Naše zjištění
18. 6. 2024

Pokles důvěry v armádu souvisí s politickými preferencemi

Již několik let trvající pokles důvěry v Armádu ČR, na který v polovině března upozornil Ústav empirických výzkumů STEM, má souvislost s politickými preferencemi. Zatímco ještě v roce 2020 nebylo důležité, koho respondenti volí, protože armáda měla důvěru všech napříč politickým spektrem, v současnosti jsou mezi příznivci aktuálně nejsilnějších politických stran rozdíly v důvěře v armádu v řádu desítek procentních bodů. Vyplynulo to z analýzy výzkumného ústavu STEM, kterou jeho představitelé spolu s dalšími daty týkajícími se obrany a bezpečnosti prezentovali členům sněmovního výboru pro obranu na úterním zasedání.

STEM v rámci dlouhodobých šetření sleduje důvěru v Armádu ČR a další důležité státní instituce. Důvěra v armádu konstantně rostla už od 90. let a podobný trend je pozorovatelný i u druhé hlavní ozbrojené složky, tj. Policie ČR, v níž důvěra také postupně roste. Od roku 2020 však sledujeme pozvolný trend poklesu důvěry v armádu, zatímco důvěra v Policii ČR spíše stagnuje a od roku 2020, kdy armáda i policie měla shodně rekordní důvěru 78 procent, klesla na aktuálních 70 procent. Armáda je na tom hůř a v lednu měla důvěru 62 % populace. Dá se tedy říci, že v posledních letech, kdy se armáda stala jedním z velkých témat veřejné debaty, se zároveň důvěra v ni začala mírně propadat. Nejnovější analýzy STEM ukázaly, že spíše než o celkový propad jde o to, že se z armády stává polarizující téma.  

„V březnu roku 2020 věřilo armádě cca 80 procent respondentů a bylo jedno, jestli volí ODS, nebo SPD, protože armádě věřili všichni v podobné míře. Někde mezi květnem 2021 a červnem 2022 se však něco stalo a důvěra v armádu se začala výrazně lišit mezi příznivci jednotlivých stran,“ uvedl ve své prezentaci pro Výbor pro obranu analytik STEM Jiří Táborský. Zároveň dodal, že jde evidentně o trend, který potvrdilo několik po sobě jdoucích šetření. „Z voličů ODS věřilo v lednu armádě 81 procent a na druhém konci spektra je SPD, z jejíchž voličů věřilo letos v lednu vojákům jen 36 procent dotázaných,“ upřesňuje Táborský s tím, že například Policii ČR podobný trend nepotkal a důvěra v ní je pořád rozdělená zhruba stejně. Zároveň upřesnil, že čtyři politické strany byly vybrány na základě počtu příznivců, neboť u menších stran nebyl ve vzorku dostatečný počet respondentů k tomu, aby čísla měla silnější výpovědní hodnotu.

„Důvěřujete následujícím institucím? – Armáda ČR / Policie ČR“

Zdroj dat: STEM – Trendy 1994-2024

„Důvěřujete následujícím institucím?“ – Armáda ČR dle politických preferencí

„Důvěřujete následujícím institucím?“ – Policie ČR dle politických preferencí

Zdroj dat: STEM – Trendy 2018-2024

Hledat konkrétní příčiny tohoto rozkolu mezi příznivci politických stran je komplikované, protože v uplynulých letech se stala řada událostí, které měly na vnímání armády nevyhnutelně značný vliv. Převážná většina mediálně výrazných událostí (např. významné akvizice, případně nástup generála Karla Řehky do čela armády) se však stala až poté, co se data o důvěře začala rozcházet. „Jisté je, že krátce po volbách do sněmovny a po začátku války na Ukrajině se z armády stalo politické téma, přičemž politická témata jsou polarizující z principu věci. Tento trend navíc pokračuje a zdá se, že posiluje. Bohužel z dat, která máme k dispozici, nelze nijak vyčíst, zda za to víc mohou velké armádní nákupy, nezřídka agresivní rétorika opozice na adresu nejen politických představitelů resortu obrany, ale i samotných vojáků, či nějaký úplně jiný faktor,“ vysvětluje Táborský.

Zástupci STEM při debatě na výboru také sdělili, že důvěra není jen nějaký hypotetický konstrukt. „Zkoumáme důvěru k řadě různých institucí, protože důvěra je základní předpoklad autority a důvěryhodnosti,“ vysvětlil ředitel STEM Martin Buchtík a připomněl, že v minulosti armáda české veřejnosti mnohokrát pomohla, například za COVIDu, při povodních, při odklízení trosek po tornádu a při dalších situacích. „Tato spolupráce civilního a vojenského sektoru nefungovala jen díky tomu, že má potřebnou techniku, ale i díky tomu, že lidé armádě věří a respektují ji. Pokud armáda důvěru ztratí, můžeme mít v budoucích krizích vážný problém, protože lidé zkrátka nebudou pokyny armády respektovat. A nejde jen o krizové stavy. Bez důvěry v armádu se vojákům těžko podaří naplnit cíle náboru vojáků nebo získat potřebnou součinnost civilního sektoru,“ uvádí ředitel STEM.

