Politické strany: věnují se dostatečně sociálním tématům?

Jitka Uhrová

Tisková konference STEM, 16. 7. 2002

Sociální politika představuje důležitou součást volebních programů politických stran. Všechny hlavní politické strany se ve svých programech před letošními červnovými volbami nějakým způsobem vyjadřovaly k problému nezaměstnanosti, důchodového systému, sociálního zabezpečení, sociálních dávek atd. Je zřejmé, že představitelé politických stran si jsou dobře vědomi skutečnosti, že občané naší republiky jsou velmi citliví na to, jak politické vedení země pečuje o sociální jistoty obyvatelstva. Právě zajištění sociálních jistot bylo podle veřejnosti nejdůležitějším tématem letošních voleb. Reálné působení jednotlivých stran v sociální oblasti však může veřejnost vnímat různě.

V červnovém povolebním výzkumu jsme se blíže zaměřili na hodnocení vztahu jednotlivých politických stran k různým politickým otázkám, včetně několika problémů ze sociální oblasti. Respondenti nejdříve vyjadřovali míru svého souhlasu či nesouhlasu s deseti předloženými politickými cíli a vzápětí jmenovali politické strany, které se podle jejich názoru naplnění daných cílů nejvíce a nejméně věnují.

Rozdíly v hodnocení jednotlivých politických cílů jsou poměrně výrazné. Nejvyšší míry souhlasu dosáhl cíl „zajistit vymahatelnost práva a trestání zločinů“, naopak nejméně často lidé souhlasili s „dokončením privatizace státních podniků“. Z cílů, které náleží do oblasti sociální politiky, se lidé nejčastěji shodli na nutnosti „snížit úroveň nezaměstnanosti“. Nižších průměrných hodnot souhlasu dosáhly dva cíle z oblasti důchodového a sociálního zabezpečení: „zvýšit důchody a sociální dávky“ a „reformovat důchodový systém“. Je tedy zajímavé, že přestože na obecné úrovni se lidé shodnou na tom, že zabezpečení sociálních jistot je prioritním úkolem, konkrétní kroky ve prospěch zlepšení sociální situace již takové prvořadé postavení nemají a „předstihují“ je obecně politická, právní a ekonomická témata.

Míra souhlasu s předloženými politickými úkoly je významně ovlivněna politickými preferencemi respondentů. Ještě více to platí pro sociální problémy. Voliči levicových stran (ČSSD a KSČM) výrazně častěji souhlasí s tím, aby součástí programů politických stran bylo navýšení důchodů a sociálních dávek a řešení problému nezaměstnanosti. Voliči ODS naopak častěji podtrhují nutnost reformovat důchodový systém.

Pramen: STEM, Trendy 2002/6, 1609 respondentů

Které strany se podle názoru veřejnosti nejvíce a nejméně věnují řešení daných problémů z oblasti sociální politiky? Zlepšování sociální situace občanů patří k základním prvkům programů levicových stran, mohli bychom tedy očekávat, že veřejnost bude nejvyšší míru aktivity v této oblasti připisovat KSČM. Výsledky výzkumu však ukazují, že respondenti považují KSČM za příliš pasivní a naopak výrazně oceňují činnost ČSSD. Sociální demokracie je tedy jednoznačně stranou, která nejvíce usiluje o zvýšení důchodů a sociálních dávek a snížení míry nezaměstnanosti, KSČM je až druhá v pořadí. Zvláště patrný je tento rozdíl u řešení problému výše sociálních dávek.

Sociální demokracie nemá prioritní postavení pouze v otázce reformy důchodového systému, kde větší část veřejnosti připisuje hlavní díl iniciativy ODS. Tento výsledek je však třeba brát s jistou rezervou, činnost polických stran v této oblasti nemá jasné kontury, a lidé tak mají ztíženou pozici při posuzování toho, která strana nejvíce usiluje o změny v důchodovém systému.

Dotázaní občané za nejméně iniciativní ve zlepšování sociální situace nejčastěji označují ODS. Tato strana se podle názoru veřejnosti spíše profiluje činností v ekonomické oblasti, například snahou o snížení zadluženosti státu nebo dokončení privatizace státních podniků.

Koalice KDU-ČSL a US-DEU nemá v dané souvislosti vyhraněný profil a to ani pozitivní, ani negativní. Respondenti ji totiž u žádného politického cíle neuvedli jako stranu, která by nejvíce či nejméně usilovala o jeho naplnění.

Pramen: STEM, Trendy 2002/6, 1609 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2002/6, 1609 respondentů

Kombinace odpovědí „nejvíce usiluje“ a „nejméně usiluje“ potvrzuje (viz následující tabulka) již uvedenou skutečnost, že se veřejnost víceméně shoduje na tom, že iniciativa ve prospěch zlepšení sociální situace občanů je doménou spíše stran levicových než pravicových. V případě reformy důchodového systému to již není tak jednoznačné, iniciativa je připisována spíše pravicové ODS. Tato situace je dána tím, že veřejnost nemá o reformě důchodového systému příliš jasnou představu, žádná politická strana ještě nenabídla konkrétní koncepci reformy.

Typologie hodnocení vztahu jednotlivých stran k daným sociálním problémům

Pramen: STEM, Trendy 2002/6, 1609 respondentů

Vlastní politické preference respondentů podle očekávání výrazně ovlivňují hodnocení vztahu politických stran k daným sociálním problémům. Respondenti se většinou přiklánějí k názoru, že právě „jejich“ strana o řešení daného problému nejvíce usiluje. Jedinou výjimkou jsou voliči Koalice, v jejichž postojích se odráží skutečnost, že sociální otázky nejsou u Koalice (jako celku) prioritním tématem.

Voliči ČSSD, ODS a Koalice se shodují v tom, že podle jejich názoru o navýšení důchodů a sociálních dávek nejvíce usiluje ČSSD. Pouze voliči KSČM preferují vlastní stranu. Nejnižší úsilí v této oblasti shodně voliči ČSSD, Koalice a KSČM připisují ODS.

Voliči ČSSD a KSČM se domnívají, že právě „jejich“ strana nejvíce usiluje o snížení míry nezaměstnanosti. U voličů ODS to není tak jednoznačné, část preferuje vlastní ODS, část ale připisuje nejvyšší snahu ČSSD. Postoje voličů Koalice se jasně odlišují od strategie voličů ostatních stran, přisuzují totiž nejvyšší úsilí o boj proti nezaměstnanosti ČSSD. Na politické straně s nejnižší mírou snahy o řešení problému nezaměstnanosti se opět voliči ČSSD, KSČM a Koalice shodují, je jí ODS.

V hodnocení reformy důchodového systému je nejjasnější postoj voličů ODS, kteří preferují vlastní stranu. Ostatní voliči si výběrem strany, která nejvíce usiluje o reformu důchodového systému, nejsou zdaleka tak jistí. Voliči ČSSD nejvíce „věří“ vlastní straně, voliči KSČM a Koalice nejčastěji uvádějí ODS.

Pozornost levicových stran věnovaná zlepšení sociální situace obyvatel spolu s výsledkem červnových voleb naplnily většinu veřejnosti optimismem při výhledu do budoucna. Podle 60% dotázaných občanů budou totiž výsledky letošních parlamentních voleb znamenat posílení sociálních jistot. Nejvíce optimističtí jsou podle očekávání voliči vítězné strany, ČSSD, ale vysokou míru příznivých očekávání zjišťujeme rovněž u voličů KSČM. Nejvíce skeptičtí jsou voliči ODS.

Pramen: STEM, Trendy 2002/6, 1609 respondentů