INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 07/2005
Za eurooptimisty občané nejčastěji považují Havla, Špidlu a Paroubka, za euroskeptiky Klause, Grebeníčka a Topolánka
Polovina občanů se považuje za eurorealisty
Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. – 13. července 2005. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl rozsáhlý soubor 1672 respondentů.
V kontextu dotazů zjišťujících vztah občanů k Evropské unii a názory na její další vývoj byla respondentům položena i otázka na to, zda by vybrané české politiky označili za eurooptimisty, eurorealisty nebo euroskeptiky.
Z následujícího grafu, který ukazuje, jak občané vnímají evropskou orientaci politiků, především vyplývá, že:
Za eurooptimisty lidé nejčastěji označují zejména špičky sociální demokracie (J. Paroubek, S. Gross; do této skupiny patří i nejvyšší český představitel ve strukturách EU V. Špidla), zcela nejčastěji je ovšem k eurooptimistickému směru přiřazován bývalý prezident republiky V. Havel.
Čelní politici dalších koaličních stran (M. Kalousek, P. Němec) jsou zřejmě z hlediska evropské orientace méně čitelní – lidé často buď nevědí, jak je zařadit, nebo jim přisuzují eurorealismus.
Osobnosti působící v zahraniční politice nebo přímo v EU jsou považovány prakticky stejně často za eurooptimisty a eurorealisty (P. Telička, C. Svoboda, J. Bobošíková, V. Železný, J. Hybášková – tu ovšem více než polovina občanů nezná); bývalí ministři zahraničí J. Kavan a J. Zieleniec jsou nejčastěji označováni za eurorealisty.
Poněkud „jiný případ“ jsou europoslanci za nejsilnější opoziční strany M. Ransdorf a J. Zahradil – ti jsou zařazováni téměř stejně často jak mezi eurorealisty, tak mezi euroskeptiky.
Za euroskeptiky lidé nejčastěji považují šéfy nejsilnějších opozičních stran M. Topolánka a M. Grebeníčka a zejména prezidenta republiky V. Klause – toho dokonce ze dvou třetin.
Pramen: STEM, Trendy 7/2005, 1672 respondentů
Vnímání stranických politiků z hlediska jejich evropské orientace se liší podle toho, jestli je hodnotí příznivci jejich vlastní strany nebo sympatizanti jiných politických subjektů. Jak ukazují výsledky výzkumu, uvnitř skupiny příznivců svých stran jsou politici méně často považováni za euroskeptiky a častěji hodnoceni jako eurorealisté.
Grafy znázorňující vnímání evropské orientace politiků mezi sympatizanty vybraných politických stran najdete v přiloženém souboru pdf.
Jestliže mají občané sami sebe zařadit do některé ze tří skupin ve vztahu k evropské integraci, nejčastěji se označují za eurorealisty – tak se vyslovuje polovina populace. Méně často se považují za euroskeptiky (asi třetina) a nejméně za eurooptimisty (pětina).
Pramen: STEM, Trendy 7/2005, 1672 respondentů
S rostoucím věkem narůstá podíl deklarovaných euroskeptiků a klesá zastoupení eurooptimistů. Zatímco mezi lidmi 18-29letými se považuje za euroskeptiky a za eurooptimisty přibližně stejné procento (26 % resp. 25 %), mezi lidmi ve věku od 60 let je jen 15 % eurooptimistů a 41 % euroskeptiků. Podíl euroskeptiků klesá se zvyšujícím se vzděláním, zároveň stoupá procento eurorealistů. Opět pro ilustraci: mezi lidmi se základním vzděláním se za euroskeptiky považuje 46 % a za eurorealisty 35 %, mezi vysokoškolsky vzdělanými je pouze 15 % euroskeptiků a 63 % eurorealistů.
V diferencích podle stranických preferencí je zajímavé, že nejméně se k euroskepticismu hlásí stoupenci ODS, nejčastěji nevoliči a příznivci KSČM. Eurooptimismus je přibližně stejně často zastoupen v elektorátech ODS, ČSSD, KDU-ČSL a mezi nerozhodnými.
Tabulku evropské orientace příznivců vybraných politických stran najdete v přiloženém souboru pdf.