Ačkoli pokles důvěry v armádu je zřetelný, je dobré nezapomínat na to, že i tak jde o jednu z nejdůvěryhodnějších institucí v zemi. Před ní je nyní Policie ČR a krajské a obecní úřady, ale významné instituce – jako například vláda či Poslanecká sněmovna – mají výrazně nižší míru důvěry. „Spíš než řešit celkový pokles dává nyní větší smysl zjistit, proč se důvěra v armádu stává takto polarizujícím tématem. Naše aktuální data nám v tom mnoho neřeknou, ale pokud se armáda či ministerstvo obrany rozhodnou situaci blíže zkoumat, tak toto by měla být jedna z hlavních výzkumných otázek,“ říká Táborský.  

Kromě důvěry v armádu se na výboru pro obranu řešila i další důležitá data z výzkumů STEM včetně některých celospolečenských ukazatelů. „Většina ze zde prezentovaných ukazatelů nevyznívá příliš optimisticky, ale je dobré mít na paměti, že se to netýká jen obrany a bezpečnosti, ale že jde spíše o aktuální celospolečenské naladění, které se propisuje do dalších oblastí našich životů,“ uvedl ředitel STEM Martin Buchtík v souvislosti s grafem o celkové důvěře české populace v to, že se situace v ČR vyvíjí správným směrem. V posledních letech se totiž přes 50 procent lidí domnívá, že se situace v ČR nevyvíjí správným směrem, což jsou hodnoty, na kterých jsme byli naposledy na vrcholu hospodářské krize mezi roky 2009 a 2012.

„Myslíte si, že se situace v České republice vyvíjí všeobecně správným nebo nesprávným směrem?“

Z dalších důležitých témat se na výboru probírala řada zjištění z výzkumu, který STEM provedl na zadání Stálého zastoupení Evropské komise v ČR a který zároveň odkryl pohled české veřejnosti na řadu bezpečnostních témat. Jedním z nich je například ochota české veřejnosti pomoci našim spojencům v případě napadení. „Ukázalo se, že Češi obecně jsou většinově ochotní pomoci našim spojencům, ale ochota klesá spolu se vzdáleností. Zatímco sousednímu Polsku by vojáky na pomoc vyslalo 82 procent dotázaných, tak u pobaltských států by šlo jen o 65 procent,“ vysvětluje Táborský.

Výzkum potvrdil také data z předešlých výzkumů ohledně postoje Čechů k válce na Ukrajině a k ukrajinským uprchlíkům na území ČR. Stále platí, že většina Čechů preferuje rychlé ukončení války na Ukrajině, i kdyby to znamenalo ztrátu některých území (65 %), a zároveň podporují setrvání ukrajinských uprchlíků na našem území (55 %). Z možných druhů pomoci Češi nejvíce preferují humanitární pomoc a různé formy obnovy ukrajinského území a dále také uvalení sankcí na Rusko a omezení dovozu ruského plynu a ropy. Nižší podpoře se těší dovoz zbraní na Ukrajinu a nejmenší podporu má vyjednávání o vstupu Ukrajiny do EU.

Výzkum se týkal též možných forem vojenské pomoci Ukrajině, přičemž nejvyšší podpoře veřejnosti se těší sdílení zpravodajských informací a také zachování pohotovosti západních armád u hranic s Ruskem a Ukrajinou. Polovina lidí je pak pro výcvik ukrajinských vojáků a minimální podporu má přímé zapojení se do bojů.

„Z našeho pohledu zajímavé a překvapivé výsledky přinesla dvojice otázek na českou iniciativu 800 tisíc dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. Ačkoli se data sbírala poté, co již iniciativa delší dobu běžela a opakovaně ji podpořil i prezident republiky, tak bezmála 40 procent lidí o ní neslyšelo,“ uvedl Táborský. Zároveň dodal, že podpora necelých 40 procent populace pro tuto iniciativu zhruba odráží celkovou podporu posílání zbraní na Ukrajinu, tudíž není tak překvapivá. „Vysvětlení nízkého povědomí o iniciativě je podle nás v tom, že lidé to vnímají jako další zbraně pro Ukrajinu a nerozlišují, že se jedná o něco mimořádného,“ uzavírá Táborský.

Citované výzkumy neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byly provedeny na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let v různých časových úsecích, primárně však v průběhu roku 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. A odpovídali na dotazy položené kombinací online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).

Sdílet

Instituce
Armáda ČR, důvěra, policie