Ačkoli konflikt na Ukrajině trvá již několik let, zájem Čechů o něj neopadává. Podíl lidí, kteří se o něj aktivně zajímají, byl v letošním lednu stejný jako loni ve stejném období. „Přítomnost konfliktu v mediálním prostoru je pořád značná, což se odráží ve velkém zájmu veřejnosti o tento konflikt,“ vysvětluje analytik STEM Jiří Táborský, proč zájem ani po letech neopadává. Zájem o informace o konfliktu je obecně vyšší mezi muži, lidmi s vysokoškolským vzděláním a také roste spolu s věkem. Možnost „středně“ je třeba chápat tak, že lidé přijímají informace tak, jak se k nim dostanou z jejich individuálního mediálního mixu, tedy aktivně je nevyhledávají. U možnosti „vůbec ne“ data naznačují, že jde spíše o lidi, kteří mají na konflikt na Ukrajině silný názor, ale informacím o něm se aktivně vyhýbají.
„Do jaké míry se zajímáte o probíhající válku na Ukrajině?“
Zdroj dat: STEM – Trendy 2024-2026
Z hlediska různých forem pomoci zůstává obraz podobný jako v loňském říjnu těsně po volbách, kdy se poprvé použila stejná formulace otázky. Většina Čechů si myslí, že válkou zasažené Ukrajině by vláda pomáhat měla. Rozdíly jsou však v tom, jak by tato pomoc měla vypadat. V podstatě univerzální shoda je na humanitární pomoci, dodávkách zdravotnického materiálu, podpoře českých firem při navazování obchodních příležitostí na Ukrajině a diplomatickém a ekonomickém tlaku na Rusko. Na tom se shodnou lidé v zásadě napříč politickým spektrem. Tato opatření mají nadpoloviční podporu prakticky ve všech skupinách (s výjimkou voličů SPD, kteří jsou dlouhodobě protiukrajinští a u žádné z forem podpory nejsou většinově pro navýšení). „Zajímavé je, že byť názory na formy podpory zůstávají podobné, u všech forem podpory došlo k posunu směrem k větší vstřícnosti vůči válkou zasažené zemi,“ vysvětluje Táborský s tím, že rozdílnost názorů podle politické příslušnosti se týká zejména finanční pomoci a dodávek munice a vojenské techniky.
„Měla by nová vláda pokračovat v podpoře Ukrajiny v následujících oblastech?“ – rozdíly podle volby do PS v říjnu 2025
Zdroj dat: STEM – Trendy 01/2026
Posun je vidět i v tom, jak Češi a Češky odhadují pravděpodobnost dalšího vývoje konfliktu a jak by si zároveň přáli, aby se konflikt vyvíjel. Z dvojice otázek, zda by ČR měla podporovat Ukrajinu ve znovuzískání ztracených území, i když to prodlouží konflikt, nebo zda by bylo lepší usilovat o rychlé ukončení konfliktu za cenu ztráty území, jsou Češi a Češky stále většinově na straně rychlého ukončení konfliktu (68 %). Zároveň tuto variantu vnímají jako nejpravděpodobnější, neboť v otázce s možnými dalšími scénáři označují vzdání se území výměnou za mír a bezpečnostní záruky jako nejpravděpodobnější.
„Který z následujících přístupů České republiky k válce na Ukrajině spíše podporujete?“
Zdroj dat: STEM – TRENDY 2023-2026
Zajímavá je u této otázky preference, neboť zatímco u všech nabízených scénářů vývoje preference více méně kopíruje pravděpodobnost, dvě položky se výrazně liší. Jednak je to varianta, že válka ještě řadu let neskončí, ale bude probíhat v nižší intenzitě, a pak úplné vítězství Ukrajiny včetně získání ztracených území. „Je zřejmé, že prioritou Čechů je rychlý konec konfliktu. Nicméně zároveň by Češi Ukrajině úplné vítězství přáli, jedná se o druhou nejpreferovanější možnost. Jenže nevěří tomu, že je to proveditelné,“ vysvětluje Táborský.
„Který z následujících konců války považujete v současné situaci za nejvíce pravděpodobný / byste Vy osobně preferoval(a)?“
Zdroj dat: STEM – Trendy 01/2026
V oblasti vnímání uprchlíků z Ukrajiny je také patrný posun směrem k vstřícnějšímu pohledu. Těsně téměř polovina populace vnímá uprchlíky stále jako ohrožení, ale mírně ubylo těch, kteří nedovedou posoudit, a zvýšil se podíl lidí, kteří vnímají uprchlíky spíše jako příležitost. „Dá se odhadnout, že jelikož soužití s ukrajinskými uprchlíky trvá již delší dobu, tak se obě národnosti více promísily, otupily se některé hrany a vnímání soužití se postupně zlepšuje, zřejmě i prostřednictvím vnímání výhod, které soužití přináší,“ uvádí Táborský a dodává, že k obdobně mírně pozitivnímu posunu došlo v otázce, zda je správné, že Česko umožňuje pobyt uprchlíkům z Ukrajiny. Loni v lednu bylo pro 54 % dotázaných, letos v lednu je to 58 %.
„Jsou podle Vás uprchlíci přicházející z Ukrajiny pro budoucí vývoj ČR obecně přínosem, anebo ohrožením?“ – vývoj v čase
Zdroj dat: STEM – pro MV 06/2024, Trendy 06, 09/2023, Trendy 01/2025, Trendy 06/2025, Trendy 01/2026
Obdobný trend jako u obecných otázek je vidět i u specifičtějších dotazů. Na vrcholu se opět drží otázka, jestli u nás mohou zůstat ukrajinské rodiny, pokud se naučí česky, budou pracovat a dodržovat české zákony. Toto podporuje drtivá většina české veřejnosti. U ostatních otázek je vždy vidět mírný posun ve prospěch ukrajinských uprchlíků, například se snížil podíl lidí, kteří mají za to, že by stát měl zajistit, aby už k nám nepřicházeli žádní noví Ukrajinci. „Celkově se jeví, že loňský červen, kdy se sbírala poslední data, byl relativně pesimistický. Patrně ještě doznívaly deziluze ze zmateně působící role USA pod vedením nového prezidenta a také byla řada zpráv o neúspěších Ukrajiny. Nyní se data jeví ve vztahu k Ukrajině celkově jako vstřícnější, než byly loni v lednu, kdy byla řada ukazatelů na svých maximech,“ uvádí Táborský.
„V Česku se v současné době nachází několik set tisíc ukrajinských občanů, kterým byla přidělena dočasná ochrana a dočasné oprávnění k pobytu. Jak moc souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky, které se Ukrajinců v Česku týkají?“
Zdroj dat: STEM –Trendy 2025-2026
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. – 23. ledna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 061 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.
