Informace z výzkumu Trendy 11/2002

Poslanecká sněmovna nastupuje do svého čtyřletého mandátu s vysokým kreditem

Citovaný výzkum STEM byl proveden na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1.-5. listopadu 2002. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1332 občanů.

V porovnání s předvolebním obdobím si polepšila naprostá většina významných institucí – jen senát je stále většinou lidí odmítán.

Jedinečné nejvyšší instituce země (Nejvyšší kontrolní úřad, ČNB, Ústavní soud) se trvale těší vysoké důvěře a jejich hodnocení není téměř závislé na politické orientaci lidí. Dokonce i stoupenci KSČM tyto instituce – na rozdíl od hlavních politických institucí – respektují. K těmto třem institucím je možno přiřadit i úřad ombudsmana – je respektován podobně jako Ústavní soud nebo NKÚ napříč celou populací a je zřejmě i podobně chápán – jako nejvyšší, neutrální soudce.

Hodnocení centrálních politických institucí (prezident, poslanecká sněmovna, senát) je silně závislé na politické orientaci lidí, na komunální úrovni (místní úřady) se tyto rozdíly zcela stírají. Za zmínku stojí velká důvěra, kterou mají dosud lidé v nově sestavenou poslaneckou sněmovnu, senátu ani „třetinová“ obměna k příznivějšímu hodnocení veřejnosti nepomohla.

Kredit armády a policie se postupně zvyšoval v průběhu druhé poloviny 90. let a výrazně jej posílil úspěšný postup při nepokojích namířených proti jednání MMF v Praze v roce 2000. Od té doby armáda i policie ztratily jen málo a v době průzkumu (před pražským summitem NATO, kdy hrozily podobné střety), se hodnocení obou represivních složek opět zlepšilo. Názory na policii a armádu jsou v celé populaci dosti vyrovnané, nezávislé na politické orientaci.

Velmi ostře jsou naopak politicky profilovány tři významné mezinárodní instituce – NATO, EU a MMF. Nejvíce jim důvěřují voliči pravice (hlavně ODS), jejich rozhodnými odpůrci jsou sympatizanti KSČM. Důvěra v NATO se od našeho vstupu do této instituce v podstatě udržuje v rozpětí 55-60 %, výkyvy v důvěře v Evropskou unii byly poněkud větší. Zdá se však, že důvěra v Unii se s blížím se referendem o vstupu opět zvyšuje k hranici 60 %. Částečně si napravil poněkud pošramocenou pověst i Mezinárodní měnový fond, jemuž důvěřuje polovina lidí.

Důvěra v instituce

Tabulky důvěry v instituce naleznete z technických důvodů pouze v souboru ke stažení.