině a Rusku

Stejně jako v roce 2023 klesl oproti předchozímu roku podíl sympatií pociťovaných ve vztahu k Ukrajině. Ty se nejprve zvýšily v roce 2022 v souvislosti s ruskou invazí do země. V dubnu 2022 oznámkovalo Ukrajinu jedničkou nebo dvojkou 36 % respondentů a respondentek, v červnu 2023 už to však bylo 33 % a v červnu 2024 29 %. Hodnoty se tedy vrátily téměř na úroveň před začátkem invaze.

Vztah k Rusku se od minulého roku nijak výrazně nezměnil. V roce 2023 sice podíl kladných známek mírně narostl oproti rekordně kritickému roku 2022, v roce 2024 se však tato hodnota změnila jen o jeden procentní bod, tedy zanedbatelně.

„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“ – Ukrajina a Rusko, podíl známek 1 a 2 v %

Zdroj: STEM – Trendy 2013–2024

Hodnocení velmocí

Ani vztah k významným regionálním či světovým velmocím se od minulého roku nijak podstatně nezměnil. Německo, Francii i Velkou Británii podporuje mezi 55 a 60 procenty české populace (jde o podíl těch, kteří udělili známku 1 nebo 2). Ve všech třech případech jde od minulého roku o změny o pouhý jeden procentní bod. Relativně nižší podporu mají Spojené státy. Těm zároveň oproti červnu 2023 vzrostla podpora o dva procentní body na 44 procent Čechů a Češek.

Z hlediska dlouhodobého vývoje, respektive směru změny, si z velkých západních spojenců EU ve veřejném mínění nejlépe vede Německo, které bylo na počátku 90. let vnímáno poměrně negativně a jako jediné má dnes hodnocení výrazně příznivější než tehdy. Naopak největší propad je patrný u hodnocení USA a Francie. Obě tyto země dnes vnímá pozitivně zhruba o 30 procentních bodů méně lidí, než bylo jejich historické maximum. U Francie jde přitom o setrvalý pokles, zatímco postoj k USA v čase kolísá. To je dobře vidět na přiloženém grafu.

„V následujícím seznamu jsou jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte. Jednička (1) označuje ten nejlepší vztah, pětka (5) ten nejhorší.“ – Německo, Francie, Velká Británie a USA, podíl známek 1 a 2 v %

Zdroj: STEM – Trendy 1994–2024

Hodnocení zahraničních politiků a političek

Mezi zahraničními politiky a političkami si stejně jako v minulém roce nejlépe vedla Zuzana Čaputová. Nyní již bývalou slovenskou prezidentku kladně hodnotí 68 procent lidí, což je ještě o něco více než vloni (tehdy to bylo 65 procent). K novému slovenskému prezidentovi Petru Pellegrinimu česká veřejnost tak vstřícná není: kladný názor na něj vyjádřilo 38 procent dotázaných.

Nadpoloviční většinu kladných ohlasů dostal i papež František (62 %). Na padesátiprocentní hranici těsně nedosáhli francouzský prezident Emmanuel Macron (48 %) a polský prezident Andrzej Duda (45 %). Více než 40% podporu obdržel ještě americký prezident Joe Biden (41 %).

Oproti minulému roku se zhoršilo vnímání ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, a to o 8 procentních bodů na 38 procent. Pokles okolo pěti procentních bodů vidíme u dosluhujícího britského premiéra Sunaka a německého kancléře Scholze. Dlouhodobě nejzáporněji vnímaným politikem je Vladimir Putin. Jeho podpora je úplně stejně jako vloni na 13 procentech.

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Zdroj: STEM – Trendy 06/2024

Při porovnání časového vývoje u vybraných zahraničních politiků a političek vidíme, že se ochladily postoje Čechů a Češek k německému kancléři Olafu Scholzovi. V červnu 2024 byl sympatický 36 % dotázaných, což je o čtyři procentní body méně než před rokem. Oblíbenost amerického prezidenta Bidena ani ruského prezidenta Putina se od minulého roku nijak nezměnila.

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“ – součet „velmi příznivý“ a „příznivý“ v %

Zdroj: STEM – Trendy 2008–2024

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 10.–17. června 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 032 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).

Sdílet

My a svět
vztah k jiným zemím, zahraniční politici, zahraniční političky